Haag - Mezi stovkami katastrofických zpráv alespoň jedna dobrá. Tempo, s jakým na zeměkouli mizí lesy, se v posledních letech snížilo.
Evropská unie a Spojené státy kácejí lesní porosty méně než dřív. Dokonce největší hříšník, Čína, si uvědomil, co znamená krajina zbavená stromů a mohutně zalesňuje.
Že by průmyslově rozvinuté země dostaly rozum, začaly šetřit vzácnou surovinou a spotřebovávaly méně dřeva a buničiny? Nikoliv, jen šetří své bohatství a o to usilovněji přispívají k plundrování lesů v Africe, Asii a Latinské Americe. Přesněji: skupují dřevo vyvážené zeměmi třetího světa.
"Chybí mi slova, abych popsal, co se zde děje," říká Richard Greine, správce pralesa Ngambe-Tikar v Kamerunu při pohledu na poražené kmeny, veliké bezmála jako autobus. "Dřevorubci s koncesí i bez ní se vrhli na zdejší stromy jako šílení," dodává.
Kamerun patří společně se Středoafrickou republikou, Rovníkovou Guineou, Konžskou demokratickou republikou a Gabonem k nejhůře postiženým zemím oblasti.
Povolení ke kácení dostaly dřevařské firmy od místních úřadů na ploše o celkové rozloze 600.000 km2. Je to téměř třetina rozlohy uvedených států. Chudá Afrika si opatřuje peníze, jak se dá, místní populace z nich ale vidí jen zlomek. Všechen zisk zůstává v kapsách dřevařských firem.
Mizí 20.000 hektarů denně
Kácení se sice v globálním měřítku zpomaluje, těžba se ale koncentruje do několika málo zemí a těm hrozí, že do dvaceti let budou v podstatě bez lesních a pralesních porostů.
Každý den zmizí z povrchu zemského 20.000 hektarů lesa či pralesa. Především v Konžské pánvi, Amazonii a na velkých ostrovech u břehů jihovýchodní Asie.
"V Konžské demokratické republice se těžba dřeva zcele vymkla kontrole," hlásila již v dubnu organizace na ochranu životního prostředí Greenpeace. Ta upozorňuje, že dřevařské koncese v hodnotě tisíců eur jsou od místních kmenových náčelníků odkupovány "za babku".
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v letech 1990 až 2005 zmizela tři procenta rozlohy všech lesů a pralesů zeměkoule. Ještě před deseti lety to bylo každoročně devět milionů hektarů, teď jich je "jenom" sedm. Představuje to území téměř jednou tak větší, než činí rozloha České republiky.
Sumatra bez pralesa?
Ještě horší, než tomu je ve střední Africe, je situace na indonéských ostrovech Sumatra, Borneo a Jáva. Dřevo se zde ilegálně i naprosto legálně těží v 37 z 41 národních parků.
Indonéské dřevo končí v čínských továrnách, kde se z něj vyrábí levná imitace mahagonu, jež pak putuje na evropský a severoamercký trh.
"Při dnešním tempu kácení zmizí prales na Sumatře z větší části již v roce 2012," řekl agentuře Reuters tamní ekologický aktivista Rully Sumada. FAO upozorňuje, že s pralesem zmizí také vzácné druhy zvířat: mimo jiné nosorožec, tygr a orangutan.
Špatná zpráva z Haagu
Zastavit tento trend může jen společné úsilí příslušných orgánů v globálním měřítku. Místní vlády zájem na řešení problému vesměs nemají. Potřebují totiž peníze. A export dřeva je velmi výnosný obchod.
Jasně to ukázalo právě jednání zemí, jež podepsaly Mezinárodní konvenci o ochraně druhů živočichů a rostlin (CITES), které v minulých dnech probíhalo v nizozemském Haagu.
Účastníci konference se sice dohodli na omezení těžby tropického stromu sapanu ježatého (Caesalpinia echinata), z něhož se dříve získávalo červené barvivo a dnes slouží k výrobě hudebních nástrojů, výzvy k ochraně dalších druhů stromů, včetně česnekovníku (Cedrela odorata) a dalbergie (poskytující palisandrové dřevo) zůstaly bez odezvy. Třicítka zemí z Afriky a Latinské Ameriky se postavila proti.
