Nebýt ženevského Muzea přírodní historie, kde se v roce 1997 vylíhl, želví oslavenec by se svých pětadvacetin pravděpodobně nedožil. Se dvěma hlavami se totiž nemůže schovávat do svého krunýře, jak to v případě ohrožení dělají jiné želvy, a tak by se ve volné přírodě brzy stal kořistí nějakého predátora. Píše o tom agentura Reuters.
Tým ošetřovatelů v čele s Angelicou Bourgoinovou věří, že je Janus nejstarší dvouhlavou želvou na světě, a tak o něj náležitě pečuje. Krmí samečka salátem v bio kvalitě, dopřává mu masáže a koupe ho v zeleném čaji či heřmánku. Čerstvý pětadvacátník také poctivě dbá o svou fyzickou kondici - chodí pravidelně na procházky, při nichž občas poslouchá hudbu, a také jezdí na speciálním želvím skateboardu.
Pravá dominuje, levá miluje jídlo
Janus, který své jméno dostal podle dvouhlavého římského boha začátků a konců, ale zároveň musí být pod neustálým dohledem. Pokud by se totiž převrátil vzhůru nohama, mohla by mu taková nehoda způsobit fatální zranění. Před dvěma lety podstoupil operaci močového kamene a ošetřovatelé mu musí pravidelně mazat hlavy vazelínou. Jak se totiž o sebe při pohybu třou, vytvářejí se mu na nich občas boláky.
Potíže bývají také s Janusovou rozdvojenou osobností. Každé jeho já totiž může mít v konkrétní chvíli jinou náladu či názor a dostat se s tím druhým do konfliktu - třeba při rozhodování, kterým se dát směrem. "Pravá hlava je zvědavější a dominantnější. Levá je naopak pasivnější a ze všeho nejradši má jídlo," prozradil Bourgoinová.
