Nálezy z jeskyně Chiquihuite v mexickém státě Zacatecas zahrnují 1930 nástrojů z vápence, mezi nimiž jsou i jemná ostří, která mohla být užívána ke krájení masa, a špičaté objekty, jež mohly sloužit jako hroty oštěpů či kopí.
Vědci radiokarbonovou metodou datování zjistili, že nejstarší z nástrojů pocházejí z doby před 33 000 až 31 000 lety. "Je zde jen pár výrobků tohoto stáří. Ale jsou tu," uvedl archeolog Ciprian Ardelean z univerzity ve státě Zacatecas a hlavní autor jedné ze dvou studií, které byly na toto téma zveřejněny v časopise Nature.
Nejmladší nástroje dosahují stáří 12 500 let. Podle expertů tak lidé jeskyni Chiquihuite, nacházející se ve velké nadmořské výšce, obývali po dlouhých 20 000 let. Žádné lidské kosti se ale na místě nenašly.
Původní teorie má trhliny
Doposud všeobecně uznávaná teorie hovořila o tom, že první zástupci druhu Homo sapiens přešli přes pevninský most z oblasti dnešního Ruska na Aljašku před zhruba 13 500 lety. Archeologické důkazy, včetně unikátních hrotů kopí užívaných k zabíjení mamutů a dalších prehistorických zvířat, ukázaly, že tato cloviská kultura (podle města Clovis v Novém Mexiku) se následně rozšířila ve velké části Severní Ameriky.
Tento model ale dostal v posledních desetiletích trhliny, když bylo objeveno několik dávných osad, jež byly o dva až tři tisíce let starší.
Ve druhé studii publikované v časopise Nature se píše o 42 různých lokalitách po celé Severní Americe, které dokazují lidskou přítomnost na kontinentu již v období před 26 000 až 19 000 lety. Vědci se domnívají, že malé množství lidí mohlo přijít na severoamerickou pevninu dříve, než se doteď předpokládalo. Někteří se přitom do Ameriky mohli dostat lodí.
"Je zřejmé, že lidé byli v Americe dlouho před rozvojem takzvané cloviské kultury," prohlásila k novým nálezům antropoložka Ruth Gruhnová z univerzity v kanadské provincii Alberta.
