Bláznivá průvodčí z Českých drah: Jsem psycholog na kolejích, lidi i objímám, říká

Tomáš Maca Tomáš Maca
27. 2. 2021 12:55
Proslavilo ji covidové video, na kterém v šátku, koupací čepici a gumových rukavicích kontroluje jízdenky pomocí kuchyňské obracečky. Bláznivou průvodčí Nikolu Šponiarovou (30), která nejčastěji jezdí na lince Českých drah z Prahy do Českých Budějovic, teď na Instagramu sleduje přes čtyři a půl tisíce lidí. Nechybí mezi nimi cestující, které umí nakazit svým optimismem, což dokazuje i v rozhovoru.
"I průvodčí jsou jenom lidi, nejsme stroje. Proto mě na některých cestujících mrzí, že často úplně zapomínají na základní tři slova: dobrý den, děkuji a prosím," říká Bláznivá průvodčí v rozhovoru.
"I průvodčí jsou jenom lidi, nejsme stroje. Proto mě na některých cestujících mrzí, že často úplně zapomínají na základní tři slova: dobrý den, děkuji a prosím," říká Bláznivá průvodčí v rozhovoru. | Foto: Archiv Bláznivé průvodčí

Znáte heslo "České dráhy, čekej dál, času dost"?

Znám, ale to říkají lidi, kteří nerozumí provozu.

Proč si podle vás Češi ze zpoždění státního dopravce tak rádi dělají legraci a vyčítají mu, že u nás vlaky nejezdí jako ve Švýcarsku?

Nevím, názor, že se u nás vlaky věčně zpožďují, se tady drží už 20 nebo 30 let. Pravda je, že většina příčin zpoždění jde mimo nás. Zpoždění mohou zavinit pád člověka do kolejiště, porucha v infrastruktuře, tedy na kolejích, trolejích a podobně, i problémy jiného dopravce. Většina lidí ale zná jen České dráhy, a tak za všechno viní nás.

Taky kolikrát slýchám, jak si cestující stěžují, že úroveň českých vlaků není taková jako ve Švýcarsku, ale to se přece nedá srovnávat. Navíc z vlastní zkušenosti mohu říct, že oproti dopravcům v mnoha jiných zemích se České dráhy k cestujícím chovají mimořádně přívětivě.

V Itálii třeba nastane výluka, ve vlaku vám o tom nikdo neřekne, v příští stanici vás jenom vykopnou a nechají vás, ať si děláte, co chcete. České dráhy vám v případě výluky zajistí náhradní dopravu a hned, jak dorazíte do stanice, máte tam připravený autobus. Nebo se starají o to, aby vám v situaci, kdy přestupujete a vlak má zpoždění, neujel poslední přípoj. Něco takového v zahraničí často vůbec neexistuje.

Když si na vás cestující vylévají zlost za to, že má vlak zpoždění, dokážete zachovat chladnou hlavu, nebo se na ně občas rozčílíte?

Průvodčí je podle mě takový psycholog na kolejích. Sama mám odježděno sedm let, takže už dobře vím, jak se mám k cestujícím chovat. Pokud na mě křičí, nechám je, aby si zakřičeli, a pak jim odpovídám, aniž bych na ně zvyšovala hlas. Když reagujete s klidem, cestující se sami zklidní a často vám nakonec ještě popřejí hezký den. Není to ale pravidlo. Nikdo každopádně nemá právo na nás křičet.

Ve všech videích na Instagramu jste vysmátá a plná optimismu. Chodíte opravdu vždycky do práce v dobré náladě?

No jistě. Jako každý člověk mám svoje mouchy, ale nenosím si je do práce. Jednou nebo dvakrát se mi stalo, že jsem byla na někoho z cestujících nepříjemná, ale bylo to v situacích, kdy si za to ti lidi mohli trochu sami, protože byli arogantní a chovali se ke mně jako ke kusu hadru.

Když ve vlaku potkáte špatně naladěného průvodčího, není to sice ideální, ale nikdy nevíte, co tomu předcházelo. Nevíte, jestli mu třeba někdo neumřel, nebo nemá doma problémy s rodinou, a i když jsem sama přesvědčená, že osobní problémy do práce nepatří, bylo by hezké, kdyby se na ty situace cestující uměli podívat i z našeho úhlu pohledu. I průvodčí jsou totiž jenom lidi, nejsme stroje. Proto mě na některých cestujících mrzí, že když s námi mluví, tak často úplně zapomínají na základní tři slova: dobrý den, děkuji a prosím.

Video, které váš instagramový účet Bláznivá průvodčí proslavilo a dnes tam má přes 20 tisíc zhlédnutí, vzniklo na jaře během první vlny pandemie koronaviru. Přicházíte na něm do kupé, máte na sobě šátek, koupací čepici a gumové rukavice a kontrolujete jízdenky s pomocí kuchyňské obracečky. Jak vás napadlo tuhle scénku natočit?

Bylo to úplně spontánní. Tehdy jsem se měla zrovna po nemoci vrátit do práce a říkala jsem si, že by bylo fajn zase něco vymyslet. Vzala jsem si gumové rukavice, které mi koupila babička, doma jsem našla koupací čepici, obracečku a šátek a během směny jsme to s kolegy natočili. Vůbec jsem netušila, že to bude mít takový úspěch. Původně to byl jenom malý vtípek, kterým jsem chtěla pobavit svoje sledující na Instagramu, a najednou jste na něj na internetu narazili skoro všude. Kvůli pandemii se nemohlo cestovat, ale moje video v té době cestovalo po celé Evropě.

V jiném videu zase jednomu cestujícímu přes hlášení zpíváte hit Lásko má, já stůňu. Mohou si u vás cestující běžně objednat písničku na přání, nebo tohle byla výjimečná situace?

Normálně lidem nezpívám. Tohle video vzniklo taky během první vlny covidu, když byla výluka na trase mezi Olbramovicemi a Táborem a my jsme jezdili jenom z pražských Holešovic do Olbramovic. Když jsme z Olbramovic vyráželi do Benešova, seděl ve vlaku o čtyřech vozech jenom jeden jediný člověk. Něco takového se běžně nestává, tak jsem mu řekla, že mu za odměnu zazpívám. Nejdřív si myslel, že si z něj dělám srandu, ale pak pochopil, že to myslím vážně. Zpívala jsem sice falešně, ale tvrdil, že jsem mu udělala radost. Od té doby jsem toho pána ve vlaku bohužel neviděla.

Natočila jste ale spoustu dalších zábavných videí. V několika videích taky parodujete výmluvy cestujících, proč nemají jízdenku. Na jakou výmluvu narážíte nejčastěji a která vás naopak překvapila svou originalitou?

Nejčastěji se cestující obhajují asi tím, že nic platit nehodlají, protože máme zpoždění. A s nejoriginálnější výmluvou, kterou jsem slyšela, přišel pán, který se vymlouval na to, že mu jízdenku během čekání na vlak sežral jeho pes. Dělal si ze mě srandu, ale řekl to natolik přesvědčivě, že jsem mu to skoro uvěřila.

Co děláte s černými pasažéry, kteří u sebe nemají peníze, aby jízdenku zaplatili aspoň ve vlaku?

V takové situaci si od cestujících vyžádáme občanský průkaz, sepíšeme hlášení a v příští stanici je z vlaku vykážeme. Párkrát se mi stalo, že neměli ani občanku, a to jsem jim pak jízdné zaplatila ze svého. Až tak hodná já jsem.

A nedávno mě na trase z Prahy do Brna úplně odzbrojil kluk, který z kapsy vytáhl starou kartonovou jízdenku, tvrdil mi, že na ni jede do Čáslavi a na cestu dál už má koupený normální lístek. Kartonová jízdenka se přestala používat před 20 lety a dneska se s ní setkáte už snad jenom v historických vlacích. Vůbec jsem nevěděla, co mu na to mám říct. Musela jsem se smát, jak byl vynalézavý, a pak mi tu jízdenku na památku nechal.

Když jsme u toho Brna, 2. ledna jsem na té trase jela poprvé a pár dnů předtím jsem o tom napsala na Instagram. V tom vlaku se nakonec sešlo asi 12 mých sledujících. Když mi někteří lidi v komentářích slibovali, že pojedou se mnou, nebrala jsem je moc vážně, ale oni tam pak opravdu byli a já z toho mám zážitek na celý život.

Který typ cestujících máte nejradši?

Nejlepší jsou výletníci, s těmi je sranda. Jsou uvolněnější, nespěchají nikam do práce, a když se na kolejích něco stane, vůbec jim to nevadí a naopak říkají: "Co nám tu chybí? Vždyť tady máme pohodu." Většinou při cestě popíjejí alkohol, nabízejí mi, abych si s nimi dala taky a nedokážou pochopit, že nemůžu, protože jsem v práci.

A co třeba sportovní fanoušci? S těmi musí být taky sranda.

S těmi to máme snazší, když jejich tým prohraje. To pak jsou smutní a ve vlaku je klid. Když jejich tým zvítězí, dělají docela bordel. Kdysi jsme s kolegyní jely nočním spojem do Tábora a vlak mimořádně zastavil v pražské Hostivaři, kde nám nastoupili fanoušci Slavie. Ti potom ve vagonu i kouřili, a když jsme se je snažily dát do latě, nechtěli s námi vůbec komunikovat. Bylo to nejspíš i tím, že jsme na ně byly jenom dvě holky. Kdybychom měli po ruce nějaké namakané chlapy, tak by si na nás podle mě tak nedovolovali.

Zmiňovala jste, že průvodčí je takový psycholog na kolejích. Setkáváte se s cestujícími, kteří se potřebují vypovídat nebo si vylít srdce?

Ano, když jsem třeba jednou viděla paní, která brečela do telefonu, tak jsem u ní na chvilku zůstala. Nic jsme si neřekly, nevěděla jsem, co se jí stalo, ale připadala mi úplně hotová, tak jsem ji objala a cítila jsem, že jí to v tu chvíli dost pomohlo. Věřím, že většina mých kolegů to má podobně. Rádi se na chvíli zastavíme a s někým si pokecáme.

S jednou starší dámou jste se zase vyfotila a pak jí tu fotku na památku poslala.

S tou paní jsem jela ve výletním vlaku Cyklohráček, který jezdí z Prahy do Slaného. Chvíli jsme si povídaly, byla moc příjemná, a tak jsme si na památku udělaly společnou fotku. Nevěřila, že ji pak opravdu vytisknu, hodím ji do obálky a pošlu jí to poštou, ale já svoje slovo držím. Kromě adresy jsme si vyměnily taky čísla, takže jsme si potom spolu i volaly. Asi půl roku poté vezl dceru té babičky můj kolega, ona se ho na mě ptala a vyřídila mi po něm od ní pozdrav.

Jak vypadá vaše běžná pracovní směna?

To je různé. Průvodčí nepracují od pondělí do pátku, od osmi do pěti. Mívám ranní, odpolední, noční i celodenní směny, které můžou trvat osm, jedenáct a občas i sedmnáct hodin. Někdy pracuju například tři dny po sobě, pak mám dva dny volno a takhle se mi to střídá. Včera jsem pro představu vstávala ve tři čtvrtě na pět, protože mě čekala ranní. Pět minut po páté jsem nasedla do tramvaje, dorazila jsem do práce, vyfasovala jsem popku (přenosnou osobní pokladnu pro odbavení cestujících, pozn. red.) a v šatně jsem se převlíkla do uniformy a namalovala. Make-up totiž doma nikdy nestíhám.

O půl sedmé mi vyjížděl rychlík do Budějovic, takže jsem se chvíli po šesté nahlásila vlakvedoucímu, umístila jsem místenky a počkala jsem si na cestující. Pak jsme vyrazili, já jsem začala kontrolovat jízdenky, ale hlavně jsme se společně s kolegy starali o bezpečnost cestujících. To je totiž v naší práci mnohem důležitější úkol než kontrola jízdenek. Včera jsme hned v Holešovicích, když už se vlak pomalu rozjížděl, narazili na uklízečku, která se tam zapomněla a pokoušela se ještě na poslední chvíli vystoupit.

Byla průvodčí vaše vysněná práce, nebo jste si ji oblíbila až postupem času?

Na dráze pracovala babička, která ještě jezdila s parními lokomotivami, a pracuje tam i moje máma, takže to mám v rodině. V roce 2013 jsem poslala Českým drahám svůj životopis, jenže jsem čekala a dlouho to vypadalo, že se mi neozvou, tak jsem si mezitím domluvila, že bych jela do Anglie dělat au-pair. Už jsem měla vyřešené všechny záležitosti pro cestu do Anglie, našla jsem si i rodinu, u které bych pracovala, a máma mi najednou řekla, že by o mě v Českých drahách stáli. Chvíli jsem váhala, ale nakonec před Anglií České dráhy zvítězily. Kdyby to tak nedopadlo, možná byste se mnou ani nedělal tenhle rozhovor.

Mohlo by vás zajímat: V mašině čerpám pozitivní energii, říká strojvedoucí, který na sociálních sítích sdílí lásku k dráze

Vnímám sílu toho stroje, železnice navíc nabízí jistý druh atmosféry, líčí Michal Kopťár, který je strojvedoucím Českých drah. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy