Filozof: Nevážíme si vzdělanosti a chybí nám duchovní elity

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 4. 2015 14:50
České země bývaly centrem vzdělanosti a líhní i útočištěm učenců. Dnes Česko tvrdě zažívá absenci duchovní elity a neúctu ke vzdělanosti. Kudy vede cesta zpět?
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Měli jsme první univerzitu ve střední Evropě, Praha bývala centrem vzdělanosti, Univerzita Karlova pojmem. Dnes se nevejde do první dvoustovky světových univerzit, Češi se zoufale potýkají s absencí duchovních elit a vzdělanost je trpěnou popelkou.

"Ruku v ruce s rozšiřováním všeobecného vzdělání se po celé Evropě snižuje jeho celková úroveň a stoupá nevole vůči vysoké vzdělanosti. Mnozí varují před vytvářením elit, což je pro dnešní nivelizující dobu příznačné. Ve skutečnosti právě dnes duchovní elity zoufale potřebujeme," upozorňuje pedagog, filozof, historik a spisovatel Vladislav Dudák.

Jak se znovu stát národem vzdělanců? "Pedagogika táhnoucí střední vrstvu nahoru byla nahrazena pedagogikou strhávající střední vrstvu dolů. Průměrná úroveň stále rychleji klesá. Zastavme tento trend a bude lépe," je přesvědčen Vladislav Dudák.

Aktuálně.cz: Již v lednu 1347 papež Kliment VI. oznámil v listině zřízení obecného učení (univerzity) v Praze. Proč právě zde, když v té době ještě ve střední Evropě nikde nic podobného nebylo? Bylo to dáno nějakým výsostným postavením Prahy? Nebo velkým vlivem přímluvců  – českého a římského krále Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic?

Ono to založení pražského vysokého učení již dlouho "viselo ve vzduchu". Chybělo málo – konkrétně méně sobeckých zájmů vyšší šlechty, která nechtěla, aby se vedle ní objevila po boku krále ještě další vlivná skupina, představitelé univerzity – a mohli jsme mít univerzitu již v době vlády krále Václava II.

Důvody byly jistě i politické. Karel IV. měl neobyčejně promyšlenou evropskou politiku a po postupné rezignaci na bezprostřední politický vliv v Itálii programově vytvářel z Prahy nové politické a kulturní evropské centrum. Součástí této politiky bylo jak povýšení pražského biskupství na arcibiskupství, tak i založení univerzity.

A.cz: Ze škol máme všichni v hlavách zasunuto slovní spojení "temný středověk". Nakolik je to oprávněné třeba vzhledem ke středověké (ne)vzdělanosti?

Vizitka PhDr. Vladislava Dudáka

Spisovatel, historik a filozof Vladislav Dudák

Narodil se v roce 1958 v Řevnicích. Vystudoval filozofii a historii na Filozofické fakultě UK v Praze.

Sám sebe považuje za "nájemného filosofa" a přesně tak se cítí. Je mj. autorem a spoluautorem učebnic filozofie a společenských věd pro ZŠ a SŠ, spoluautorem VŠ skript Kapitoly z filosofie člověka a Kapitoly k filosofii vědy.

Je hlavním autorem dvousvazkové Encyklopedie světové architektury: od menhiru k dekonstruktivismu a spoluautorem knihy Santiniho cesta za světlem. Byl vedoucím redaktorem humanitních oborů osmisvazkové Všeobecné encyklopedie Diderot.   

Takzvaný "temný středověk" je přinejmenším pro období od 11. století novodobý mýtus a zavádějící floskule. Programově takové vidění středověku prosazovali již představitelé renesance, u nás se tento mýtus hodil především ideologům komunismu a dodnes je bohužel velmi živý. Ve skutečnosti středověký vzdělávací systém byl promyšlený a plně dostačoval tehdejším potřebám (a ani dnes nechceme od všeobecného vzdělání více). Vzdělání si lidé vážili a například výuka logiky byla na takové výši, že se o tom dnešnímu střednímu školství ani nezdá.

A.cz: Kde se tedy vzaly naše zkreslené představy o středověku?

Je to tak, že všechno dobré a progresivní, co středověk přinesl, jsme přijali jako samozřejmost, aniž bychom si uvědomovali středověké kořeny. A tak nám potom pro středověk často zbylo jen to negativní, například ono "upalování čarodějnic", které ve skutečnosti bylo nejrozšířenější na počátku novověku, "vypasená" církev coby neuvěřitelně stupidní zjednodušení a zkreslení problematiky a středověká nenávist vůči vědě a poznání, což je opět obrovské zjednodušení.

A.cz: Stala se Praha díky univerzitě centrem středoevropské vzdělanosti? Sjížděli se sem učenci a studenti z celé Evropy?

Ano, stala se jedním z center. Nicméně středověké univerzitní školství nefungovalo tak, že by do Prahy přijeli učenci a studenti a už zde zůstali. Typické pro ně bylo neustálé cestování mistrů i studentů mezi různými univerzitami. Toto propojení bylo nesmírně intenzivní a frekventované, kam se na ně dnešní mezinárodní studentský program Erasmus hrabe.

Díky tomu byla rozšiřována vzdělanost po celé Evropě, rozvíjely se osobní i obecně kulturní vztahy a nové poznatky si rychle získávaly své přívržence v širokém prostoru. A do této úžasné vzdělávací sítě byla pražská univerzita začleněna jako jeden z významných prvků. A samozřejmě zvláštní význam měla pražská škola pro střední Evropu, protože univerzity v dnešním Polsku, Rakousku, Maďarsku a Německu byly založeny později.

A.cz: Každému jsou notoricky známé promoční fotografie z Karolina.  Je skutečně sídlem univerzity od roku 1383?

Ano, teprve po smrti Karla IV. získala univerzita stálé reprezentativní sídlo. Tehdy král Václav IV. věnoval Karlově koleji rozsáhlý komplex budov u Železné ulice a Ovocného trhu, k němuž patřil i jeden z tehdejších nejvznosnějších pražských domů – dům mincmistra a důlního podnikatele Johlina Rotleva. Jako sídlo Karlovy koleje (Karolina) byla budova využívána po úpravách až od roku 1386, takže to by byl přesnější letopočet pro označení Karolina za sídlo univerzity. K těm nejstarším částem Karolina patří románsko-gotické prostory v suterénu a přízemí a nádherný goticky arkýř (arkýřová kaple), který je sice původní, ale přenesený na jiné místo objektu, než kde původně býval.

A.cz: Dne 18. ledna 1409 vyhlásil král Václav IV. Dekret kutnohorský, jímž český univerzitní národ získal přednostní postavení. Nebyl to ale krok zpět? Nebyla by nadnárodní, v Evropě vyhlášená univerzita, slovutnější a pro význam a věhlas Prahy výhodnější?

Nám se to dnes hezky říká. Ale když se na to podíváme z hlediska tehdejší doby, byl to chytrý politický tah, kterým chtěl král získat pro své zahraniční politické záměry (mj. navrácení titulu německého krále) podporu českých univerzitních mistrů. Budoucnost ale nikdo nepředvídá, a tak z dlouhodobého hlediska tento tah znamenal bohužel regres. Každopádně není namístě moralizovat, jak je dnes zvykem.

A.cz: Že by předzvěst "čecháčkovství"?

Ne, rozhodně to nebyl projev "nacionalismu" ani "čecháčkovství". Univerzita byla politicky rozdělena mezi tzv. čtyři "národy". Byl to národ český (české země, Uhersko a Sedmihradsko – etnicky Čechové, Němci, Maďaři...), saský, bavorský a polský (převážně Němci). Každý "národ" měl jeden hlas, což bylo velkorysé uspořádání a sloužilo zakladateli ke cti. Václav IV. v Kutnohorském dekretu píše, že je povinností panovníka milovat každého, ale láska že vždy vzniká u sebe a sobě nejbližších, a proto v české Praze by měli mít hlavní slovo Češi (míněno zemští, nikoli etničtí). A dovolává se při tom mimo jiné francouzské Sorbonny, kde mají obdobně Francouzi rovněž privilegované postavení.

A.cz: Dnes není Univerzita Karlova ani v první dvoustovce mezi světovými univerzitami. Co všechno může za tento propad?

Neštěstím možná bylo již rozdělení univerzity na českou a německou část roku 1882 a nacionální rivalita, která často vedla k tomu, že obě univerzity ostentativně ignorovaly, co se děje na univerzitě druhé. Zvláště na německé univerzitě přednášela řada světově významných kapacit (Ernst Mach, Christian Doppler, Albert Einstein) a tím, že po vzniku Československa byla zákonem určena za nositelku tradic pražské univerzity pouze česká Univerzita Karlova, jsme se vlastně této části dědictví naší vzdělanosti zřekli.

A nezapomeňme, že vícenárodní vědecký kvas v Praze reprezentovalo v meziválečné době i exilové ruské a ukrajinské vysoké školství s řadou vynikajících osobností. I o to jsme vlastní vinou přišli.

Dalším negativním faktem typickým pro náš prostor je, že jsme nedokázali vynikající kapacity světově prosadit. Měli jsme a máme vynikající lékaře, biology, techniky... Mnozí by si zasloužili i Nobelovu cenu. Byli a jsou však jako uzavřeni v začarovaném kruhu.

A pak je tady také éra vlády KSČ – negativa jsou známa, netřeba je připomínat, ale i zde bychom měli zachovat při hodnocení objektivitu – to musí zhodnotit povolanější, ale myslím, že ne ve všem znamenaly změny po roce 1989 progres.

A.cz: Může získat Karlova univerzita v Evropě zase významnější věhlas?

Nejen Univerzita Karlova, ale celá naše věda. Pokud se zcela změní systém financování a hodnocení v naší vědě a školství. Podle současných kritérií by Albert Einstein na vysoké škole nejspíš neobstál a zřejmě by nezískal jediný grant.

A.cz: V jakém historickém období si český národ nejvíce považoval vzdělanosti a bral ji za svou prioritu a největší přednost? A jak jsme na tom s přístupem ke vzdělanosti dnes?

Těžko odpovědět. Snad jen že ruku v ruce s rozšiřováním všeobecného vzdělání se po celé Evropě snižuje jeho celková úroveň a stoupá nevole vůči vysoké vzdělanosti. Redukce vzdělání a vědy na "praktický přínos" je vysloveně zhoubná. Mnozí navíc varují před vytvářením "vzdělanostních" elit, což je trend, jehož "komunistické" kořeny se docela dobře uchytily v dnešní celoevropské nivelizující společnosti. Svědčí o tom třeba nedávné rušení výuky latiny ve Francii, které je zdůvodňováno nebezpečím vytváření elit. Ve skutečnosti právě dnes duchovní elity zoufale potřebujeme.

A.cz: Co byste Čechům radil? Kudy zpět mezi národy vzdělanců?

Jak řekl nedávno zesnulý profesor Vopěnka, první ministr školství po listopadu 1989: "Zatímco meziválečné školství bylo zaměřeno, co se intelektu týče, na střední a horní vrstvu mládeže, po roce 1948 se prosadil směr zaměřený na střední a dolní vrstvu". A tento směr se pozvolna prosadil – komunismus nekomunismus – po celé Evropě. "A tak pedagogika táhnoucí střední vrstvu nahoru byla nahrazena pedagogikou strhávající střední vrstvu dolů." Zastavme tento trend a bude lépe.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Vláda sníží DPH u ubytovacích služeb i vstupného na kulturní akce

Daň z přidané hodnoty (DPH) by měla u ubytovacích služeb, vstupného na kulturní akce a sportovní události, vstupného na sportoviště, jízdného na vleky a vstupného do saun a dalších podobných zařízení klesnout z 15 na 10 procent. Dále by měla klesnout o čtvrtinu silniční daň u nákladních aut nad 3,5 tuny. V rámci daňového balíčku, který by měl firmám pomoci s následky šíření koronaviru, to v pondělí schválila vláda. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Podle schváleného návrhu firmy budou moci také uplatňovat daňovou ztrátu zpětně a obce zřejmě získají oprávnění osvobozovat od daně z nemovitostí kvůli mimořádným událostem. Zemědělcům by se mohla zkrátit lhůta pro vrácení přeplatku spotřební daně u tzv. zelené nafty z 60 na 40 dnů.

Balíček navrhuje ministerstvo financí projednat v Parlamentu ve zrychleném režimu v rámci stavu legislativní nouze.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Vláda se s Lufthansou dohodla na několikamiliardové pomoci

Letecká společnost Lufthansa se s německou vládou rámcově dohodla na několikamiliardové státní pomoci. S odkazem na zdroje z německé vlády to dnes uvedla agentura DPA. Lufthansa těžce doplácí na koronavirovou krizi, dohoda je podle zdrojů v rámci záchranného plánu, který připravila vláda. Ještě ji ale musí schválit řídící výbor německého státního fondu ekonomické stabilizace, řídící orgány Lufthansy a Evropská komise (EK).

Podle vládního plánu by největší letecká společnost v Německu měla od spolkové vlády získat podporu v objemu devíti miliard eur (245 miliard Kč). Německý stát by pak na jejím základě měl v Lufthanse získat 20procentní podíl. Neměl by tedy možnost blokovat důležitá firemní rozhodnutí.

před 37 minutami

Parkurová série Global Champions se vrátí až příští rok

Jezdci se naposledy na kolbišti představili na začátku března v Dauhá. Od té doby vedení soutěže kvůli šířící se nákaze a zaváděným opatřením v jednotlivých zemích závody odkládalo. A přestože se postupně omezení ruší, není podle představitelů série reálné mezinárodní soutěž obnovit.

"Musíme se řídit pravidly vlád a zdravotních úřadů, která se neustále mění, a to v rychlém sledu, což má zásadní dopad na mezinárodní plánování," uvedli zástupci Global Champions Tour na webu.

Připomněli, že omezení cestování se v různých částech světa liší, takže by všichni jezdci nemohli závodit. "Navíc je tu riziko druhé vlny na podzim, léčba nebo vakcína neexistuje, což logistické plánování dál komplikuje," doplnili.

před 56 minutami

Mistry pěvce norimberské ve Státní opeře nahradí Tristan a Isolda

Listopadové uvedení opery Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští, které mělo být vrcholem sezony v pražské Státní opeře, nahradí Tristan a Isolda. Důvodem jsou stávající hygienická opatření, která velkým divadlům komplikují zkoušení mnohočlenného orchestru a sboru, stejně jako omezení mezistátní dopravy a nepřítomnost zahraničních umělců. "Karanténou způsobené zpoždění neumožňuje odpovědně nastudovat očekávaný operního opus," vysvětluje ředitel Národního divadla Jan Burian. Na programu místo toho bude jiný, méně výpravný a také pro sbor méně náročný Wagnerův titul Tristan a Isolda. Ten uvede Státní opera 26. listopadu. Předprodej vstupenek začne 1. června.

Zdroj: ČTK
Další zprávy