Praha – "Mezi muži a ženami je napětí, které eskaluje. Jako bychom se od sebe čím dál více vzdalovali. Možná právě proto, že společnost nás tlačí do toho, že mezi námi není žádný rozdíl a neměl by být," říká tisková mluvčí a viceprezidentka Hnutí pro život Zdeňka Rybová.
Předloni bylo podle oficiálních statistik provedeno 22,7 tisíc umělých přerušení těhotenství. Z toho skoro polovinu interrupcí podstoupily ženy s vysokoškolským vzděláním.
Zdeňka Rybová vidí hlavní příčinu tohoto problému ve špatném přístupu státu. "V současné době stát nabízí pouze jediné řešení, a tím je potrat, který částečně zaplatí. Místo toho, aby se snažil snížit počet interrupcí, nabídne ještě snadnější a dostupnější variantu v podobě chemické tablety."
Aktuálně.cz: Na stránkách vašeho hnutí je uvedeno, že potrat vede ke vzrůstajícímu násilí ve společnosti. Jak tomu mám rozumět?
Zdeňka Rybová: Potrat je násilí páchané na ženě a jejím dítěti. Můžeme se tu samozřejmě dohadovat, odkdy dítě cítí, nebo necítí bolest, ale jednou je to početí člověka. Zranění mohou být i fyzická, i když dnes je to díky bohu už výjimečné, ale častější jsou psychická. Každá žena si musí projít fází před potratem i po něm a negativním způsobem se to podepisuje také na vztahu mezi partnery.
Žena ví, že čeká dítě, a nenazývá to shlukem buněk. Potřebuje, aby ji společnost chránila. Místo toho je první otázka, kterou gynekolog v ordinaci položí: "Chcete si to nechat?" Gravidní žena a její dítě, které by měly být automaticky předmětem ochrany, se tak mnohdy stávají oběťmi násilí.
A.cz: Jak tedy ovlivňuje počet potratů českou společnost?
Sociologicky se nám společnost mění. Zkušenost z poradenství mi dala pocit, že mezi muži a ženami je napětí, které eskaluje. Jako bychom se od sebe čím dál více vzdalovali. Neustále řešíme gender, kvóty, rovnost... Jako bychom se báli říci, že je tu žena a zvláště pak těhotná žena, která si zaslouží velkou míru ochrany, nadstandardní chování a jiný přístup než muži. Bohužel nemám pocit, že by se něco měnilo k lepšímu.
A.cz: Potratovost přeci oproti minulým létům dramaticky nestoupla.
Ono se pořád říká, že počet potratů klesá, ale není to tak úplně pravda. Už jsme byli svědky i meziročního vzestupu za posledních několik let. Jsme na určité konstantě, která se pravděpodobně už měnit nebude, stejně na tom je i spousta západních zemí. K významnému poklesu došlo u nás po revoluci, kdy z počtu 100 tisíc jsme se v uplynulém roce dostali na 23 tisíc, což je závratný sestup a díky bohu za to. Na druhou stranu si myslím, že v posledních sedmi letech, kdy se pohybujeme na stejné hladině, by se dalo očekávat, že budeme dělat více, abychom každý den neztratili 60 dětí, jak je tomu dnes.
A.cz: Jaká by podle vás měla nastat změna?
V tomto ohledu je pole naprosto neorané. Zákon o potratech je tu desetiletí a je jednou z legislativních norem, která dosud nebyla změněna. Přitom jsme přeci už někde jinde. Změnila se medicína, sociální forma pomoci, společnost jako taková i mezilidské vztahy.
Politici by se podle mého názoru měli snažit posílit roli otce a muže, který by měl být zván k větší zodpovědnosti, aby měl možnost se vyjádřit, jestli své dítě opravdu chce, nebo ne. Spoustě lhostejných mužů, kteří přehazují zodpovědnost na ženu, by to určitě zkomplikovalo život. Vypadá to jako kosmetická úprava, ale viděli bychom, kolik by kolem toho bylo křiku, kdyby muž musel rozhodnout sám za sebe a nepřehazovat problém na ženu.
A.cz: To skoro vypadá, že za všechno můžou muži...
Není to jen o mužích, ale i o státu, který by měl udělat vstřícný krok a nabízet ženám určitou formu pomoci, například řešit otázku ubytování a sociálních dávek. Pro lidi v tíživé situaci tu není nějaký Czech point zřizovaný státem, kde by se setkal se vstřícnou komunikací a někým, kdo by ho systémem sociální pomoci provedl.
Hnutí pro život
- registrovaný spolek s cílem šířit vědomí nedotknutelnosti života každého člověka od početí do přirozené smrti
- organizace odmítá umělé potraty, antikoncepci a prosazuje podporu přirozené rodiny
- klientům poskytuje telefonickou intervenci, terapeutickou péči, pořádají přednášky atd.
V současné době stát nabízí pouze jediné řešení, a tím je potrat, který částečně zaplatí. Místo toho, aby se snažil snížit počet interrupcí, nabídne ještě snadnější a dostupnější variantu v podobě chemické tablety. Říkám si, jestli nejdeme špatnou cestou.
A.cz: Když už dojde k potratu, tak pilulka je tou vstřícnější variantou, nebo ne?
Popravdě? Nic pozitivního na tom nevidím. Dostanete tabletu, počkáte, jestli ji nevyzvracíte, během několika hodin se kdekoli může spustit krvácení a vy víte, že potrácíte. Stane se to v Národním divadle, v supermarketu i doma při večeři. Přijde mi to hrozné. Chápu, že někdo se na to může dívat jako na alternativu k chirurgickému zákroku, ale mám pochybnosti, jestli je to i psychicky šetrnější. V praxi jsem se setkala se ženami, které to mají za sebou, a nebylo to pro ně jednoduché. Navíc se stejně chirurgickému zákroku nevyhnuly, protože je lékař pro jistotu poslal na revizi děložní dutiny. Spíše je to úleva pro lékaře, které to zbavuje tzv. špinavé práce.
A.cz: Hnutí pro život se jednoznačně vyslovuje proti potratu. Dokážete být ke klientkám vůbec objektivní?
Když se na poradnu obrátí nějaká žena, v žádném případě od nás nedostane jasnou odpověď, zda by potrat měla, nebo neměla podstoupit. Obojí by bylo špatně. Analyzujeme, jaké důvody ji k tomu vedou, jaké si klade otázky, čeho se bojí. Na její pozvání vstupujeme do jejího života a doprovázíme ji k rozhodnutí, které ona sama uzná za to nejlepší.
Volají nám také muži, jejichž partnerky absolvovaly potrat, aniž by si to oni přáli.
Prioritně se ji samozřejmě snažíme vést k tomu, aby potrat nemusela podstoupit, protože se domníváme, že by měl být úplně poslední možností. V žádném případě se nejedná o násilné přemlouvání k odmítnutí potratu. Je to citlivá věc.
A.cz: Kontaktují vás i ženy, které jsou už předem rozhodnuté, že interrupci podstoupí, a chtějí jen podporu?
Určitě taková pětina volajících patří k těmto ženám. Většinou jsou to případy, kdy mají krátce po potratu a jsou znovu těhotné. Ze zákona už ale nesmí podstoupit další, tak hledají pomoc u nás. I taková žena je pro nás stejně důležitou klientkou.
A.cz: Kdo jsou převážně vaše klientky?
Drtivou většinu volajících tvoří ženy, které čekají dítě v nesezdaném, ale relativně stabilním a dlouhodobém partnerském vztahu. Těhotenství je pro ně neočekávanou situací, která vyděsí především partnera, a ten pak tlačí ženu k interrupci, aby dítě nenarušilo jejich dosavadní život.
Podle oficiální statistiky ministerstva zdravotnictví patří největší počet žen, které podstoupí potrat, do kategorie vdaných žen, vysokoškolsky vzdělaných, kolem třiceti let, zaměstnaných, z dobrých sociálních poměrů, s jedním či dvěma dětmi. To jsou nejčastější žadatelky o interrupci.
Třetí skupinou jsou mladé dívky, studentky, náhodné známosti... Na druhou stranu známe z poradny případy, kdy nám volají muži, jejichž partnerky absolvovaly potrat, aniž by si to oni přáli.
A.cz: Stále mi přijde, že jako hnutí prezentujete své postoje někdy až příliš agresivně. Například tvrzení, že důsledkem potratu je rakovina prsu a neplodnost.
Některé reklamy jsou provokativní, aby probudily zájem lidí. Určitě není naším záměrem někoho obviňovat nebo ubližovat, ale spíš vyvolat diskusi nad převládajícím názorem, že potrat je součástí lidského života. Co se týká následků interrupce, tak ta vychází z vědeckých studií a odborných publikací, kde byla opravdu prokázána souvislost mezi rakovinou prsu a potratem.
A.cz: Očekávala bych, že hnutí, které je proti potratům, bude klást důraz na prevenci. Tvrzením, že antikoncepce přináší do vztahu lež, ale nedáváte ženám moc šancí.
Antikoncepce je problematická z toho důvodu, že její účinek je mimo jiné abortivní, to znamená, že může vyvolat potrat. Mezi dvěma lidmi může také přinést ledacos jiného. Žena, která užívá hormonální antikoncepci, je takzvaně dostupná, kdykoli si muž usmyslí. Zatímco když se řídí například metodou sledování plodných dnů, tak je potřeba se ovládnout a naučit se s druhým komunikovat.
