Komplexu budov Transgas na Vinohradské třídě se zastala historička architektury z Univerzity v Cambridgi Ana Miljacky. V otevřeném dopise zveřejněném na webu Klubu za starou Prahu označila objekt Ivo Loose, Jindřicha Malátka, Václava Aulického a Jana Eisenreicha za vrcholné dílo, kterým Česko přispělo do světového dědictví poválečné architektury. 

Miljacky ocenila nejenom jedinečnost fasád na budovách, ale i jejich futuristické interiéry. Stejně tak ale vyzdvihla i interiéry hotelu Ještěd v Liberci, který se stal národní kulturní památkou v roce 2006, nebo ikonický design stanic pražského metra. "Na ten si mimochodem většina Pražanů zvykla do té míry, že si jeho výjimečnost už ani neuvědomují," napsala.

Oblíbit si tyto budovy je podle ní obtížnější než historické centrum, a to kvůli historickému kontextu doby, ve které vznikaly. Varuje ale před tím, že jejich odstraněním se historická fakta nezmění.

"Ve chvíli, kdy dědictví naší civilizace mizí pod bombami v Aleppu nebo Bagdádu, lze jistě najít způsob, jak zachovat a revitalizovat tuto architekturu a pomoci jí se znovu zapojit do života v centru města," uzavírá svoji obhajobu.

Ministerstvo kultury požadavek Klubu za starou Prahu prohlásit soubor budov Transgas za kulturní památku odmítlo loni v prosinci. Současnému majiteli - developerské společnosti HB Realis - tak od té doby nic nebrání areál zbourat.

Proti rozhodnutí ministerstva protestují i historikové umění z českých vysokých škol. V lednu proto zaslali otevřený dopis, ve kterém žádají o záchranu komplexu. Proti demolici se vyjádřila i generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. O záchranu komplexu se snaží i signatáři petice.