Abychom to hned na začátku upřesnili - Ivan Pohorský shrnul zábavné, pikantní i vážné historky do čtyřdílné publikace, ze které zatím vyšel první díl a právě se chystá k vydání druhý.
Ke sbírání pařížských příběhů přivedla Pohorského jeho láska k Francii a francouzskému jazyku. "Když jsem začínal, měl jsem výbornou učitelku, která nás dokázala nadchnout," popisuje. Jeho první cesta do Francie se uskutečnila v roce 1969, kdy tam vyjel na mezinárodní studentský tábor. Bylo to v době svobodných dozvuků pražského jara 1968, takže ještě mohl odjet "na kapitalistický Západ", aniž by byl členem tehdejšího Socialistického svazu mládeže.
Na táboře získal přátele na celý život a ti ho pak seznamovali s dalšími lidmi. Díky tomu teď může každý rok vyrazit za jedním ze svých kamarádů do Paříže, podnikat několikadenní výpravy do ulic tohoto velkoměsta a hledat příběhy, které se skrývají za zdmi jednotlivých domů. "Ráno se nasnídám, vyjdu, celý den chodím po městě a v deset večer se vracím," popisuje.
"Paříž zajímá mnoho lidí, kteří tam jezdí," říká Pohorský. To, kde najdou známé muzeum, chrám nebo palác, si lehce najdou v průvodcích nebo třeba na YouTube. "Ovšem to, že zrovna tady umřel slavný herec Alain Delon nebo že se na místě, kde právě stojí, odehrál neuvěřitelný příběh, už netuší," konstatuje. Právě to nabízí jeho kniha: Podíváte se na adresu místa, kde zrovna stojíte, a přečtete si, co se tam stalo. "A to nikde jinde nenajdete," vysvětluje spisovatel. Zde je několik ukázek z tisíců příběhů, které zahrnul do své publikace:
Leninovo ukradené kolo
Na adrese Rue Richelieu 58 sídlí francouzská Národní knihovna. "Do knihovny jezdil na kole Lenin a před ní mu kolo ukradli. Kamarádi se složili a koupili mu nové. Jezdil sem 'hltat knihy' ze svého bydliště ve XIV. obvodu. Druhé kolo rozbil v díře na vozovce. Roku 1909 ho při další jízdě na kole porazilo auto jednoho šlechtice - vikomta. Kolo bylo zničené, Leninovi se nic nestalo."
Tudy chodíval Hemingway a Hayworthová
Na tomto snímku zachytil Ivan Pohorský Rue Daunou, kde v roce 1911 vznikl první americký bar v Paříži. Pravidelně sem chodil spisovatel Hemingway, módní návrhářka Coco Chanel nebo hollywoodská herečka Rita Hayworthová.
Byt Coco Chanel
Módní návrhářka Coco Chanel zemřela roku 1971. Její byt v ulici Rue Cambon 32 zůstal nedotčený a pro veřejnost uzavřený. "Pět let tam chodívala po krémově bílých schodech zdobených bílou kůží. Kožený lem každého stupně se musel denně natírat španělskou bělobou, aby zůstal bez poskvrny. Často si sedla na pátý schod, své oblíbené, šťastné číslo. Byt nemá ložnici. Coco tady nikdy nespávala. Spát chodila do Ritzu, aby unikla tyranii samoty."
Poslední adresa Jima Morrisona
V domě na adrese Rue Beautreillis 17-19 žil a zemřel Jim Morrison ze slavné rockové skupiny The Doors. V čísle 17 si s přítelkyní Pamelou pronajal byt ve třetím patře od manekýnky Élisabeth Larivière, řečené Zozo. "Osudnou noc strávil Jim v kině Action Lafayette. S přítelkyní Pamelou se vrátili do bytu kolem půlnoci. Odešel do koupelny, Pamela usnula, a když se v pět hodin ráno probudila, našla Jima ve vaně mrtvého. Příčinou smrti byl pravděpodobně infarkt, ale svou roli sehrály i drogy a alkohol," píše Pohorský. A pokud byste chtěli vědět, kam si Morrison chodil kupovat víno a kořalku, bylo to v čísle 22.
Nevěstinec malíře Lautreca
Dnešní luxusní hotel Lautrec-Opéra v ulici Rue d'Amboise 8 býval kdysi nevěstincem. "V roce 1893 v něm několik měsíců bydlel malíř Toulouse-Lautrec (1864-1901). Byl pilným klientem červeného pokoje v prvním patře. Namaloval tady 16 obrazů. Malíř Van Gogh sem chodil obdivovat kresby, které tady malíř Toulouse-Lautrec zanechal."
Zde hledala krásu Marie Antoinetta
Na Rue Saint-Honoré 115 se v dobách královny Marie Antoinetty (žila 1755 - 1793) nacházela lékárna. Sama královna tam chodila pro masti a zkrášlovací prostředky a její oblíbenec Axel de Fersen (švédský státník a voják) tam kupoval inkoust pro tajné písmo, aby si mohl s Marií Antoinettou dopisovat.
O kousek dál, na adrese Rue Saint-Honoré 149, je další místo spojené s Marií Antoinettou. "Býval tu butik, kam chodily dámy Marie Antoinetta a Madame du Barry utrácet. Madame du Bary tady v letech 1778-1792 utratila skoro 8000 liber."
Květy zla a doupě hašišínů
Na Quai d' Anjou 27 se nachází Hotel de Lauzun. Bydlel zde od října 1843 do září 1845 prokletý básník Charles Baudelaire. "V nevelkém bytě pod střechou, plném starožitností a veteše, napsal velkou část Květů zla. V té době byl již alkoholik, který 'nesnesl pohled na vodu'." Do bytu se nastěhoval se svou milenkou Jeanne Duvalovou a jeho způsob života nebyl pro sousedy zrovna ideální, o čemž svědčí jeden z jeho dopisů majiteli, kde se píše: "Pane, ve svém salonu štípu dříví, milenku tahám za vlasy. To se děje v celém světě a vy nemáte žádné právo se o to starat".
Baudelairovy pokoje se nacházely nad takzvaným Klubem hašišínů, kde se scházeli konzumenti drog, především pak hašiše. V budově bydleli v průběhu času i jiní známí lidé, například skladatel Richard Wagner nebo básník Rainer Maria Rilke. A kolem rád chodíval i rocker Jim Morrison z kapely The Doors. Nedaleko odtud, v čísle 29, bydlela česká surrealistická malířka Toyen. Do restaurace v čísle 33 chodíval Picasso, Hemingway a mnozí další slavní umělci.
Vraťte nám šibenici
Náměstí Place de l'Hotel-de-Ville sloužilo jako místo slavností a poprav. "Dne 25. 4. 1792 tady došlo k první popravě gilotinou. Po sobě šli na popraviště: lupič a vrah Nicolas Jacques Pelletier, tři vojáci, tři padělatelé. Jeden z nich byl opat - velebný pán byl penězokaz. Všichni přišli o hlavu tak rychle, že přihlížející dav protestoval a žádal návrat šibenice."
Žlučník, nebo smrt
Nyní se pojďme podívat třeba na Rue Saint-Jacques 10. "V místech, kde je dnes zahrada, se v roce 1474 konala první operace žlučníkových kamínků. Pacientovi, nemocnému svobodnému lučištníkovi, odsouzenému k smrti za krádež a trpícímu bolestí, nabídl král milost, podrobí-li se operaci. Tu bude mít zdarma. Mohl si vybrat. Smrt, nebo operace s otazníkem pooperačního výsledku a svoboda? Šel do toho. Operace se poprvé v historii podařila. Přežil, svobodu dostal."
O knize
Ivan Pohorský: Paříž, město plné příběhů
První díl neobyčejného průvodce Paříží, sestavený českým spisovatelem, básníkem a publicistou Ivanem Pohorským. Autor v příštím roce chystá vydání druhého dílu, celkem by měly vyjít čtyři. Vydalo nakladatelství Logos v roce 2023. Kniha má 408 stran, tvrdou vazbu a formát 170 × 245 mm. Více informací najdete na webu jejího autora https://ivanpohorsky.cz/kniha/
