Z Nařízení Evropské Unie o schválení typu, které vstoupilo v platnost 1. ledna 2017, a z dalších norem CEN a směrnic EU vyplývá, že terénní elektrokola určená k jízdě na nezpevněných plochách - takzvané e-MTB - jsou vyjmuta z povinné homologace. Je to opravdu tak?
Ano! Pro "elektrické bajky" neexistují žádná omezení, co se týče maximální rychlosti ani výkonu elektromotoru a to za předpokladu, že jsou výrobcem "především určeny" pro použití a pro jízdu v terénu. Zatímco rychlá elektrokola (zařazená jako mopedy kategorie L1e-B) musí mít maximální výkon motoru omezený na 4 kW a maximální rychlost 45 km/h, na elektrická MTB se tato omezení nevztahují. A to je i důvod jejich stále rostoucí popularity.
Žádné omezení pro legální jízdu?
Co nám říká nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 o schvalování elektrických dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek? Právě to, jaká vozidla musí být homologována - tedy podrobena náročnému schvalovacímu procesu v autorizované zkušebně a zařazení do jedné z kategorií vozidel.
Ze schvalovacího procesu jsou dle článku 3 vyňata klasická elektrokola (díky následujícímu odstavci):
h) Šlapací jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem s maximálním trvalým výkonem nižším nebo rovným 250 W, jehož motor je vyřazen z činnosti, jestliže cyklista přestane šlapat, a jinak je jeho výkon postupně snižován až do vyřazení motoru z činnosti, dokud rychlost vozidla nedosáhne 25 km/h.
V českém překladu nařízení je chybně uvedena formulace "vybavena přídavným elektrickým motorem", nicméně v anglickém originále je uvedeno "equipped with an auxiliary electric motor", což správně přeloženo zní "vybavené pomocným elektrickým motorem", což výrazně mění význam specifikace.
Dále jsou vyjmuta také "sportovní" dvou a tříkolová vozidla.
d) Vozidla určená výlučně k soutěžnímu využití.
A dále - a to nás zde zajímá nejvíc:
g) Vozidla určená především pro využití v terénu a zkonstruovaná pro jízdu na nezpevněném povrchu.
Tento bod si někteří výrobci neuměli dlouho přeložit správně, a tak se potichu chodilo okolo horké kaše. Nové systémy středových i nábojových pohonů, které deklarují jmenovitý výkon 250 wattů - například Bosch Performance CX nebo Yamaha PW-X, jsou reálně i násobně výkonnější. Je to logické, jedná se o pohony takřka výhradně pro elektrická horská kola a s 250 watty si moc radosti v 18stupňovém stoupání neužijete.
Ale jak udělat opravdu silné elektrokolo a pustit ho na silnici? Je přeci jasné, že se z lesa bude chtít majitel eMTB dopravit na kole až domů. Řešením může být třeba přepínání on-road a off-road módu a možnost vědomě volit vyšší výkon při jízdě v terénu.
Všimněte si, že pisatel normy zvolil v případě sportovních dvou a tříkolových vozidel slovo "výhradně". U e-MTB se ale říká vozidla určená "především" pro terénní použití a určená k jízdě na nezpevněných plochách.
Dovozuji si z toho, že stačí, aby výrobce prostě prohlásil konkrétní model za "off-road", případně jej doplnil širokými pneumatikami a náležitými samolepkami, a ušetří tak za nákladnou homologační proceduru. Na první adepty této kategorie nemusíme čekat dlouho, několik produktů s maximální rychlostí 70 km/h a výkonem až 7 kW jsem na trhu již viděl.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že špičkový výkon okolo 750 W (což zvládne slušný motor se jmenovitými 350 watty) je pro jakéhokoli jezdce do 100 kg hmotnosti zcela dostatečný i pro zábavnou jízdu v komplikovaném terénu. Instalace motorů o výkonu 1000 a více wattů, které jsou tak oblíbené u konverzních sad, pak především omezuje manévrovatelnost a klade požadavky na extrémní kapacitu baterie.
