Imigranti z roku 1907. Snímky z doby, kdy USA zasáhla vlna ekonomických přistěhovalců z Evropy

Foto: Augustus Sherman, New York Public Library
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
10. 4. 2017 9:02
Bavoráci v kožených kraťasech, Slovenky v krojích. Češi, Rusové, Italové. Lidé nejrůznějších národností spustili na začátku minulého století ohromnou migrační vlnu. Vypravili se za lepším životem do USA a mnoho jich prošlo imigračním střediskem na Ellis Islandu. Zásluhou tamních úředníků a fotografů můžeme dones pohlédnout do tváří tehdejších uprchlíků.

Pozoruhodné snímky se dochovaly díky sbírce imigračního komisaře Williama Williamse, která je nyní v péči významné knihovny New York Public Library. Fotografie pořídili dva lidé. Úžasné portréty přistěhovalců jsou dílem imigračního úředníka Augustuse Shermana, celkové pohledy na středisko Ellis Island pak vytvořil profesionální fotograf Edwin Levick.

Shermanovy snímky v roce 1907 publikoval časopis National Geographic. Experti z newyorské kinhovny se domnívají, že na fotkách jsou převážně lidé, kteří byli z nějakého důvodu na Ellis Islandu zadrženi. Úředník je zřejmě fotil v době, kdy čekali na vyřízení formalit pro vstup do USA, případně na vyhoštění. Poměr byl tehdy takový, že zhruba 80 procent lidí bylo ve středisku odbaveno během několika hodin, zbytek tam ovšem zůstával týdny a někdy i měsíce.

Imigrační středisko se na ostrově Ellis Island poblíž New Yorku sloužilo od roku 1892, ale jeho hlavní éra se počítá od roku 1900, kdy tam byl vybudován nový komplex budov. Muselo zvládnout nápor migrantů ze všech koutů světa a zejména z Evropy. Většina lidí, kteří připluli záoceánskými loděmi do USA, byli to, čemu dnes říkáme ekonomičtí migranti. V jejich domovině trpěli chudobou a strádali, proto se vydali za lepším a bohatším životem do USA.

Podle statistik dnes může 40 procent obyvatel USA mezi svými předky najít někoho, kdo prošel Ellis Islandem. Většina přistěhovalců přicházela z Itálie, Ruska a Rakouska-Uherska. První osobou zaregistrovanou na Ellis Islandu byla Annie Mooreová z Irska.

Imigrační vlna vrcholila během roku 1907, kdy úředníci na Ellis Islandu museli odbavit tisíce lidí denně. Rekord padl v dubnu, kdy za jeden den prošlo branami střediska 11 747 přistěhovalců. Za celý rok jich bylo přes milion (přesná čísla se v různých pramenech liší a pohybují se zhruba mezi 1,1 až 1,3 milionu lidí). Už tehdy ale federální zákony začaly omezovat přistěhovalectví tím, že nejprve vyloučily možnost přijetí fyzicky a psychicky nemocných lidí a dětí, které přijížděly bez rodičů.

Protiimigrační nálady začaly sílit zejména poté, co USA vstoupily v roce 1917 do první světové války. Pocítili to zejména imigranti z Německa. 1800 jich bylo tehdy zadrženo a deportováno zpět. V reakci na imigrační boom, který začal po válce nabírat znovu na síle, přišly poměrně přísné zákony, které začaly přistěhovalectví silně omezovat. 

Význam Ellis Islandu pak začal upadat, ale zařízení fungovalo až do roku 1954 a prošlo přes něj celkem přes 12 milionů lidí.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Ministryně financí Schillerová zvažuje zrušení několika daňových výjimek

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zvažuje zrušení několika daňových výjimek. Jedna z nich se týká takzvaného časového testu při prodeji investičních bytů. Další v dnešní Partii televize Prima Schillerová upřesnit nechtěla, protože nebyly projednány s koaliční sociální demokracií. Totéž se týká daňového osvobození příjmů z prodeje bytů.

Příjmy z prodeje investičních bytů se nedaní v případě, že je majitelé vlastní nejméně pět let, uvedla ministryně. Lhůtu by chtěla prodloužit na 15 let. Opatření by podle ministryně mohlo podpořit vlastnické bydlení lidí, kteří by byt také skutečně užívali, stát by mohl získat kolem 600 milionů korun ročně.

"Mám tam ještě tři, čtyři věci," uvedla Schillerová. Pokud by na nich byla v koalici shoda, ukončení těchto daňových výjimek by přineslo podle ní dvě až tři miliardy korun.

Koalice se nedávno dohodla na zavedení nedaněného stravenkového paušálu pro zaměstnance, který by měl fungovat vedle klasických stravenek. Daňové zvýhodnění paušálu by mělo zůstat stejné jako u stravenek, v případě stokorunové stravenky by tak zaměstnanci měli mít 55 korun za každý odpracovaný den. Změna kritizovaná zejména odbory má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021.

před 19 minutami

Na cenách Goya uspěl Almodóvarův film Bolest a sláva

Sedm španělských cen Goya včetně těch za režii a nejlepší film získalo Bolest a sláva režiséra Pedra Almodóvara. Sošku za herecký výkon na galavečeru ve své rodné Malaze převzal Antonio Banderas. V Bolesti a slávě hraje stárnoucího režiséra, jehož předobrazem byl sám Almodóvar. Pět cen dostalo drama ze španělské občanské války Mientras dure la guerra (Dokud je válka) režiséra Alejandra Amenábara. Nejlepší herečkou je Belén Cuestaová z dramatu La Trinchera Infinita (Nekonečný zákop), jež vypráví o muži skrývajícím se za frankistické diktatury ve svém domě. Cenu pro nejlepší evropský film si odnášejí Bídníci francouzského režiséra malijského původu Ladje Lye.

Zdroj: ČTK
Další zprávy