Zhruba před dvěma měsíci se na sociálních sítích rozhořela diskuse o přestavbě a rozšíření základní školy v Kamenných Žehrovicích. Odborná veřejnost až na malé výjimky projekt kritizovala především kvůli necitlivému přístupu k historické fasádě, která byla nahrazena polystyrenovým zateplením.
Zájem, ač z opačné strany, vyvolala i rekonstrukce Domova dětí a mládeže v Českém Krumlově. "Na první pohled tomu asi neuvěříte, ale klidně si dojděte na fasádu zaťukat. Kromě čelní fasády jde o zateplení minerální vatou a zároveň navrácení historického vzhledu stavby. Jde o pilotní projekt, který ve spolupráci s orgány památkové péče ověřuje možnosti snížení energetické náročnosti historických staveb. Tohle je jeden z možných přístupů, který můžete ukázat komukoliv, kdo říká, že to nejde," upozorňuje na projekt spolek CBArchitektura na Facebooku.
Spoluautorka projektu, inženýrka Barbora Sládková, se ale srovnání brání s tím, že mezi jejím projektem a zateplením v Kamenných Žehrovicích je velký rozdíl a už v samotném výchozím bodě nejde o porovnatelné stavby.
"Budovu školy v Kamenných Žehrovicích jsem na vlastní oči neviděla, ale z fotografií před rekonstrukcí je zřejmé, že fasáda měla jistou profilaci. Důvody ani okolnosti a zadání projektové dokumentace mi také nejsou známé," uvedla pro Aktuálně.cz s vysvětlením, že k této stavbě se proto vyjadřovat nechce.
"Dům dětí a mládeže v Českém Krumlově měl oproti tomu původní historickou fasádu již odstraněnou. Byla odstraněna při velké přestavbě v roce 1969. V archivu stavebního úřadu se zachoval pasport původního členění fasády," vypráví o počátcích projektu.
Spolu s kolegou architektem tedy přistupovali k objektu, jehož fasáda byla zbavena všeho historického. Zadání zahrnovalo i výměnu krytiny, výměnu oken, izolaci posledního stropu. "Investor měl vyhlídku na dotaci a chtěli jsme ji zkusit získat. Inspiračním zdrojem k provedení fasády nám byl dochovaný pasport a historické fotografie objektu," dodává.
Od počátku projekt konzultovali s městským odborem památkové péče a Národním památkovým ústavem. Komunikace se zaměstnanci příslušného odboru pokračovala i v průběhu stavby. Zmiňovaná budova je totiž první v Českém Krumlově, u níž památkový odbor zateplení povolil.
"Nový postup byl projednán s pracovníky památkové péče a obdrželi jsme souhlasné stanovisko k experimentálnímu řešení, které pokud bude po pětileté lhůtě pozitivně vyhodnoceno, může otevřít cestu dalším užitím na historických budovách," dodává.
Samotná budova DDM chráněnou památkou není, ale nachází se v městské památkové rezervaci.
Jako jeden z nejsložitějších momentů celé realizace popisuje výběr dodavatele. Výběrové řízení se podle ní účastnily především stavební firmy, které si představovaly běžnou zakázku zateplení panelového domu z polystyrenu. "Ustát jejich tlak nebylo snadné. Přitom hlavní podmínkou bylo polystyren nepoužít a nepoužít ani profilované prvky z polystyrenu potažené stěrkovou hmotou," popisuje.
Spolu s kolegou architektem Janošíkem si uvědomili, že narazili na technologické možnosti a dovednosti stavebních společností. Náročné bylo podle ní vytvoření a kotvení těžkých tektonických prvků, na neizolované čelní fasádě bylo zase možné částečně napodobit historické štukatérské postupy. "Hledali jsme řešení, jak zpracovat fasády na izolovaných stěnách, jak vytvořit profilaci na 120 milimetrů tlustý izolant z minerální vaty na jižní a severní stěně," dodává.
S tvrzením, že se v Česku zateplení esteticky nedaří, ale nesouhlasí. "Je to jako ve všech oblastech lidského konání - něco se daří, něco se nedaří. Pokud máte na mysli panelové domy - tak některé zrenovované panelové domy se mi nelíbí, jiné naopak velice," uzavírá s tím, že zateplení má oporu v legislativě České republiky.
Jak se dívá na projekt v Kamenných Žehrovicích kritik architektonických přešlapů Archvader? Podívejte se na video.
