Feministka mluví s muslimkou, černoch s rasistou. Neziskovka smiřuje sociální bubliny

Magazín Magazín
16. 11. 2021 11:47
Názoroví oponenti z různých sociálních bublin se obvykle střetávají jen ve vyhrocených internetových diskusích. Díky neziskové organizaci Human Library si ale mohou popovídat i naživo, kdy jejich rozhovory končí o poznání smířlivěji. Její zakladatel Ronni Abergel se totiž rozhodl zprostředkovávat setkání mezi představiteli minorit a většinovou společností, a bourat tak vzájemné předsudky.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Ve městě Muncie v americkém státě Indiana se jednoho deštivého rána potkaly konzervativní běloška s trans osobou. Žena, která se narodila do mužského těla a následně prošla změnou pohlaví, podala své společnici ruku, ta ji ale odmítla nejprve přijmout. "Měla byste vědět, že jsem tradičně smýšlející křesťanka," řekla jí. "Fajn, já jsem zase liberální křesťanka. Pojďme si promluvit," odpověděla trans žena.

Rozhovor dvou zdánlivě nesmiřitelných názorových souputnic měl původně trvat asi půl hodiny. Nakonec se však obě do konverzace natolik ponořily, že spolu strávily hodinu, na jejímž konci zastánkyně konzervativního pohledu na svět vstala, aby liberálku objala. "Děkuji vám. Bylo to úžasné povídání," dodala na rozloučenou.

Popsaná situace působí natolik nepravděpodobně, že by mohla být klidně výplodem filmového scenáristy. Nezisková organizace Human Library ovšem podobná setkání organizuje pravidelně. Jak napovídá její název, zájemci si mohou v "lidské knihovně" vybrat společenskou skupinu, která kvůli svému vyznání, etnicitě či handicapu čelí předsudkům, a něco se o ní dozvědět.

Protože stereotypy často rozbije právě až dialog s člověkem, který se ke konkrétní minoritě řadí, organizace zařizuje osobní i on-line rozhovory s lidmi čelícími neporozumění. Může jít o alkoholika, muslima, bezdomovce i oběť sexuálního násilí. Záleží na tom, koho má daný představitel většinové společnosti tendenci vidět zjednodušeným způsobem. Píše o tom zpravodajský web stanice CNN.

Human Library si klade za cíl, aby lidé "nesoudili knihu podle obalu", a ponouká účastníky, aby se nebáli pokládat složité otázky. Feministka se tak například může zeptat muslimky, jestli nosí hidžáb z donucení, nebo dobrovolně. Aktivista bojující proti změnám klimatu má zase příležitost najít společnou řeč s někým, kdo považuje globální oteplování za hoax.

S nápadem přišel před 21 lety dánský novinář a bojovník za lidská práva Ronni Abergel. Když se vydal na výměnný studentský pobyt do Spojených států, začal si uvědomovat, že se politická scéna v západních zemích začíná čím dál více polarizovat. A protože knihy dokázaly čtenářům odpradávna narušovat jejich zakořeněné představy, řekl si, proč nezaložit instituci, kde se knihami stanou sami lidé.

"Připadalo mi, že knihovna je jedním z mála míst, kde je každý vítaný. Potkávají se tam bohatí i chudí, univerzitní profesoři i lidé bez vzdělání," vyzdvihl Abergel. Jeho projekt se v uplynulých dvou dekádách rozšířil do více než 80 zemí světa, pořádá akce v muzeích, školách i na festivalech a podílí se na něm přes tisíc dobrovolníků mluvících různými jazyky. Největší základnu má nyní v USA.

"V posledních letech se mi naše mise propojování společnosti zdá snad ještě důležitější. Lidé po celém světě se pod vlivem sociálních sítí začínají uzavírat do názorových bublin a demagogové toho využívají, aby získali moc," upozornil Abergel. S organizováním nepravděpodobných rozhovorů proto nepřestal ani během pandemie koronaviru, kdy Human Library funguje převážně on-line, prostřednictvím videohovorů, a dostává tak zájemce z vynucené izolace.

Mohlo by vás zajímat: Nejsem ani muž, ani žena, tyto kategorie nestačí, jsou i intersex lidé, říká nebinární Eva

Kategorie muž a žena jsou málo, nechci, aby moje tělo určovalo, jak se ke mně lidi chovají, rodiče mě oslovují v mužském rodě, říká Eva Švagr | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Při střelbě na škole nedaleko Detroitu zemřeli tři student, útočník je ve vazbě

Při střeleckém útoku na střední škole v americkém státě Michigan dnes přišli o život tři studenti a dalších šest lidí utrpělo zranění. Oznámila to místní policie, která jako pachatele označila 15letého studenta. Mladík je ve vazbě, řekl podle agentury AP zástupce šerifa okresu Oakland Mike McCabe.

Dějištěm násilí byla škola Oxford High School v obci Oxford Township, což je komunita s asi 22.000 obyvateli severně od města Detroit. Policie údajného střelce zatkla přímo ve škole a zabavila pistoli.

před 42 minutami

Lukašenko vyřeší problém s migranty na polských hranicích do konce roku, slíbil

Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.

"Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu," uvedl podle ruské agentury Lukašenko.

Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože "humanitární koridor" vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy