Ráno je u každého trochu jiné. Někdo nemůže dospat, proto jde na ranní kávičku a lehkou snídani s mechaniky a maséry. Ti musí vstávat brzo, aby stihli připravit vše potřebné pro závodní den. Naopak cyklisté, kteří si rádi pospí, většinou spojí snídani s obědem.
Většina týmů má na Tour i svého kuchaře, který chystá jídla pro závodníky a dohlíží na jejich přípravu. Na tak těžkém etapovém závodě, jako je Tour de France, je potřeba doplňovat energii od samého rána, proto se na snídani chystají většinou vajíčka v podobě různých omelet a na oběd těstoviny nebo rýže (nasladko i naslano).
Pak už jezdce čeká rychlé balení věcí a cesta autobusem na start etapy. Někdy trvá i dvě hodiny a v jejím průběhu se vždy koná týmový mítink, kde se určuje taktika pro danou etapu a jednotlivé úkoly pro každého závodníka. Cyklisté také dostanou informace o klíčových a nebezpečných místech v etapě.
Po příjezdu ke startu je povinností každého závodníka se na pódiu před etapou podepsat (je to slavnostní forma prezence před startem). Cestou tam a zpět k autobusu jezdec samozřejmě zvládne i focení s fanoušky a autogramy. Pokud je horko, snaží se závodníci trávit co nejvíce času v klimatizovaném autobusu.
Po slavnostním startu jezdci vyrazí na ostrý start - je ještě chvilka času poklábosit s kamarády, kteří se za pár okamžiků stanou soupeři.
V průběhu etapy je důležité nezapomenout jíst a pít, aby nepřišla dehydratace nebo takzvaný "hlaďák". Ten je asi největším strašákem na etapových závodech. Je to pocit, kdy závodníkovi dojde během okamžiku energie a má problém se vůbec dostat do cíle. V takové situaci sportovec vyčerpává energetickou zálohu těla a nese si následky po několik dalších dní v závislosti na náročnosti nadcházejících etap.
Po etapě je nutné se vyjet, to znamená uvolnit svalové napětí v nohách - a pak rychle do autobusu a na hotel. V autobusech mají závodníci k dispozici i vlastní sprchy, takže do hotelu už přijíždějí vymydlení. Pokud některý z jezdců dojede v etapě na prvních místech a účastní se vyhlášení vítězů, autobus na něj nečeká a odjíždí. S cyklistou zůstává jedno týmové auto, které ho pak do hotelu přiveze.
Po příjezdu na hotel přichází nezbytný relax v podobě masáží a následuje společná večeře. Týmy se snaží, aby na ní byli všichni pohromadě a udržovali tak týmového ducha. Po večeři je možnost strávit chvilku času u mechaniků nebo masérů a trochu se odreagovat od všudypřítomného stresu. Introvertnější typy volí odpočinek na pokoji, třeba sledováním nějakého filmu.
Spánek je další důležitou regenerační fází a mnohé týmy si s sebou vozí pro závodníky dokonce i speciální matrace pro zvýšení jeho kvality.
A pak přichází další den…
