Budova výtopny na pražském sídlišti Invalidovna postavená v bruselském stylu se nestala kulturní památkou. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury. Majitel tak stavbu ze 60. let může demolovat.
Zastánci stavby na ní oceňují především organicky pojatou lanovou střechu tvořenou betonovou skořepinou. Experimentální konstrukce střechy má ale podle rozhodnutí ministerstva vážné konstrukční vady a je v havarijním stavu. Rozhodnutí je pravomocné od 6. února, sdělila na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Úředníci podle ní dospěli k závěru, že objekt je sice kvalitním příkladem architektonického i konstrukčního experimentu 60. let 20. století, že však po nezbytné obnově by pozbyl značnou část své památkové hodnoty. Proto nesplňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu zákona o státní památkové péči, uvedla mluvčí.
Jedna z prvních pražských konverzí průmyslové architektury se nachází na Žižkově. V opuštěné továrně Metallwaren průmyslníka Rudolfa Stabenowa začal v roce 1910 provozovat svůj biograf František Ponec. Architekt Karel Mašek použil existující tovární halu a dodal jí trojdílné průčelí. V letech 1997-2001 proběhla rekonstrukce na PONEC - divadlo pro tanec podle projektu architektky Jitky Čeňkové. Kromě haly se z původní Stabenovky dochoval ještě komín.
Zveřejnil(a) Mazutka žije dne 04. Prosinec 2017
Konstrukce střechy je podle ministerstva velmi vážně narušena a její oprava není možná, neboť nelze vyměnit poškozené části. "Není možné ani vytvořit její repliku, neboť již původní projekt obsahoval závažné konstrukční chyby, nehledě na fakt, že památková hodnota je spjata s nezbytnou mírou autenticity, kterou repliky postrádají. Samotný komín je zcela utilitární konstrukcí své doby a bez objektu výtopny, které je doplňkem, ztrácí svou výpovědní hodnotu," stojí v rozhodnutí.
Za zachování výtopny, která už je bez využití, se stavěl Klub Za starou Prahu. Objekt patří společnosti spadající pod developerskou firmu Finep, která už loni uváděla, že výtopna je v dezolátním stavu. Majitel již má k její demolici kladné stanovisko od městských památkářů. Areál považuje za klasický průmyslový brownfield vhodný k revitalizaci. Objekt je podle něj po povodních a po letech bez údržby a opakovaných útocích vandalů a zlodějů v dezolátním stavu, který ohrožuje bezpečnost.
Podle klubu patří výtopna mezi ojedinělé příklady industriální stavby. Představuje prý také významnou součást architektonického dědictví, protože je součástí urbanisticky a architektonicky celostně pojatého obytného souboru experimentálního sídliště Invalidovna. Výtopnu navrhli architekt Jan Zelený a statik František Bäumelt, postavena byla v letech 1964 až 1966.
Na podporu zachování mazutové výtopny vznikla iniciativa Mazutka žije. Podobně se lidé snaží zachránit jinou industriální stavbu, výtopnu na Zlíchově z roku 1873, jíž hrozí demolice kvůli výstavbě Radlické radiály. I v případě zlíchovské výtopny se její zastánci snaží prohlásit ji za památku.
