Fujifilm X-H1 je bezzrcadlovka s 24megapixelovým snímačem, která na první pohled hodně připomíná současný velmi populární model X-T2. Novinka je ovšem o trochu větší a přináší řadu velmi užitečných funkcí a vylepšení. 

Fujifilm X-H1 | Foto: Fujifilm

Možná si řeknete, proč se vlastně zabývat fotoaparátem pro profesionály a velmi pokročilé fotografy (s cenou, která se zřejmě bude pohybovat někde mezi 50 až 60 tisíci korun), pokud do této skupiny nepatříte.

Tady jsou dva důvody:

• Řada věcí, které má Fujifilm X-H1, zcela jistě časem přejde i do nižších řad pro amatéry. 
• Fujifilm je jednou z těch značek, které používají u levnějších modelů (např. XT-20 nebo X-E3) stejný snímač jako u vlajkové lodi X-H1. Teoreticky z nich tedy můžete mít i stejně kvalitní fotky, když oželíte ochranu proti vodě a prachu a některé profesionální funkce.

V tomto článku nechci vypočítávat všechny parametry a změny, které model X-H1 přináší, ale spíše subjektivně popsat, jak se s novým Fuji fotí a co mě na něm zaujalo.

Přesto si připomeňme alespoň hlavní novinky, které X-H1 přináší.

Není to tak dávno, co se hodně mluvilo o tom, že fotoaparáty od Fujifilmu nebudou mít pětiosou stabilizaci obrazu, protože se do malého těla prostě nevejde. Jak se ukazuje, nebyla to pravda. 

X-H1 je první bezzrcadlovka od Fujifilmu, která tuto užitečnou funkci má. Stabilizace umožňuje fotit z ruky a bez roztřesení záběru až pětkrát delším časem, než to jde bez ní. Kromě toho má novinka ještě rychlejší zaostřování než X-T2. A přibyl i nový algoritmus pro zaostření na plochy s menším kontrastem (což je pro mnohé fotoaparáty ohromně těžká disciplína).

Snímač o rozlišení 24,3 MPx je jiný než ve většině ostatních fotoaparátů, buňky citlivé na světlo nejsou rozesety v pravidelné šachovnici | Foto: Fujifilm

Nový je i dotykový displej a přepracována byla také závěrka, která má díky systému likvidujícímu její vibrace jemný a velmi tichý chod.

Model X-H1 však není zaměřen jen na fotografy, možná ještě více nových funkcí přináší profesionálním tvůrcům videa.

První dojmy: masivní a těžké tělo, mohutný grip

Když vezmete X-H1 poprvé do ruky, okamžitě cítíte, že konstruktéři chtěli vyvinout robustní přístroj, který snese útrapy profesionálního používání. Nová X-H1 má proti vodě a prachu utěsněné tělo z hořčíkové slitiny a v ruce je poměrně těžká. Velmi příjemný je mohutný grip, větší než u X-T1, který fotograf ocení zvláště, když pracuje s velkými a těžkými objektivy.

Další věc, která mě ohromě potěšila, byl stavový displej na horní ploše těla, který ukazuje nastavené hodnoty expozice, clonu a další parametry. Zajímavé je, že funguje na podobném principu jako u čteček. Zobrazuje tedy různé veličiny i tehdy, když fotoaparát vypnete. U bezzrcadlovek je stavový displej velmi neobvyklý, o to lepší je, že ho zde najdete.

Výborný stavový dislpej si model X-H1 vypůjčil od velkého středoformátového bratra s označením GFX 50S | Foto: Fujifilm

Ovládání je klasické, přesně takové, na jaké jsou uživatelé fotoaparátů Fujifilm zvyklí. Na rozdíl od špičkových zrcadlovek mnohem více připomíná styl, jakým se kdysi ovládaly analogové fotoaparáty. X-H1 má na těle otočný volič, kterým se nastavují časy, clonu reguluje otočný kroužek na objektivu. Na těle přístroje najdete i otočný volič pro nastavení citlivosti ISO. 

To všechno přispívá k tomu, že je velmi pohodlné fotografovat v plně manuálním režimu (kdy nevyužíváte automatických či poloautomatických expozičních režimů fotoaparátu). Řada profesionálních fotografů s "manuálem" ráda pracuje, protože jim dává absolutní kontrolu nad fotoaparátem.

A protože je X-H1 bezzrcadlovka, je práce v manuálním režimu ještě jednodušší, neboť v elektronickém hledáčku i na displeji vidíte přesně to, co nakonec vyfotografujete. Místo expozimetru se tedy můžete řídit do značné míry vlastníma očima a představou, kterou o výsledné fotografii máte.

Testovali jsme intenzivně, přes 1500 fotek za jeden den 

S novým fotoaparátem jsem měl možnost fotit jeden den, ale velmi intenzivně. Pořídil jsem přes 1500 fotografií. Vyzkoušel jsem ho na workshopech zaměřených na taneční, portrétní a svatební fotografii, které připravil Fujifilm. Navíc jsem s novou X-H1 vyrazil také do ulic Lisabonu, protože fotoaparáty tohoto typu jsou velmi oblíbené také mezi cestovateli a street fotografy.

A jaké jsou postřehy z tohoto focení?

Tanec

Ověřil jsem si, že ostření je opravdu velmi rychlé, navíc v něm velmi pomáhá i malý joystick na těle fotoaparátu, kterým se dá rychle vybírat bod, na který chcete zaostřovat.

Závěrka je extrémně tichá, a to nejen v elektronickém, ale i mechanickém režimu, což je výborné pro fotografování na místech, kde hlasité cvakání závěrky může rušit.

Nově zkonstruovaná závěrka má velmi jemný a tichý chod. | Foto: Fujifilm

Fotoaparát si velmi dobře vedl i v nepříjemném protisvětle - abychom si to ověřili, záměrně jsme fotili přímo proti oknu.

Portrét

Portrét v přirozeném světle je další disciplínou, kterou jsme zkoušeli. X-H1 opět obstála opravdu dobře. Kromě přesného ostření jsem ocenil třeba vlastnosti snímače, který Fuji používá a který je známý svým výborným výkonem a nízkým šumem v horších světelných podmínkách.

Velmi příjemné jsou také simulace klasických analogových filmů od Fujifilmu, které si během fotografování můžete zapnout. Při snímání portrétu je zvlášť zajímavá třeba simulace filmu Astia, což je materiál s měkkým podáním tónů, určený především pro módu a portrét. 

Svatba

Při tomto fotografování jsme prověřili především schopnost fotit za špatných světelných podmínek (v temné místnosti se zavřenými okenicemi, kde na modelku a jejího partnera svítily jen malé pomocné lampy). I tuto složitou situaci fotoaparát zvládl s přehledem.

Svatební fotografové by navíc ocenili i to, že X-H1 má možnost ukládat obrázky na dvě paměťové karty najednou (na tu druhou třeba jako zálohu, kdyby se nedej bože z té první karty nakonec nedaly načíst). 

Jak v místnostech s velkým rozdílem světel i stínů, tak i venku, kde svítilo ostré sluníčko, se hodil velmi dobrý dynamický rozsah snímače, který si s ohromnými světelnými rozdíly dokázal dobře poradit.

Cestovatelská fotografie, street a reportáž

Na chvíli se mi podařilo vyrazit i do ulic Lisabonu a vyzkoušet X-H1 v terénu. Kromě ovládání se mi líbilo podání barev a jejich "hutnost". Kdybych fotil do formátu jpeg a ne do formátu raw, ocenil bych i simulace analogových filmů, které se pro cestovatelskou fotografii a street velice dobře hodí.

Nadšení u počítače: podporu v Lightroomu jsem nečekal!

Když jsem pořízené snímky nahrál do počítače, jen ze sportu jsem se šel podívat, jestli nekomprimované soubory raw (hrubá obrazová data, neupravená fotoaparátem) náhodou nenačtu do Lightroomu (software od Adobe pro úpravu fotek).

Jsem zvyklý, že u nových fotoaparátů to většinou nejde. Podpora přichází obvykle až několik týdnů poté, co se začnou prodávat. Pro pokročilé fotografy to obvykle bývá velice frustrující věc - koupí si drahý fotoaparát, a pak s ním v podstatě nemohou naplno pracovat, protože soubory formátu raw (které dávají mnohem více možností pro následnou úpravu než jpeg) nejdou otevřít.

Lightroom soubory z X-H1 načetl, a to dokonce dříve, než se fotoaparát začal prodávat! Za to u mně sklízí Fujifilm (případně Adobe) velký potlesk. Paráda!

Snímek z ulic Lisabonu, pořízený ve formátu raw a zpracovaný v Lightroomu. I tam si můžete vybrat z řady přednastavených filmových simulací | Foto: Tomáš Vocelka

A je také něco, co se mi nelíbilo?

Samozřejmě, něco se najde vždycky. Lepší by mohla být třeba výdrž na jedno nabití. Na tři plně nabité baterie jsem pořídil něco kolem 1500 snímků. Je to sice výrazně více, než udává výrobce (podle něj je to cca 310 záběrů na jednu baterii), ale i tak to není mnoho. Fujifilm v tom však není sám, je to jedna z mála nevýhod bezzrcadlovek oproti zrcadlovkám. S klasickou zrcadlovkou totiž není problém udělat na jedno nabití klidně i více než 1500 záběrů.

Další věc, se kterou jsem se trochu potýkal, byl způsob, jakým se při standardním nastavení fotoaparátu provádí korekce expozice - ukazováčkem zmáčknout malé tlačítko vedle spouště a palcem točit kolečkem na zadní straně těla.

Fotoaparát je docela těžký a v tu chvíli grip držíte v podstatě jen dlaní ruky a třemi zbývajícími prsty. Tehdy se váha přístroje automaticky musí přenést na druhou ruku, podpírající objektiv. Řada fotoaparátů to umí jednodušeji a nepotřebují na to dvojhmaty. Ale přiznávám, do značné míry to bude věc zvyku.

Kupodivu, na více věcí, které by mi při fotografování vyloženě vadily či překážely v práci, jsem během celodenního focení nepřišel.

Konkurence mezi značkami tvrdě stoupá a to je dobře

Musím říct, že s X-H1 jsem se sžil velice rychle a fotilo se mi s ní opravdu příjemně. Stejně tak jsem byl spokojený i s kvalitou obrazového výstupu, který tento fotoaparát produkuje. 

Mezi profesionálními fotoaparáty i díky Fujifilmu prudce roste konkurence. Na místa, která dříve patřila v podstatě jen zrcadlovkám od Canonu a Nikonu, se nyní derou bezzrcadlovky od Sony, Fujifilmu, Olympusu i Panasonicu. Mnohdy toho umí po technické stránce dokonce o dost více než zrcadlovky. A to je moc dobrá zpráva pro všechny fotografy.

Díky této ostré konkurenci jde v poslední době vývoj rychle dopředu a profesionální funkce poměrně brzy "padají" i do nižších tříd fotoaparátů, určených především amatérům.

Vybrané parametry Fujifimu X-H1