Tradiční české hospody v Praze mizí. Pivo si teď štamgasti v Karlíně mohou dát v umělecké galerii

Petra Jansová Petra Jansová
18. 10. 2017 9:06
Karlínská galerie Viper se na měsíc změnila na klasickou českou hospodu s tradičním vybavením. Na výstavě je možné si posedět u štamgastského stolu, dát si pivo nebo nakládaný hermelín a především diskutovat, například o budoucnosti Karlína a dalších pražských čtvrtí. "Kvalitní zástavba a s ní související kvalita života, dobrá vzdálenost i dostupnost do centra, udržovaný veřejný prostor, volné stavební parcely, to vše vytváří tlak na cenu nemovitostí i pozemků. A v tomto prostředí nemá dnes klasická hospoda mnoho šancí, jak s pivem za dostupnou cenu přežít," popisuje kurátorka. Netradiční výstava potrvá až do 31. října.
Pivnice U Fandy
Pivnice U Fandy | Foto: Viktor Vondra

Karlínská galerie Viper se v říjnu proměnila na tradiční českou hospodu a především místo pro setkávání místních i přespolních. Výstavní projekt architektů ze studia MAK! má upozornit na postupnou proměnu pražských čtvrtí, jako je Karlín.

"V krajích přívětivějších na počasí bychom potkali místní rozprávět na náměstích pod stromy, v Čechách se místem, kde se sejít a něco si říct, staly především hospody. Scházení se a vysedávání po hospodách u nás po staletí patří k běžné součásti života a představuje výrazný společenský fenomén," vysvětluje kurátorka výstavy Barbora Špičáková.

V hospodách se podle ní utvářelo veřejné mínění, řešila politika, vznikal zde odboj a kvetla tu kultura. A stejně jako myslitelům, intelektuálům, aktivistům či anarchistům byly hospody, hlavně díky svým příznivým cenám, vítaným shromaždištěm a nejoblíbenějším místem i chudiny. 

"Hospoda byla vždy srdcem každé čtvrti, vesnice nebo sídla. Všechno se v ní dalo sehnat," přibližuje achitektka Kateřina Vídenová z uskupení MAK!

Tento fenomén se ale v poslední době vytrácí a hospodské prostředí se poměrně rychle mění. Místa, kam si lidé chodí porozprávět, sdělit svůj názor či naslouchat, se začala výrazně rozdělovat. "Každý segment společnosti má svůj podnik, ať jde o hipstry nebo manažery. Jen tradiční štamgast ne," dodává Špičáková.

Výstava podle ní zatím sklízí úspěch, a to především u místních, kteří si u dočasného výčepu vytvořili štamgastský stůl a donesli si i vlastní fotky. Většina vystavených předmětů ale pochází z nedávno zrušené hospody U Fandy v Karlíně. Dočasně zde vzniklo i dřevěné obložení a minimalistický prostor galerie bude tradiční hospodu připomínat až do konce října.

Výstava U hada má upozornit nejenom na úbytek klasických hospod z městských čtvrtí a periferií, ale i na dramatické proměny, kterými v poslední době řada míst - a Karlín není výjimkou - prochází.

"Kvalitní zástavba a s ní související kvalita života, dobrá vzdálenost i dostupnost do centra, udržovaný veřejný prostor, volné stavební parcely, to vše vytváří tlak na cenu nemovitostí i pozemků. A v tomto prostředí nemá dnes klasická hospoda mnoho šancí, jak s pivem za dostupnou cenu přežít," popisuje Špičáková.

Ikonickou proměnou Karlína podle ní znázorňuje Lokál Hamburk, který je nejstarší hospodou ve čtvrti. Pohostinství se zde provozovalo už od 19. století, po změně majitele ale do ní chodí jiné lidé. 

Součástí výstavy je i celá řada doprovodných akcí, včetně přednášek nebo diskusí. Jednou z nich bude i debata sociologa, architekta a urbanisty Igora Kovačeviče a zástupce developerské společnosti, která se podílí na vývoji Rohanského ostrova v Karlíně.

"Chceme se společně bavit o tom, jak se postavit k vývoji města. Zda je reálné, aby developer využil znalostí místních nebo sociologa, a zda má o to vlastně zájem. Ideálně bychom chtěli propojit všechny obory. A není proto ideálnější místo než hospoda," dodává architektka Kateřina Vídenová z uskupení MAK!

Expozice nemá kritizovat, ale otevřít potřebnou diskusi. "Chtěla bych připomenout jednu velmi důležitou věc, a to je postavení radnice. U nás bohužel není téměř zvykem, že by radnice regulovala a měnila. Developeři si v podstatě navrhují město sami. Zástupci města se ani nesnaží jim stanovit nějaká pravidla, ač legislativní možnosti mají," upozorňuje Vídenová. 

Podle ní podobu města bohužel negativně ovlivňují i neosvícené radnice. Prázdná pole zasíťují z městské pokladny místo toho, aby to bylo naopak. "Všude ve světě mají regulaci. Když v Anglii staví byty pro bohaté, mají povinnost v rámci objektu vytvořit i sociální bydlení," podotýká Vídenová.

MAK! - Mobilní architektonická kancelář je název projektu architektů Kateřiny Vídenové a Adama Wlazela. Svými nápady a aktivitami se vždy bezprostředně dotýkají aktuálních možností urbánního života.

Spoluzaložili uskupení Letná sobě!, jehož činnost strhla lavinu občanských "sobě!" iniciativ po celé republice. V roce 2013 se rozhodli vydat s karavanem na venkov, aby tak prozkoumali situaci současné české vesnice a pokusili se spolupracovat s místními obyvateli. V roce 2016 s karavanem doputovali až do Skotska. 

 

Právě se děje

Další zprávy