Neslyšící, kteří cestují, naráží na informační bariéru. Češi pro ně vytváří prvního videoprůvodce

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
5. 8. 2018 8:00
Létají po celém světě, navštěvují památky, muzea i galerie. Na rozdíl od ostatních se však musí při svých cestách vyrovnávat hned se dvěma handicapy – neslyší a zdrojů informací ve znakovém jazyce je nedostatek. Ten je totiž v každé zemi specifický a porozumět mu není snadné. Změnit to chce pětičlenný český tým, který vytváří první cestovatelskou průvodcovskou aplikaci DeafTravel.
Část projektového týmu, zleva: Tomáš Wirth, Jan Wirth a Jan Havelka.
Část projektového týmu, zleva: Tomáš Wirth, Jan Wirth a Jan Havelka. | Foto: Archiv Jana Wirtha

Nápad se zrodil zhruba před dvěma lety, když Janové Wirth a Havelka přemýšleli nad projektem, ve kterém chtěli využít moderní technologie v každodenním životě neslyšících.

"Neslyšící mají při cestování komunikační a informační bariéru, kterou jsme chtěli nějak vyřešit," popisuje prostřednictvím tlumočníka pro Aktuálně.cz jeden ze zakladatelů, dvaatřicetiletý Jan Wirth. Sám má s překážkami na cestách bohaté zkušenosti, a to přesto, že se snaží odezírat a v českém jazyce je zdatný.

Nápad oprášili vloni na hackathonu pro neslyšící a později se zapojili také do akceleračního programu pro technologie se sociálním dopadem Laboratoř Nadace Vodafone a do soutěže StartupYard, kde se dostali mezi šest nejlepších projektů. Díky soutěžím získali cenné rady i odměnu na vývoj demoverze průvodce. 

V současné chvíli pracuje na projektu pět lidí, z nichž jsou čtyři neslyšící. Zastávají pozice ředitele, ekonoma, IT analytika či mediálního producenta. V týmu nechybí ani tlumočnice do českého znakového jazyka. Wirth plánuje, že tým se rozšíří v momentě, kdy bude práce tolik, že ji v malém týmu nebudou stíhat.

Průvodce Českem i Grónskem

Mobilní aplikaci plánují podle optimistických odhadů spustit na začátku příštího roku. V současné době funguje pouze webová stránka, na které přibývají videa z různých koutů světa. Ty vytvářejí sami členové komunity neslyšících, zakladatelé pro ně vyhlásili také soutěž, která trvá do konce srpna.

V aplikaci postupně přibývají videa z různých koutů světa.
V aplikaci postupně přibývají videa z různých koutů světa. | Foto: Archiv Jana Wirtha

Na stránkách je momentálně ke zhlédnutí tucet videí, osm z nich pochází z České republiky, další z Chile, Grónska, Indonésie a Indie. Většina z nich je v českém znakovém jazyce.

Podobná aplikace přitom na světě neexistuje. Videoprůvodce sice mají například v pařížském Louvru či londýnské galerii Tate Modern, ale pouze ve znakovém jazyce dané země, nikoliv v mezinárodním znakovém systému. Wirth si naopak pochvaloval prohlídku Bílého domu tlumočenou do amerického znakového jazyka, který se mezinárodnímu znakovému systému většinově podobá.

Mezinárodní znakový systém je uměle vytvořený komunikační systém, díky kterému se neslyšící z celého světa dorozumí. Některá videa v aplikaci proto budou tlumočena právě do něj.

Reportáž z procházky na Pražském hradě.
Reportáž z procházky na Pražském hradě. | Foto: Archiv Jana Wirtha

"Díky internetu a sociálním sítím se mezinárodní znakový systém dostává mezi čím dál více neslyšících. A spousta lidí mu pasivně rozumí, ale nepoužívá jej. Třeba mí rodiče jsou oba neslyšící a videu v mezinárodním znakovém systému rozumí, ale nepoužívají jej. Aby si jej neslyšící procvičovali, musí se setkávat na mezinárodních akcích," přesvědčuje Wirth. 

Sám nikdy při svých cestách problém neměl, na letištích poskytují tlumočníka a v samotném letadle jsou například bezpečnostní instrukce nakresleny na letáčcích na sedačkách. Dokonce narazil i na stevarda ovládajícího znakový jazyk. "Když jsem letěl z Ameriky do Londýna, byl na palubě stevard, který ovládal britský znakový jazyk, takže jsme si trochu zaznakovali," vypráví.

Komplikované pro něj nebylo ani zamlouvání hotelu nebo samotné cestování. "Informační bariéru spíš mám, když se chci jít někam podívat a tam nemají informace ve znakovém jazyce," říká.

Neslyšící mají častokrát problém s porozuměním psanému textu, protože i čeština je pro ně cizí jazyk. Prvotním, mateřským jazykem je pro ně ten znakový. "Ale neplatí to o všech, každý ovládá češtinu na jiné úrovni. S tím souvisí ale i vzdělávání neslyšících," říká Wirth. Sám dokáže odezírat ze rtů a českému psanému textu rozumí dobře.

Důležité jsou celosvětové komunity

Před svými cestami si ale vždycky vyhledává komunity neslyšících v místě, kam jede. "Při návštěvě Indie jsem se podíval do školy pro neslyšící, byl jsem v klubu, kde se neslyšící scházejí, a nechal jsem si i doporučit kavárny od svých kamarádů. Když jsem pak odjížděl na další místo, ptal jsem se místních neslyšících, jestli mají kontakt na někoho v jiném městě. Takhle jsem procestoval celou Indii. Komunita je malá a provázaná nejenom v České republice, ale všude na světě," tvrdí s tím, že to pomůže i rozvoji aplikace.

"Chceme, aby si neslyšící mohli kdykoliv stáhnout informace ve znakovém jazyce o jakémkoliv místě. Tím pádem budou moci bezstarostně cestovat," popisuje Wirth a doufá, že jejich projekt nadchne co nejvíce lidí. 

Do konce letoška by chtěli stihnout pět stovek videí o dvou minutách. Přesto ví, že DeafTravel je běh na dlouhou trať. "Všechno záleží na tom, jak se nám bude dařit. Začneme v České republice, potom bychom se rádi pustili do Evropy, a jestli se nám podaří i další kontinenty? To je ještě daleká budoucnost," uzavírá.

Povídejte se, jak vypadá videoprůvodce pro neslyšící

Ukázka Deaf Travel videoprůvodce Pražským hradem | Video: Deaf Travel
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Rusko stálo za smrtí Litviněnka v Británii, oznámil evropský soud

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve svém úterním verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem plutonia 210 a ještě před svou smrtí z otravy obvinil šéfa Kremlu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy