Co vás přivedlo k architektuře?
Záliba v kreslení, stavebních materiálech a studium stavební průmyslovky.
S jakými stavebními materiály pracujete nejraději a jaké vám poskytují největší svobodu při realizaci?
Rád pracuji především s přírodními materiály v původní podobě. Dnes už nemám vyhraněný názor, zda je lepší pracovat se dřevem, kamenem, nebo sklem…
Nicméně při procházení vašich prací jsem nabyl dojmu, že rád střídáte práci s betonem a dřevem v kombinaci se sklem a kamenem. Co vám práce s těmito materiály přináší?
Když se podaří použít materiál v jeho přiznané podobě, je to vždy přirozenější. Třeba na dřevostavbu rodinného domu neradi navrhujeme klasickou fasádu s omítkou a polystyrenem, raději děláme předsazené lehké fasády.
Nakolik se při projektování necháváte ovlivňovat místem, pro které je stavba určena?
To je u navrhování nejdůležitější. Místo určuje děj, je krédem mého učitele praxe, architekta Karla Pragera. Místo je pro mě a moje kolegy zcela zásadní.
Nakolik je pro vás důležitá osobnost klienta, pro kterého stavbu projektujete? Odmítáte některé zakázky?
První rozhovory s klienty jsou důležité pro koncept a nastartování celého procesu projektování. Dnes pracujeme souběžně zhruba na 60 projektech, bohužel už musíme odmítat i zajímavé nabídky.
V čem podle vás klienti nejvíce chybují, když přicházejí na první schůzku s vlastní představou o budoucí stavbě?
To je těžká otázka. Někdy je to rychlost, že chtějí rychle bydlet, nebo že chtějí velké domy a nemají na to. Návrh rodinného domu je jeden z nejtěžších úkolů architektů, na malém prostoru je zapotřebí pracovat s mnoha technologiemi a nároky někdy celé rodiny. Lidé za námi přicházejí s vědomím ukázek našich realizací. Dnes už většina našich klientů ví, do čeho jde a očekává naši pomoc. Na počátku jsme měli také klienty, kteří svůj vysněný katalogový projekt "nechali v tašce", když viděli naše prostředí, ve kterém pracujeme.
Vznikají vaše architektonické práce vždy na základě konkrétní zakázky, nebo přicházíte i vlastními vizemi, u nichž pak čekáte na nalezení vhodného prostoru a času pro uplatnění?
Vždy se jedná o konkrétní zakázku na konkrétním místě s originálním řešením. Je pravda, že po dvaceti letech v oboru se některé myšlenky vracejí a lze je částečně využít při tvorbě nového konceptu.
Máte oblíbené nebo charakteristické prvky, které se snažíte do objektů prosazovat?
Prosazujeme koncept otevřených dispozic, vztahu interiéru a exteriéru. Rádi navrhujeme domy prosklené do zahrady.
Dnes je hlavně ve městech trendem osazení střech a fasád nějakou zelení. Pracujete i s takovými prvky?
Samozřejmě, nezapomínáme na práci se zelení, která se u nás hodně aplikuje už v konceptu.
Po absolvování brněnské fakulty architektury a krátké praxi v pražském ateliéru Gama jste se vydal na studijní cestu do Severní Ameriky, kde jste studoval především stavby F. L. Wrighta. Nakolik vás ovlivnil ve vaší práci a máte i nějaké další vzory?
F. L. Wright byl pro mě důležitým mezníkem tvorby. Vidět na vlastní oči stavby, jako jsou Vila nad vodopádem v Pensylvánii, Robie House v Madisonu či Guggenheim museum v New Yorku, je nádherný zážitek. Dnes se rád inspiruji také současnou tvorbou nizozemských i švýcarských architektů.
Při realizaci rodinného domu v Novém Jičíně jste musel pracovat s požadavkem zadavatele, který se chtěl na výstavbě podílet do značné míry osobně. Jak často se setkáváte se zakázkami, kdy klient uvažuje o stavbě svépomocí, a nakolik to ovlivňuje vaši práci?
Někteří naši klienti jsou velice zruční a řešíme výstavbu domu takzvaně svépomocí. Je příjemné pozorovat, kolik času tráví klient na stavbě svého domu a pak si ho více váží. A navíc při užívání domu ví o všech problémech.
Zmíněná stavba je do značné míry zahloubena do svahu a využívá jeho možnosti, tak jako i vily v Radotíně, dům v Brušperku, v Kopřivnici a řada dalších vašich staveb. Je pro vás svažitý terén více inspirativní než rovný pozemek, neboje to jen otázkou náhody?
Každý pozemek je něčím inspirativní. Případ parcely v Novém Jičíně byl také zásadní pro koncept soudobého domu mezi takzvaně katalogovými domy. Našim úkolem bylo vytvoření bydlení v úrovni terénu s výhledem na město, proto jsme klidovou zónu zapustili pod úroveň přístupové komunikace.
Vile v Novém Jičíně do značné míry vévodí pohledový beton, ale pokud se nemýlím, ne všechny stěny jsou plně betonové. Přistoupili jste k tomuto řešení čistě z důvodů energetických úspor, nebo pro to byly i jiné důvody?
Doc. Ing. arch. Kamil Mrva, Ph.D
Je jedním z nejvýraznějších představitelů mladší generace českých architektů. Po absolvování brněnské fakulty architektury a krátké praxi v pražském ateliéru Gama pod vedením Karla Pragera se vydal na studijní cestu do Severní Ameriky, kde studoval především stavby F. L. Wrighta. Po návratu do rodné Kopřivnice se pustil do práce na vlastním rodinném domě s ateliérem, který se stal jeho manifestem a kde si prožil stavbu domu z pohledu architekta, investora i stavebního dozoru. Dům, nesoucí jeho typický rukopis, vzbudil pozornost a přinesl první zakázky. Následovalo několik rodinných domů, které se vyznačují propojením soudobého architektonického tvarosloví s tradičními materiály a krajinným rázem beskydského regionu. Kamil Mrva pracuje ve svém ateliéru v Kopřivnici dodnes, ovšem projekty už nejsou spjaty výlučně s beskydským regionem.
Pamatuji si na první schůzku, kdy klient řekl jasně: Chci betonový a bezúdržbový dům! Vrchní část domu, kde se nachází garáže s dílnou, je technicistní - ocelová konstrukce s plechovým opláštěním.
Co pro vás znamená práce s pohledovým betonem?
Pohledový beton je myšlenkou zachování nového materiálu v přirozené podobě. Nemáme zde tradici stavění rodinných domů z betonu, nicméně pohledové betony zde už delší dobu dobře fungují, například mostní konstrukce, opěrné zdi nebo různá sila. Při rekonstrukcích se také přiznávají původní betonové stropy.
Části některých vašich staveb poměrně často jakoby levitují. Pokoušíte rád možnosti materiálů a hledáte netradiční konstrukční řešení?
Při své činnosti spolupracujeme s různými profesemi. Například statika je základem při projektování. V konceptu staveb už se statikem konzultujeme různé možnosti i netradiční řešení. Levitující objekty jsou přirozenější vůči okolní krajině, kdy si vlivem výstavby ubíráme půdu.
Nakolik ovlivňují vaši práci moderní technologie doprovázející chytré domácnosti nebo energetická soběstačnost budov?
Takzvané chytré domy jsou dnes určitým trendem. Pro nás ale stále zůstává na prvním místě návrh funkčního domu s kvalitní dispozicí.
Na čem zajímavém právě pracujete?
Jak už jsem řekl, pracujeme zhruba na 60 projektech. Některé se realizačně dokončují, jiné jsou v procesu projektování či příprav. Zajímavou stavbou je třeba rekonstrukce objektu Hruška v Trojanovicích s přístavbou z pohledového betonu a velkým prosklením.
Z jakých staveb, na nichž jste se podílel, máte největší radost? Na které jste nejvíce pyšný?
Všechny naše stavby jsou "našimi dětmi", o které je potřeba stále pečovat. Jsme rádi, že klienti jsou spokojeni a vracejí se k nám s dalšími projekty. Děkuji za práci pro obec Trojanovice, kde už spolupracujeme se starostou Jiřím Novotným delší dobu a výsledky jsou viditelné.
