Anketa: Zrní, Bratři Orffové, Hm..., Bonus i Mucha o tom, co pro ně Jiří Bulis znamenal

Jakub Čermák (Cermaque)

Jakub Čermák | Foto: Honza Průša / Indies

Jak bylo těžké vypořádat se s jeho skladbou?

To je plně zásluha Martina Kyšperského. Neumím zpívat, resp. zpívám velmi svojsky a Bulis taky zpíval hodně svojsky, tedy jsem většinu z jeho přece jen melodičtějších věcí nedokázal vůbec vzít „do huby“ - byť se mi třeba v srdci rozléhaly. Tak jsem si vybral Svět patří vám, svého druhu protestsong. S tím mám aspoň trochu zkušenost, nahrál jsem to v takový špinavý rychlý punkový verzi a poslal Martinovi. A ten řek ne. A když jsme u něj půl roku později v Brně se ženou spali tak si dal tu práci a tak dlouho mě před mikrofonem krotil a zpomaloval tempo automatickýho bubeníka, až vznikla tahleta krásná, vlastně spíš říkaná finální verze, ze který se můžu jen divit, že jsem jí účasten. Sám bych to takhle nedovedl nikdy a je to plně na zásluze a umu Martina Kyšperského a Ondry Ježka, který to pak stejně umně smíchal.

Ivan Gajdoš (Bratři Orffové)

Ivan Gajdoš | Foto: archiv Bratři Orffové

Jak bylo těžké vypořádat se s jeho skladbou?

Za prvé to byla úplně první skladba, kterou jsem udělal na tabletu, který mi půjčil Lukáš. Počítačům a hudebním programům obecně jsem se dlouhé léta vyhýbal a tohle byla moje první samostatná akce. Taky jsem si několikrát smazal, co jsem celou noc pracně nahrával. Z hudebního hlediska jsem se nejdříve snažil pochopit, jak skladba vnitřně harmonicky funguje. Teprve poté jsem se od toho zkoušel oprostit a najít vlastní přístup.

Ve výsledku jsem ji pocitově zrychlil, přestože tempo zůstalo stejné. Snažil jsem se taky vyvarovat klavíru, který je v originále samozřejmě výborný, ale mým cílem bylo ke skladbě přistoupit trošku z jiné strany. Největší problém jsem měl ale s obsahem textu, který mi pořád připomínal Bulisův tragický osud, kdy při něm jeho anděl bohužel nestál.