Vědce překvapilo, když v argentinské části Patagonie našli lišku pohřbenou v lidském hrobě starém 1500 let. Nejpravděpodobnějším vysvětlením podle nich je, že byla vysoce ceněným společníkem nebo domácím mazlíčkem. Naznačil to i nedostatek stop po řezných ranách na kostech, což ukazuje, že šelma nebyla lovena jako potrava.

Analýza DNA také ukázala, že se zvíře kdysi stravovalo společně s lovci a sběrači. Zjevně tedy bylo součástí tábora, jak píše zpravodajský server britské BBC. Liška stejného druhu byla před téměř deseti lety nalezena v mnohem starším hrobě v jiné části Argentiny. I v tomto případě mohla být domácím mazlíčkem, vědci však tehdy její stravu neanalyzovali.

"Jedná se o velmi vzácný nález lišky, která zřejmě měla úzké pouto s jedinci ze společnosti lovců a sběračů. Myslím, že se skutečně jednalo o přátelství," uvedla vědkyně Ophélie Lebrasseurová z Oxfordské univerzity. Archeologové lišku nalezli na pohřebišti Caňada Seca v Argentině.

Zuby lišek byly v minulosti nalezeny i na dalších starověkých pohřebištích v Argentině a Peru, což naznačuje, že zvíře mělo symbolický význam. Nález téměř kompletní liščí kostry v lidském hrobě je ovšem v celosvětovém archeologickém měřítku velmi vzácný.

Konkrétně šlo o druh Dusicyon avus, který byl středně velký a vážil zhruba deset až patnáct kilogramů. Vyhynul před téměř pěti sty lety, ještě dříve, než se do Patagonie dostali psi domácí.