Jako každý rok ovládne poslední týden v červenci nejzachovalejší středověké město v Rumunsku, Sighişoaru, mezinárodní festival středověkého umění. Jeho hlavním letošním tématem je 600. výročí narození francouzské národní hrdinky Jany z Arku, která se, jak známo, stala obětí středověké inkvizice.
Vynikající hudební program, středověké kostýmy, masky a souboje tak po několik dní oživí historický střed Sighişoary, který je právem od roku 1999 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Barevnými uličkami a náměstíčky se pod návrším rozléhá zvuk bubnů, v historických středověkých oděvech kráčejí králové, královny, princové a princezny, hudebníci, trubadúři, sbíhají se středověcí řemeslníci. Z okolních hospůdek a putyk voní polenta z kukuřičné kaše, grilovaná masa a zapékané lahůdky. Sighişoara (vyslov Sighišoara) se tak každoročně za přítomnosti více než třiceti tisíc návštěvníků vrací do dob své středověké slávy.
Letos se o hlavní program od 20. do 22. července postarají hudební a umělecké skupiny Lupus Dacus, Nomen est Omen, Lupus Rex a další z Bukurešti, Sibiu, Aradu, Brašova a jiných rumunských kulturních center. Středověká poezie, semináře, noční koncerty a divadelní představení si nemohou přát lepší kulisy než toto nádherné středověké město. Mezinárodní festival středověkého umění není jediný, který přitahuje do Sighişoary domácí i zahraniční návštěvníky. Kromě festivalů staré a klasické hudby jsou to víkendové umělecké večery, které rádi navštěvují účastníci mnohých mezinárodních kongresů a sympozií.
Opevněná citadela
Sighişoara má své kouzlo, které zvýrazňuje její pozoruhodná historie. První oficiální zmínka o zdejší citadele nad řekou Târnava Mare je z roku 1280. Na nejvyšším vrcholku se tyčí dnes evangelický kostel, jehož opevnění hrálo v této části Transylvánie (česky Sedmihradsko) po mnoho staletí strategickou roli.
Ke kostelu vede dřevěné kryté schodiště, kterému se říká Studentské. Dodnes studenti zdolávají 175 schodů vedoucích ke gymnáziu, dřívějšímu významnému lyceu. Tato fortna byla postavena v roce 1642 a měla původně 300 schodů. Často si svoji kondici vyzkoušejí i turisté, kteří si nechtějí nechat ujít návštěvu gotického chrámu s pozoruhodnými půl tisíciletí starými freskami a deskovými oltáři. Pro zahraniční návštěvníky jsou u vchodu připraveny texty v několika jazycích, mezi nimi i v češtině. U kostela je saský hřbitov, kde několik stovek pomníků připomíná, že v této části Transylvánie žije po staletí početná německá menšina.
Architektonický zázrak
Sighişoara byla významným obchodním střediskem už před koncem dvanáctého století, než tady němečtí přistěhovalci začali budovat opevněnou citadelu. Místní obyvatelstvo potřebovalo ochranu před tatarskými a osmanskými nájezdy a později před útoky dalších mocností, které o toto území usilovaly. Až do dnešních dnů se zachovala podstatná část čtyři metry vysokých hradeb, dlouhých původně devět set padesát metrů. Město chránilo čtrnáct věží, z nichž devět dosud modeluje fotogenické panorama města. Zůstaly také dva ze čtyř bastionů.
Málokdo mine bez povšimnutí věž s hlavní bránou, která slouží už od třináctého století a kde určitý čas sídlila radnice. Se svojí výškou 64 metrů je jednou z dominant města. Její současný vnější vzhled je z roku 1894, kdy byla ozdobena keramickým povrchem. Začátkem 17. století na ni byly umístěny hodiny. Pod nimi vzniklo sedm výklenků se starověkými božskými postavami, symbolizujícími jednotlivé dny v týdnu: Diana - pondělí, Mars - úterý, Merkur - středa, Jupiter - čtvrtek, Venuše - pátek, Saturn - sobota a Slunce jako neděle. Tento pozoruhodný orloj nemá v Evropě obdoby. Ve věži je od roku 1899 historické muzeum s archeologickými sbírkami a expozicemi o lidovém umění, středověkém léčitelství a medicíně a expozice nábytku, transylvánské keramiky a hodin.
Přilehlé náměstí a okolní uličky poutají výraznými barevnými fasádami. Téměř po celá staletí zůstávaly domy ve svém původním stavu, až v posledních letech prošla část z nich úpravami. Každá ze staveb, počínaje Benátským domem a konče rodným domem neslavně proslulého krutovládce Vlada Ţepeše je původním středověkým originálem. Génius loci tohoto místa uchvátil i francouzského herce Gerarda Depardieu, který tu strávil několik dní s filmovým štábem při natáčení filmu. Sighişoara je totiž místem, které pro jeho neodolatelnou atmosféru vyhledávají filmové štáby z celého světa.
Krutovládce ze Sighişoary
Poblíž hlavní vstupní věže s orlojem stojí dům, ve kterém se v roce 1431 narodil kníže Vlad III. Ţepeš (česky Napichovač), rytíř tajné šlechtické organizace Dračího řádu. Irského spisovatele Brama Stokera inspiroval ke ztvárnění upírského hraběte Drákuly. Díky jeho románu se téměř šest století udržuje v povědomí postava skutečného knížete, který proslul svojí krutostí. Projevil ji zejména při obraně území v době tureckých nájezdů, ale vypráví se, že velmi nebezpečným se zdál být i svému domácímu okolí. V letech 1456 až 1462 zabil či nabodl na kůly na sto tisíc osob. V té době byl vévodou Valašského království, kam se rodina ze Sighişoary odstěhovala v roce 1435.
Za stopami rytíře Dračího řádu lze zamířit na hrad Poienari v pohoří Făgăraš. Z jeho sídla však zůstala už jen zřícena. Turisté proto raději putují na hrad Bran, který se tyčí nad zalesněnými stráněmi u městečka Bistriţa a kde jim při prohlídce rádi o krutovládci vyprávějí. Za strašidelným příběhem se jich sem vydávají tisíce. Každopádně je tu čeká krásná příroda a malý skanzen s transylvánskou lidovou architekturou. Podzámčí Branu je natolik populární, že se tam ročně konají desítky svateb snoubenců z celého Rumunska.
V této oblasti Transylvánie je ještě jedno místo, které krutého sedmihradského knížete připomíná: hotel Castel Dracula, který leží ve výšce 1 200 metrů a je odtud nádherný výhled po okolí. Věrný svému názvu má hotel své pokoje vymalovány krvavou červenou barvou a motivy draka. Nechybí ani speciální Drákulův pokoj.
Návraty do 15. století, kdy žil Vlado Ţepeš, samozřejmě inspirují samotný průvod červencového středověkého festivalu a jeho umělecký program v Sighişoaře. Umělecké soubory každý rok připravují představení, která přibližují složité středověké období v centrální oblasti dnešního Rumunska, v Transylvánii. Budiž případná návštěva kohokoliv na největším rumunském středověkém festivalu či kdykoliv jindy v Sighişoaře zajímavou sondou do dějin této zajímavé části Evropy.
