reklama
 
 

Do přírody utíkám před betonem, lidmi a špatnými myšlenkami, říká fotograf Radim Zbořil

27. 11. 2017
Je důležité, aby každý člověk měl svoje místo, na které může utéct a být sám, jen se svými myšlenkami, říká Radim Zbořil v dalším pokračování rozhovorů s mladými talentovanými fotografy. Doporučuje nejezdit do příliš známých a přelidněných lokalit, ale raději si hledat ty, kde skoro nikoho nepotkáte.

Fotíte přírodu, předpokládám, že jste k ní měl odjakživa blízký vztah. Nebo to tak nebylo?

Nebylo. Přírodu jsem měl rád, ale nepokládal jsem ji za tak důležitou. Zlom přišel až ve chvíli, kdy jsem do lesů a hor začal utíkat, abych byl sám. Bude to asi rok a půl, kdy se pro mě stala důležitou.

Co přineslo tu změnu?

V té době jsem řešil dlouhodobý osobní problém, a tak jsem se poprvé rozhodl spontánně vyrazit sám nočním vlakem do Vysokých Tater. Pomohlo to. Konečně jsem mohl naplno vnímat všechny živly a objevil tak další část sebe sama. Našel jsem nekonečný klid. Uvědomil jsem si, jak je příroda důležitá a že bychom ji měli chránit. Začal jsem díky tomu řešit téma Zero Waste (nulového znečištění) a minimalismu.

Příroda plná odpadků, pamatuji si, jak mě tohle vzalo na Bali…

Občas mi jde hlava kolem z toho, co za odpad člověk dokáže na tak krásných místech nechat. Pokud je to v mých silách, snažím se ho vždy po ostatních sbírat.

Proč je podle vás důležité být v kontaktu s přírodou?

Pro mě osobně je čas strávený v přírodě nejlepší formou odpočinku, beru to jako takový únik. Útěk před betonem, lidmi a špatnými myšlenkami. Myslím si, že je důležité, aby každý člověk měl svoje místo, na které může utéct a být sám jen se svými myšlenkami. Navíc se z přírody vracím s novými nápady a inspirací.

Radim Zbořil

Radim Zbořil

Měl jste na své první cestě do Tater s sebou nějaký fotoaparát?

Ano, měl. Byla to pro mě, dá se říct, "fototerapie". Předtím jsem neměl chuť ani motivaci nic tvořit a na foťák jsem měsíce nesáhl. To se díky jednomu výletu změnilo a nyní jsem vděčný, že můžu pracovat na volné noze.

Máte nějaké oblíbené místo, které máte poblíž domova a kde můžete být, kdykoliv vás to napadne?

Přesně takové místo mám. Jde o poměrně rozsáhlý zalesněný kopec, na kterém je obora s daňky a muflony. Většinu času je tam klid a pokaždé objevím nová místa. Kdykoliv jsem přehlcen městem, zamířím tam.

Do hor tedy jezdíte hlavně kvůli fotografování? 

To rozhodně ne. Baví mě cestovat pouze s batohem a chodit dlouhé vzdálenosti v horách. Zároveň nemám rád přelidněná místa. V červenci jsem se vydal na východ do Rumunska na pohoří Fagaraš. Byl jsem překvapený, jaká krásná příroda se tam nachází. Byla polovina letní sezony a na vrcholech jsme potkali průměrně pět lidí za celý den. Lidé i přesto budou jezdit na ta nejznámější místa a stěžovat si, že je zde přelidněno. Proto bych chtěl začít cestovat více na východ. Něco prožít je pro mě mnohem důležitější než mít hezké fotky, které můžu dát na Instagram.

Cestujete vždycky sám, nebo máte někdy společnost třeba dalších fotografů?

Momentálně cestuji převážně s mojí přítelkyní, ilustrátorkou. Je to skvělý parťák pro každou hloupost, která mě napadne. 

Co obvykle upoutává vaši fotografickou pozornost?

Většinou symetrie a harmonie světla v přírodě. Pokouším se zachytit klidné momenty v krajině. Hledat linie a zajímavé objekty, ať už jde o zvířata, nebo stromy.

Začal jste fotit právě kvůli touze po zachycení krás krajiny kolem nás, nebo jste se k focení přiblížil z jiného důvodu?

To vůbec ne, dřív jsem chtěl být grafikem. Zrcadlovku jsem objevil až v prvním ročníku na střední škole, kde mě začalo bavit focení a natáčení. Takže jsem grafiku velmi rychle opustil a začal se věnovat filmu, především jeho obrazové stránce - kameře. Od té doby se těmto dvěma věcem aktivně věnuji. Krajinu jsem ale začal fotit až později.

Proč foto i video?

Fascinuje mě světlo a vše, co se s jeho pomocí dá vyjádřit. To platí jak u fotky, tak i u videa, jde to spolu ruku v ruce. Něco mě na obojím strašně baví, nedokážu to ale popsat a říct důvod.

Netříští se vám při práci na fotu i videu pozornost?

Musím říct, že je to místy dost těžké. Párkrát jsem si řekl, že zkusím ze své cesty do hor udělat i krátký film, zatím se mi to ale nepodařilo kvůli nedostatku materiálu. Člověk bohužel nemůže točit a fotit zároveň, takže vždycky upřednostním fotografii před videem. To je i důvod, proč se v osobní videotvorbě věnuji časosběrným projektům, například film Brno In Motion.

Věnujete se teď něčemu konkrétnímu?

Momentálně pracuji na krátkém videoeseji o přírodě, který pravděpodobně ponese název "A Love Letter To Nature".

Jakou to bude mít formu?

Lyrickou. Krátký film by měl být mojí zpovědí, jak napovídá název. Tento projekt bude ale muset ještě urazit hodně dlouhou cestu. Takže uvidíme, jak to nakonec všechno dopadne a jakou bude mít ve finále podobu, snažím se tomu nechat volný průběh.

Proč dostává fotka přednost před videem? Vždyť video dokáže mnohem lépe vizuálně interpretovat viděné, a navíc vás živí?

Chtěl bych se věnovat více videu, je to ovšem časově náročnější. Trvá mi měsíce, než něco dodělám do takové podoby, abych s tím byl spokojený. Takže je to spíše kvůli času, který bych musel nad každým videem strávit. Fotografie je příjemná změna, kde je důležitý pouze jediný okamžik, který v nás pak rezonuje.

Když děláte video, vidíte záběry dopředu, nebo tomu necháváte volný průběh a scénář tvoříte až při stříhání?

Záleží na tom, o jaký projekt jde. Když natáčím videoklip nebo film podle scénáře, dělám si obhlídky lokací a vždy si kreslím jednotlivé záběry na papír v podobě tzv. storyboardu. Jsou ale i natáčení, kde není scénář a ani možné obhlídky lokací. Takové natáčení je většinou dost náročné, jelikož musím vše vymýšlet až na místě a improvizovat. Výsledek pak vzniká skoro celý ve střižně, ale to vlastně vždy, nikdy totiž není film na plátně stejný jako předtím na papíře.

Jakou technikou natáčíte?

Mám Canon 5D Mark III, na ten jsem natočil většinu svých prvních věcí, teď jím převážně fotím. Na každý projekt je potřeba jiná technika. Natáčel jsem i na iPhone nebo na deset let starý kompakt. Je důležité zamyslet se nad tím, která kamera bude na určitý projekt nejlepší, a netočit všechno zbytečně na 4K kamery, jak je dnes bohužel zvykem.

Máte profi techniku, tak proč iPhone?

Odpověď je jednoduchá, iPhone (a vlastně každý mobilní telefon) má úžasné vlastnosti. Můžu během okamžiku fotit nebo natáčet dostatečně kvalitní záznam. Takže je ideální na to, když potřebuji dokumentovat něco, co se děje ihned a neplánovaně. Což byl případ mého filmu Brno In Motion. Snažil jsem se posbírat co nejvíce unikátních momentů z brněnských ulic a nikdy nevíte, kdy ten moment přijde. Proto jsem hned vyloučil jinou techniku, výsledek by nebyl tak autentický. Všechno vznikalo náhodou, když jsem zrovna někam šel. Trvalo mi více než rok, než jsem nasbíral dostatečné množství jedinečných záběrů.

Zůstane obojí, nebo vyhraje video nad fotkou, tak jako se to stalo u mnoha fotografů?

Určitě vždycky zůstane obojí. Momentálně mě živí video a fotografii se věnuji jen pro sebe. Kdyby se to ale otočilo, byl bych za to rád.

autor: Romana Marie Jokelová | 27. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama