Bangladéš neubývá, ale roste, tvrdí tamní vědci

gaz
1. 8. 2008 8:05
Říční sedimenty prý zajistí přirozený přírůstek půdy
Bangladéš je jednou z nejchudších zemí na světě, globální oteplování a jeho následky jej má uvrhnout do ještě větší bídy
Bangladéš je jednou z nejchudších zemí na světě, globální oteplování a jeho následky jej má uvrhnout do ještě větší bídy | Foto: Reuters

Dháka - Jednou ze zemí, na kterých se podle varovných předpovědí projeví globální oteplování nejdrastičtěji, má být Bangladéš na indickém subkontinentu.

Podle Mezivládního panelu OSN pro klimatické změny (IPCC) přijde do roku 2050 kvůli zvyšování hladiny moře o 17 procent svého území, což učiní z 20 milionů Bangladéšanů z celkové 140-ti milionové populace "klimatické uprchlíky".

Šéf Goddardova institutu NASA pro výzkum vesmíru James Hansen dokonce tvrdí, že během sta let tento nízko položený stát protkaný deltami více než 200 řek zcela zmizí pod vodou.

Podle IPCC má země přijít do roku 2050 o třetinu zemědělské produkce
Podle IPCC má země přijít do roku 2050 o třetinu zemědělské produkce | Foto: Reuters

Bangladéšští vědci však nyní přicházejí s daty, které ukazují, že tomu tak vůbec být nemusí.

Neubýváme, rosteme

Bangladéš se prý totiž naopak zvětšuje. A to díky Brahmaputře, Ganze a dalším řekám, které sem z Himálaje přinášejí miliardy tun usazenin.

Třetina tohoto množství se podle bangladéšského Centra pro životní prostředí a geografické informační služby (CEGIS) dostane až do Bengálského zálivu.

Podle satelitních snímků zkoumaných CEGIS za posledních více než třicet let tak Bangladéš půdu neztrácel, ale naopak získával, a to rychlostí zhruba 20 čtverečních kilometrů ročně.

Vedoucí vládního centra Maminul Haque Saker se domnívá, že vědci IPCC zapomněli vzít tento přirozený půdní přírůstek v úvahu.

"Vzestup mořské hladiny zpomalí zisky způsobené naplaveninami, ale stejně zde bude přírůstek půdy. Myslíme si, že můžeme (do roku 2050 - pozn. red.) získat dalších 1000 čtverečních kilometrů země," řekl agentuře AFP.

Panel trvá na svém

Podle Atika Rahmana, jednoho z hlavních autorů zprávy IPCC, však nový výzkum CEGIS žádný obrat nepřinesl.

"Rychlost, s jakou se sediment ukládá a nová země tvoří, je mnohem pomalejší, než rychlost, s jakou dochází ke změnám klimatu a růstu mořské hladiny," řekl BBC vědec, který také upozorňuje na to, že bude trvat desítky let, než začne být nová půda využitelná.

Přehrady pomohou proti záplavám a zajistí novou půdu, říká Mahfuzur Rahman
Přehrady pomohou proti záplavám a zajistí novou půdu, říká Mahfuzur Rahman | Foto: Reuters

Podle Rahmana by nyní bylo třeba jít od vesnice k vesnici a vykonat průzkum pobřežní Bangladéše

Půdní zisky mohou být ještě větší

Jeho jmenovec Mahfuzur Rahman z Bangladéšského panelu pro vodní rozvoj (BWDB) se však kloní k Sakerovu názoru.

"Už téměř deset let slyšíme experty, kteří říkají, že bude Bangladéš pod vodou, ale až dosud naše data nic takového neukázala," říká.

Dokonce tvrdí, že je možné získat dalších až 5000 čtverečních kilometrů země postavením moderních přehrad, které zabrání záplavám.

 

Právě se děje

Další zprávy