Vědci objevili černou díru mimo Mléčnou dráhu. Leží 160 tisíc světelných let od nás

ČTK ČTK
11. 11. 2021 22:02
Astronomové z evropské observatoře v Chile objevili malou černou díru, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo naši galaxii Mléčnou dráhu poprvé. Nově objevená černá díra je jedenáctkrát hmotnější než Slunce. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách, pomůže i s objasněním jejich vzniku.
Umělecké ztvárnění nově objevené černé díry, která je 11x hmotnější než Slunce. Astronomové ji objevili ve hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd.
Umělecké ztvárnění nově objevené černé díry, která je 11x hmotnější než Slunce. Astronomové ji objevili ve hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd. | Foto: Evropská jižní observatoř (ESO)

O objevu nové černé díry, která je jedenáctkrát hmotnější než Slunce, informovala Evropská jižní observatoř (ESO). Podle jejích výpočtů leží zhruba 160 tisíc světelných let od nás v malé sousední galaxii, Velkém Magellanově oblaku, ve hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd.

Černé díry pohlcují vše ve svém okolí, včetně světla, a je proto velmi obtížné je objevit. Jejich gravitační působení ale ovlivňuje pohyb blízkých objektů a právě díky tomu je možné je najít, přestože jsou "neviditelné". Astrofyzička Sara Saracinová z univerzity v Liverpoolu, spoluautorka objevu, přirovnává hledání černých děr k "pátrání Sherlocka Holmese po zločincích na základě chyb, kterých se dopustili". Černé díry sice vědci nevidí, ale mohou pozorovat jevy, které způsobily.

Video: Evropská jižní observatoř (ESO)

Pro odhalení existence černých děr existují v zásadě tři postupy. Obvykle astronomové zaznamenají takto malé černé díry na základě sledování rentgenového záření, které vydává hmota padající do černé díry, nebo prostřednictvím gravitačních vln vznikajících při srážce dvou černých děr. Vědecký tým Sary Saracinové ale jako první pracoval s dynamickou metodou, která by mohla přispět k objevu mnoha dalších černých děr.

Evropská jižní observatoř je společná astronomická organizace 16 evropských států, včetně Česka, které přistoupilo v roce 2007. ESO provozuje tři observatoře ve vysokých nadmořských výškách v Chile.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Zemřel Eduard Marek řečený Hroznýš, nejstarší český skaut

Zemřel Eduard Marek řečený Hroznýš, nejstarší český skaut. Za války ho za pomoc Židům věznili nacisté, po únoru 1948 zase komunisté. Bylo mu 104 let.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Krčmář odpočíval a česká biatlonová štafeta dojela v Anterselvě patnáctá

Čeští biatlonisté bez své jasné jedničky Michala Krčmáře, který dostal po náročném programu volno, obsadili v posledním štafetovém závodu před olympijskými hrami 15. místo. Naděje na lepší výsledek týmu sebral hned na prvním úseku Mikuláš Karlík, neboť po trestném kole jel v závěru startovního pole. Vyhráli suverénně Norové.

Karlík v prvním kole zlomil hůl, což jej ovlivnilo při následné úvodní střelbě. "Zbytečně jsem si ukopl hůlku, pak nad tím přemýšlel a na ležce neudělal nic, co jsem měl. Jsem na sebe naštvaný," řekl České televizi. Po trestném kole Karlík klesl na poslední 24. pozici a na ní s velkou ztrátou také předával Milanu Žemličkovi.

Ten na střelnici nezaváhal, štafetu vytáhl a předával devatenáctý s mankem už téměř tří minut. Jakub Štvrtecký třikrát dobíjel a vyslal Adama Václavíka na trať z 17. místa. Český finišman si úsek protáhl po chybné ráně také o 150 metrů a doběhl patnáctý, předposlední ze štafet, které nebyly dostiženy o kolo. Odstup od Norů v cíli narostl na více než pět a půl minuty.

Češti si připsali 15. pozici v této sezoně po 11., 9. a 18. místě, vždy absolvovali minimálně jeden trestný okruh. Norové vyhráli i třetí týmový závod, do něhož nastoupili. Druzí byli o bezmála dvě minuty pomalejší Rusové, třetí Němci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy