Komplex budov je charakteristický především svým industriálním vzhledem. Budovy z režného neomítaného zdiva doplňuje dominantní vodárenská věž, která byla postavená v roce 1881, následně prošla několika úpravami. Areál vznikal po etapách, autory staveb jsou Walter Frese, Oskar Mratschek, Ignaz Felix a Anton Möller.
Podívejte se také na díl Skrytých pokladů o Bílkově vile:
Jatka postupně chátrala, nakonec zůstala léta opuštěná - provoz byl ukončen ve druhé polovině 20. století. V roce 2014 proběhla soutěž na jejich rehabilitaci a využití pro galerii sídlící v sousedství. Vítězem se stal pražský architekt Petr Hájek, ale projekt byl nakonec zadán polskému projektantu Robertu Koniecznému, autoru budovy Národního muzea ve Štětíně.
Cílem architekta bylo zachovat charakter stavby, doplnil ji jen o nové vstupy na místě již dříve probouraných stěn a dále o vnitřní schodiště a ochozy. Samotné vstupy jsou zajímavé nejen kontrastní omítkou k tradičnímu zdivu, ale také svou funkcí. Mohou se otočit až o 90 stupňů, takže návštěvníky doslova vtáhnou do budovy.
V areálu vzniká několik zajímavých prostorů, které budou sloužit umění. Je mezi nimi například výstavní prostor umístěný v nejstarší části areálu, která kdysi sloužila na porážku prasat. Pozoruhodná je také novostavba v místech bývalé provozní budovy.
