reklama
 
 

Zhmotněný Mussoliniho sen. Římská čtvrť EUR měla konkurovat stavbám římských císařů

16. 11. 2017
Najdete tam hranaté koloseum z betonu, moderní interpretaci Pantheonu i kostel, jehož podoba vychází z dávných plánů Michelangela Buonarrotiho. Monumentální čtvrť EUR leží na periferii Říma, většina turistů tam nikdy nezabloudí, a přesto stojí za vidění. Ukazuje megalomanské plány fašistického vůdce Benita Mussoliniho, které se částečně staly skutečností.

Zavítáte-li do římské čtvrti EUR v neděli ráno, připomíná město duchů. Megalomanské stavby se tyčí do výšky, mohutná sloupořadí vzbuzují respekt, podobně jako u starořímských chrámů. Všude je však pusto, ohromná parkoviště zejí prázdnotou, mezi sloupy sotva někdo projde. 

Budovu připomínající římské Koloseum namačkané do hranaté krabice, hlídá ochranka. Momentálně tam sídlí módní dům Fendi. V ostatních palácích z betonu většinou sídlí státní úřady, muzea nebo ústředí velkých firem. Proto je tato zajímavá část Říma v neděli tak opuštěná.

Čtvrť EUR nechal navrhnout italský fašistický vůdce Benito Mussolini. Chtěl ukázat, že jeho režim navazuje na imperiální velikost starého Říma. Zkratka EUR znamená Esposizione Universale di Roma (tedy Všeobecná výstava v Římě). Urbanistický komplex se měl totiž zrodit při příležitosti světové výstavy plánované na rok 1942. Jejím cílem bylo ukázat slávu starého Říma a fašistickou budoucnost podle představ tehdejšího vůdce. 

Hlavním architektem byl jmenován Marcello Piacentini, na návrhu začal pracovat v roce 1936. O dva roky později byl hotov první urbanistický plán nové čtvrti a do definitivní podoby dospěl v roce 1939. Piacentini se inspiroval zásadami plánování měst, které vznikly už v dobách starého Říma. Stylem se jedná o propojení italského racionalismu a zjednodušeného neoklasicismu.

Čtvrť EUR se brzy skutečně začala stavět, ale v původně navržené podobě nebyla nikdy dokončena. Itálie vstoupila do druhé světové války, výstava byla odložena na neurčito a stavby byly zakonzervovány. Po sesazení Mussoliniho v roce 1943 byl projekt zcela zrušen. To, co už stálo, se změnilo v chátrající město duchů, obehnané ostnatým drátem.

Nový život vdechla Mussoliniho stavbám Italská republika, která se na počátku 50. let rozhodla, že projekt dokončí. Chtěla, aby na okraji Říma vzniklo místo pro moderní administrativní budovy, které ve městě chtěly budovat velké firmy. Řím toto rozhodnutí udělal výrazně dříve než jiná evropská velkoměsta. Například pařížské La Défense nebo londýnské Docklands vznikly o hodně později. Vše bylo dokončeno až v roce 1960, kdy Řím hostil letní olympijské hry.

Na řadě staveb jsou patrné odkazy na architekturu starého Říma. Již zmíněné "hranaté koloseum" je skutečně architektonickou parafrází na slavnou starořímskou  stavbu. Odkazuje na ni mimo jiné tvar oken, kde je podobnost asi nejpatrnější. Ve skutečnosti se ovšem budova jmenuje Palazzo della Civiltà del Lavoro.

Hranatá kupole nad Kongresovým palácem (Palazzo dei Congressi) prý zase čerpá inspiraci v kupoli slavného římského Pantheonu. Tvary administrativní budovy Palazzo dell'INPS by měly připomínat Trajánovu tržnici.

V Mussoliniho urbanistickém plánu nové čtvrti našel své místo i velký kostel. Je zasvěcen svatým Petru a Pavlovi. Architekti se při jeho navrhování inspirovali v plánech, které původně zhotovil Michelangelo pro baziliku sv. Petra ve Vatikánu (ale jeho návrh tehdy nebyl přijat). Podobné historické souvislosti a odkazy lze najít v podstatě u každé stavby realizované podle původní urbanistické koncepce.

Už v době vzniku však byly reakce na architekturu čtvrti EUR velmi rozporuplné. Například architekt Giuseppe Pagano, v té době vydavatel odborného časopisu Casabella, Piacentiniho přístup zkritizoval slovy, že v touze stát se novodobým Vitruviem (architekt starého Říma) obětoval svou pověst na oltář "toho nejsměšnějšího exhibicionismu". 

Rozporuplným dojmem působí EUR i dnes, monumentální nabubřelost z mnoha staveb přímo sálá. Ale za vidění určitě stojí.

autor: Tomáš Vocelka | 16. 11. 2017

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama