Psí hrdina Max z tři roky starého animovaného snímku Tajný život mazlíčků to v pokračování, které právě hrají kina, zjistí záhy. Zatímco s chlupatým kolegou Baronem se minule skamarádil, nyní se jejich majitelka Katie o psí pozornost dělí s dalším tvorem: dítětem.
Tajný život mazlíčků 2 stejně jako originál cílí víc na menší děti než třeba snímky od studia Pixar. Režisér Chris Renaud dříve natočil podobně laděnou sérii Já, padouch a také v dvojici mazlíčkovských filmů se zaměřuje na drobné legrácky - než aby budoval vrstevnatý děj, schopný lapit i dospělé diváky.
A tak první snímek kromě dětí ocenili především majitelé psů a koček, kteří mohli pokyvovat hlavou u přesně odpozorovaného chování zvěře, honící se za míčkem či červenou tečkou laserového ukazovátka. Druhý díl funguje podobně, jen paletu cílového publika rozšiřuje také o "majitele" potomků.
V prvním filmu dva psí hrdinové bojovali o holý život v kanálech a mezitím k sobě nesourodá dvojka nacházela cestu po vzoru takzvaných kámošských nebo parťáckých filmů, kde osud či policejní šéf svedou dohromady dva protichůdné hrdiny, z nichž posléze vznikne tým.
Zároveň snímek většinu kouzla čerpal ze snahy napodobit formuli dobře známou ze slavného animovaného Příběhu hraček, tedy ze sledování psích kusů, které provádějí hrdinové, když se za jejich majiteli zaklapnou dveře newyorských bytů.
Druhá část Tajného života mazlíčků se o napětí mezi postavami připraví záhy. Když do života Maxe a jeho kamaráda Barona vpadne tajemství, které se skrývá v podivně velikém pupku jejich majitelky Katie, na pouhých pár neurotických chvil jde jen o otravného řvoucího vetřelce.
Pak se z děťátka stává milovaná bytost, kterou je potřeba chránit všude a za všech okolností. Až si z toho Max vyvine nepříjemný tik. A psí psychiatr mu naordinuje pobyt na venkově, mimo rušné dění velkoměsta.
V tu chvíli se děj rozpadá na tři části, aniž by přepínání mezi nimi mělo hlubší smysl, aniž by vznikalo skutečné napětí. Maxe si na farmě u příbuzenstva bere do parády místní psí kápo řečený Kohout a vštěpuje mu správné "chlapské" zásady, s ledovým kovbojským klidem psího Johna Wayna.
Mezitím si králíček Snížek neboli padouch z jedničky, který se v jejím závěru opět stal domácím mazlíčkem, hraje s novou majitelkou na superhrdiny. Tak dlouho, až se dočká skutečného úkolu hodného jeho schopností: zachránit mládě cirkusového tygra ze spárů majitele a zlých vlků.
Do třetice pak Maxova psí kamarádka musí vybojovat Maxovu oblíbenou hračku, kterou dostala na hlídání, z doupěte plného koček - tak se za jednu z nich přestrojí.
Je to komedie převleků, neboť všichni hrdinové na sebe berou nějaké masky či se nějakých naopak musí zbavit. Bohužel hra s tímto žánrem vyznívá převážně naprázdno.
Pár westernových mouder, pár zběsilých gagů, když si králík Snížek hraje na zvířecího Bruce Leeho, trocha dalších zábavných rozdílů mezi chováním psů a koček.
Tajný život mazlíčků 2 se navzdory třem dějovým liniím odvíjí spíše v líném tempu, opět podbarveném odlehčenými melodiemi skladatele Alexandra Desplata. Děti pobaví, dospělé neunaví, ale nenadchne.
Tajný život mazlíčků 2
Režie: Chris Renaud
CinemArt, česká distribuční premiéra 20. června
Oproti jednoduché, ale svižné, až frenetické jedničce zůstává v pokračování jen u drobností, které nicméně stále dovedou potěšit. Obzvlášť pokud se divák každé ráno probouzí s tím, že mu na hrudi sedí kočka, případně se po něm povaluje nějaký ten capart.
Tajný život mazlíčků 2 je zkrátka taková pouliční směska. Plná dostatečně rozmanitých a roztomilých nápadů, ale kdovíjak vzhledný ten voříšek není. Ale především: kdo má byt plný dětských hraček a zvířecích chlupů, během sledování bude dost často s chápavým pousmáním pokyvovat hlavou.
