Sobota 7.7. 10:30 - Už žádné kapely, žádná show, jen prázdné hangáry a několik tun odpadků. Rock for People skončil, ale stopy festivalu jsou v Hradci patrné pořád. Na nádraží dál visí obrovská reklama zvoucí na ambiciózní hudební přehlídku a pod ní festivaloví maratónci obložení batohy čekající na spoj, který je rozveze do koupelen a postelí. Návštěvníky akce nelze nepoznat, jsou tu v naprosté většině a zablácené boty jsou navíc spolehlivou identifikační metodou.
Děkuji vám, že jste festivalový blog četli nebo do něj jen občas nahlédli. Někdy nebylo snadné ho tvořit, zvlášť občasné odesílání příspěvků za deště ze střechy hangáru patří mezi profesní momenty, které se mi vryjí do paměti. Na hodnocení je ještě brzy, vstřebat tolik zážitků chce čas. Viděl jsem hodně kapel, naspal málo hodin, ale stálo to za to. A když mediální svět dá, budu se za rok těšit mezi hradeckými hangáry nashledanou!
Pátek 6.7. 23:35 - Své třetí a poslední finále má hradecký Rock for People za sebou. Někdo si jako loučení s festivalem vybral elektronický večírek Basement Jaxx, kdy beaty klestily cestu rapovým, soulovým a všelijakým dalším náladám. Kmenové duo Simon Ratcliff a Felix Buton přivezlo bohatý ansámbl v čele s dvěma černošskými divami s širokým hlasovým i šoumenským rozsahem.
Kdo si ale prokládal festival spíš punkovými rytmy, Basement Jaxx oželel a s načesaným čírem se před O2 Stage těšil, jak si zapoguje na klasiky žánru, britské Toy Dolls. Hoši odění do půli svých nepěstěných těl a s typickými retro brýlemi byli pro řadu fanoušků tím pravým vrcholem festivalu. Ale úplný konec bude až za pár hodin. A jak se tak dívám na hodinky, ještě můžu stihnout kousek Tata Bojs ve stanu na Filter Stage. Tak dobrou festivalovou noc!
Pátek 6.7. 20:05 - V minulém příspěvku jsem přál nerozhodným fanouškům hodně trpělivosti při přebíhání mezi jednotlivými pódii. Když jsem se nad tou situací zpětně zamyslel, rozhodl jsem se odhodit pohodlnost a zahrát si hru na přebíhanou také. Teď sedím, odpočívám, píšu a vzpomínám, co všechno jsem v rychlém sledu viděl a prožil. Z Cocotte Minute na Die Happy, hned na Krucipüsk, z divokého hardcore večírku s námořnickými tričky na Hanu Hegerovou. Poslední šansón a směr Vypsaná fixa.
Ze závodní festivalové trasy byl zřejmě nejpozoruhodnější dámský dvojboj na Česká spořitelna Stage, kde se v krátkém sledu vystřídaly dvě různé generace ženského zpěvu a dvě různá hudební pojetí. Nejprve se v Hradci rozezpívala Marta Jandová se svými německými souputníky Die Happy. Po vydání své poslední desky No Nuts No Glory vyhlašovala populární kapela příklon k naprosto novátorskému syrovému pojetí. Ale nalijme si čistého vína, propagace desky je jedna věc, hudební skutečnost pak druhá. Nic objevného Rock for People skutečně nezažil, odnesl si ale příjemnou tři čtvrtě hodinu emotivně laděného, poctivě zahraného rocku podpořeného nadšeným výkonem sympatické frontmanky. Objektivita se dá ale v tomto případě jen těžko měřit, my hoši jsme krásné Martě fandili přece jen asi o špetku víc.
Kdo ale dorazil na intimní zpověď Hany Hegerové, možná nejpřekvapivějšího hosta letošního Rock for People, měl smůlu. Oduševnělý hlas první dámy českého šansonu se ztrácel v kytarovém rachotu z ostatních scén. Kdo nestál u pódia, musel k rozvláčným songům nedobrovolně přičíst ještě Vypsanou fixu. Odvaha pořadatelů pozvat Hanu Hegerovou se cení, výsledek ale nebezpečně koketoval s rozpačitostí. Její zpěv patří do atmosférických klubů, ne na velké pódium uprostřed zabahněné louky. Paní Haně se tleskalo, ale bohužel spíš z úcty. Třebaže zasloužené.
P.S. Příspěvek vkládám se značným zpožděním. Jeden z hlavních partnerů Rock for People, mobilní operátor a poskytovatel internetového připojení, odstřihl v době vrcholení programu celý festival od sítě. Po důrazné domluvě od pořadatelů internet znovu běží, ale i tak zůstává rozum stát. Už první den novináři půl dne čekali na zapojení wi-fi signálu. Na to, že má tato společnost v názvu chemickou značku kyslíku, ho zdejším webovým příjemcům příliš neposkytla.
Pátek 6.7. 16:30 - Včera muzikantům pršelo do aparatur, dneska si zase musejí zvykat na snížená pódia. Na vině je znovu pěkně rozmarné počasí. Pořadatelé včera svolali válečnou poradu a rozhodli, že kvůli hrozícím nárazovým větrům upraví výšku pódií tak, aby hudebníkům ani návštěvníkům nehrozilo nebezpečí.
Na dlouhých, ale neúměrně tomu nízkých scénách si to odpoledne mezi sebou na dálku rozdala kapela Michala Hrůzy a UDG. Příjemné, ale tak trochu statické vystoupení ex-Kirkena Hrůzy na Česká spořitelna Stage porazil dynamický ústecký sextet na hlavu, aspoň co se divácké přízně týče. Ale takových dálkových soubojů bude dnes k vidění víc. Bude se chtít fanoušek Krucipísku seznamovat s Martou Jandovou a jejími Die Happy, nebo bude skálopevně trvat na show démonického pračlověka Tomáše Hájíčka? Opustí příznivec Vypsané fixy své bestiálně šťastné miláčky, aby se teskně zasnil při vystoupení kuriózního festivalového hosta, šansoniérky Hany Hegerové? Toy Dolls nebo Basement Jaxx? Přeji všem návštěvníkům festivalu dobrou volbu, nebo trpělivost při přebíhání na rozbahněných hradeckých stezkách!
O dnešních headlinerech, elektronických dadaistech Basement Jaxx, se dozvíte více ZDE
Pátek 6.7. 14:20 - Starosti s odřeknutými zahraničními hvězdami, ale i spokojenost s novým areálem. To i mnohé další se honí hlavou jednomu z hlavních pořadatelů Rock for People Šimonu Kotkovi. Přes mírný optimismus ale zdůrazňuje, že festival nelze nikdy uskutečnit úplně dokonale a bezchybně. "Už máme zlepšováky na příští rok," říká Kotek v krátkém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Máte už informace, kolik zatím letos Rock for People navštívilo lidí?
Bohužel, zatím nemáme přesné počty z kas, to se nedá zjistit tak rychle. V Českém Brodě už jsme zhruba věděli, jak vypadá v areálu 10 tisíc, jak vypadá 15 tisíc - tady to nedokážu odhadnout. Víme, že prodaných vstupenek je kolem 15 tisíc, ale k tomu když připočítáme všechny lidi, kteří tu pracují nebo jezdí s kapelami, tak k té dvacítce by tu mohlo být.
Nebylo by trochu zklamání, kdyby nepadl loňský rekord z Českého Brodu, kam dorazilo 20 tisíc fanoušků? Přece jen se festival stěhoval do Hradce Králové s tím, že chce růst.
Nemyslím, že by to bylo zklamání. Stěhování mohlo do nějaké míry ovlivnit návštěvnost negativně. Ale pokud se jen trochu přiblížíme těm loňským číslům, bude to ohromná výhra. Lidi si to tu musí nejdřív osahat a zjistit, jestli je to tu baví nebo ne. Než jsme se přestěhovali do Hradce, tak jsme asi čtyři roky hledali v okolí Českého Brodu nějaké místo, kde by byl festival realizovatelný, ale bohužel jsme žádné nenašli. Prvotní snaha byla zachovat akci co nejblíž Brodu. Pak jsme se v hledání posunovali dál a dál, až jsme našli tohle místo.
Jak vám prostory hradeckého letiště vyhovují?
Myslím, že logisticky je místo velmi šikovné. Jsme spokojení s vyřešením zásobování, mnohem víc než v Brodě. Tady se nemusí jezdit přes lidi, což bylo strašně nebezpečné. Samozřejmě už máme nějaké zlepšováky na příští rok, protože člověk při prvním ročníku nevychytá nic úplně dokonale. I v Českém Brodě vypadal každý z ročníků úplně jinak, včetně poskládání pódií. Vždycky to poznáte až za plného provozu. Nicméně si myslíme, že letošní uspořádání scén je logické, nepřekrývají se zvukově.
Zajímavou scénou je stanová Filter Stage, která je ale omezena prostorovými možnostmi. Na některé výrazné kapely, jako byli například Gipsy.cz se téměř nešlo dostat...
My se snažíme z Filter Stage udělat krytou, menší, ale hodně prestižní scénu. Aby pro kapely nebylo úplně snadné se na ni dostat; měly by to být opravdové hvězdy. Funkci klubové scény bude plnit spíš hangárová Mattoni Stage.
Letos z programu vypadly hned tři zahraniční kapely. Je to obvyklé?
Je to dost neobvyklé. Většinou se stává, že nepřijede jedna nebo dvě kapely. Letos máme smůlu, že nám vypadly hned tři: nejdřív Flipsyde, kdy zpěvák Stehen Smith dostal soudní příkaz k protidrogovému léčení. Gogol Bordello nepřijeli, protože zpěvák s houslistou přijali nabídku vystoupit na festivalu Live Earth, a bohužel se slušně řečeno na Rock for People vykašlali. Ale domluvili jsme se aspoň na náhradním koncertu, který proběhne 24.listopadu v pražské Arše. Pak chybí Kissmet, protože v jejich rodinách došlo hned ke dvěma úmrtím, tak se rozhodli, že nemají energii radovat se někde na festivalu. Ale i s nimi už domlouváme nějaký náhradní termín. Buď vystoupí na zimním Rock for People v Praze nebo se objeví na příštím ročníku tady.
Pátek 6.7. 10:50 - Techno přestalo do kempu doléhat někdy k ránu, spánek mi pak přerývaly jen nepravidelné přívaly deště bičující můj nejistě postavený stan. Pořád mi přicházel na mysl rozhovor s kamarádem, který mi ho půjčil a upozorňoval mě, že jeho přenosný příbytek nepatří mezi spolehlivě vodovzdorné. Co chvíli jsem kontroloval stav redakčního notebooku, zda mu nehrozí vytopení. Ale noc je pryč a technické vybavení funguje; přeháňky zasáhly jen můj spacák.
Nastávají běžné starosti všednodenního kempu. Jaká je fronta na záchod? Je tam, bohužel. Před chvílí totiž přijelo auto, co se o obsah mobilních wc stará, a zájem rázem stoupl. Nedá se nic dělat, zaváhání se nevyplácí. Aspoň že už nemusím vyplňovat okénko ve Foglarově modrém životě v položce "studená sprcha"; dneska teče vlažná. Dobré ráno, je tu třetí festivalový den!
Čtvrtek 5.7. 23:45 - The Killers? To mi nic... Aha, no jo, to byli včerejší headlineři. Skoro bych na ně zapomněl, The Hives mi je úplně vymazali z paměti. Je to tak. Parta švédských fracků svou jednoduchou, dynamickou a přiměřeně oprsklou show dala hodně rychle zapomenout na chladné odlesky 80. let v podání kýčovitých pop-zabijáků.
Zpěvák Pelle Almquist povytáhl bílé kšandy na pečlivě vyžehlené černé košili a se stejně vyladěnými druhy spustil punk´n´rollovou podívanou, jaká se jen tak nevidí. Škoda, že dorazil jen mnohonásobně menší dav než včera na Killers, tihle hoši by si bouřlivější kulisu jednoznačně zasloužili. Chvíli ladili do Chucka Berryho, jindy se zas umně opičili po Johny Rottenovi a jeho Sex Pistols. Almquist si drze točil mikrofonem, vyřvával, lezl na konstrukci pódia, občas se zaskvěl efektní roznožkou. Prostě rocková stylizace jak má být!
Čtvrtek 5.7. 21:10 - Že si nechá Jaroslav Uhlíř od bubeníka Tří sester dělat rukou číro na hlavě, bych opravdu nečekal. V minulém příspěvku jsem se uculoval nad tím, jak kuriózní kombinace umělců může svést festivalový program za sebou na jednu scénu. Ale že dvorní skladatel Zdeňka Svěráka bude pubpunkové kovárňáky doprovázet v rozverné Pijánovce a oni jeho v pohádkovém mixu na téma Není nutno a Dělání? Johohó, hlavně že je večírek!
On je vůbec Jaroslav Uhlíř pozoruhodným jevem letošní festivalové sezóny. A dokonce i hitem, jak se bylo možno na Rock for People přesvědčit. Uhlíř se bez problému vžil do role vlídného učitele sedícího za klávesami, jen školní drobotinu z televizní Hodiny zpěvu vyměnil za odrostlé festivalové sígry. A ti mu doslova zobali z ruky nejen filmovou klasiku Severní vítr nebo hurónskou Před dubem, za dubem z Lotranda a Zubejdy, ale přistoupili i na "přitvrzení", když skladatel nasadil předškolní vlnu. "Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte?", zpíval Jaroslav Uhlíř a několik set nadšených hrdel mu odpovídalo "Bú, bú". Pro někoho milé, pro někoho obskurní retro prostě letí.
Čtvrtek 5.7. 17:40 - Bláznivé počasí střídající teplé a deštivé momenty pokračuje. Občas to vadí i hudebníkům - třeba kapela Znouzectnost musela čekat, než pořadatelé vysuší její aparaturu; na O2 Stage kvůli dešti právě přerušila koncert Anna K."Aparatura je jediný majetek, který hudebníci mají," povzdechla si zpěvačka a s kapelou opustila pódium. Festivaloví návštěvníci navzdory tomu rozhodně neubývají. Podle pořadatelů je zatím prodáno okolo 15 tisíc vstupenek. Kolik je ale v areálu hudebních fanoušků přesně, prý nelze přesně odhadnout: "V Českém Brodě jsme už zhruba věděli, jak vypadá deset tisíc, jak vypadá dvacet, ale tady to nedokážeme zatím odhadnout," říká mluvčí festivalu Rock for People Šimon Kotek.
Ti, co do areálu dorazili, se dnes večer mohou po včerejších The Killers podívat na další velkou hvězdu, švédské The Hives. Podle některých kritiků překonali své velké vzory, americké The Strokes. Dokonalá stylizace do boybandové image spojená se "špinavým" garage rock´n´rollem vzbuzuje minimáně zvědavost. A jací doopravdy byli? To se dočtete tady. Podrobnější informace o dnešních headlinerech najdete v profilu ZDE.
Kuriózní kumulace interpretů se vpodvečer odehraje na O2 Stage, kde nejprve vystoupí skladatel a písničkář Jaroslav Uhlíř a po něm scénu zaberou Tři Sestry. Pěkný festivalový mix.
Čtvrtek 4.7. 13:15 - "Mně by stačilo, aby bylo takhle zataženo a nepršelo," říkal mi včera Honza z Brna. Karolína, která na festival dorazila s ním, se zase těšila na kapelu Flipsyde, která nakonec do Hradce nepřijela kvůli nečekané hospitalizaci kytaristy Smithe. Přání ale nevyšlo ani Honzovi, protože Rock for People teď bojuje s poněkud nevyzpytatelným počasím. Chvíli prší, za chvíli zase svítí sluníčko natolik, že se těšíte na odpoledne strávené v tričku a kraťasech. A pak zase fouká studený vítr. Ale na někdejší přívaly deště a bláta, jimiž byl Rock for People v minulosti pověstný, naštěstí zatím nedošlo a snad ani nedojde.
A tak vzhůru na muziku, pódia už zahřívají první kapely. Co nás čeká v nejbližších hodinách? Na O2 Stage začne v půl třetí set kapel odrostlých na punkových základech: Znouzectnosti a Mňágy a Žďorp. Scénu České pojišťovny obsadí zahraniční trojlístek Navel (Švýcarsko), Zeroscape (Kanada) a Pleymo (Francie). Na Filter Stage už hrají mladíci z Imodia, neprávem přezdívaní jako česká Nirvana. Budou i hlavní hvězdy. Ale o nich zase později.
Čtvrtek 5.7. 10:10 - Festivalový program začíná sice až kolem poledne, ale návštěvníci už vylézají ze svých dočasných stanových domovů. Někteří čile a s nadšením, jiní pobledlí a se strhanými rysy - asi včera viděli moc kapel...
A bylo si opravdu z čeho vybírat. Velké scény, pódia pro klubovou muziku nebo prostě jen atmosféra místní čajovny. Rock for People dokázal, že se nebojí velkých věcí, a tak si lidé mohli přičichnout k opravdovým hvězdám světové scény. Předně to byla americká retro kytarovka The Killers. Na konci června zářila v Glastonbury a z Hradce má namířeno do neméně olbřímího dánského Roskilde.A bylo to přesně takové, jak se o The Killers píše. Výpravná show stylizovaná do 80. let ať už hudbou, kostýmy nebo třeba jen různobarevným neonem Sam´s Town - podle jejich aktuální desky. A taky nejasně vymezená hranice mezi úmyslným kýčem a poctivým popovým patosem. Nekonečná dálnice lidských těl vedoucích od centrální Česká spořitelna stage se skládala z nejrůznějších národností. Kromě tuzemských zvědavců bylo slyšet němčinu i angličtinu, v davu neúnavně vlála i norská vlajka. Další dobrá vizitka pro Rock for People; je mezinárodní.
Hudba s odérem MTV většinu dobře pobavila - reportáž si přečtěte ZDE. Ale leckdo z návštěvníků si intenzivní hudební zážitek představoval jinak. Nebylo určitě ostudou zamávat nalíčeným celebritám a vydat se do osvědčené Filter Stage na plzeňské raskamany z Tleskače. Rytmická, vtipná a pohybově sladěná smečka rozproudila publikum možná upřímněji než velkolepí The Killers. Možnost bohaté volby je každopádně na velkých festivalech to nejlepší.
Dobré ráno z Hradce, je tu druhý festivalový den!
Středa 4.7. 22:15 - Nebylo šťastné umístit Gipsy.cz do prostorově omezeného stanu Filter Stage. Plno. Úspěch singlu Romano Hip Hop táhne, to se musí nechat. Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí a musí na kopec, aby vůbec něco viděl. A baví. Ti, co na rapovou etno směs nepařili uvnitř, tančili v bahně vedle stanu a nadšení by se dalo krájet. "Gipsy mě naprosto dostali! A to je teprve první večer!!" sdělovala dojmy z koncertu jedna z nadšených fanynek.
Jaká vlastně skupina rappera Gipsyho a tří tradičních cikánských muzikantů je? Hodně etno, trochu hip hop a funky; občas sázející jen na rytmus a energii. Divokej Bill v romském podání? Možná trochu odvážné srovnání, ale proč ne?
Středa 4.7. 20:40 - "Jako zvířata! Jak zvířata se ženou!" kříčela rozezlená paní na zastávce hradecké MHD, když se kolem ní prohnal dav festivalových nájezdníků s batohy a karimatkami. Ale nic naplat, všichni spěchali, aby urvali vůbec nějaké místo v autobuse mířícím na letiště. Deset minut stísněné jízdy a pak necelý kilometr k festivalovému kempu, kde je čekala fronta a vyhlížení volných ploch vhodných k postavení dočasného ležení... Ale jak to tak bývá, nic není zadarmo a festivalový návštěvník musí něco vytrpět, aby si pak mohl užít tu správnou atmosféru.
Nad Hradcem pomalu ubývá světla, na O2 stage dohrává Kryštof a za chvíli se ve stanu Filter Stage objeví Gipsy.cz. Ti, co už spokojeně bydlí a úlevně odložili těžkou batožinu, mohou jen listovat programem a příjemně vybírat. Je z čeho. Já zamířím na Gipsy.cz. Podle ohlasů dobyli Glastonbury, ještě jsem je naživo neviděl, tak se těším. Určitě vám o tom napíšu!
Středa 4.7. 19:30 - Oui! Nadšený výkřik ve francouzštině se sluší nejen proto, že v novinářském hangáru už naplno funguje internet a elektřina, ale také kvůli tomu, že první hodně příjemné překvapení festivalu přichystala kapela právě ze země galského kohouta. Francouzskou partu La Ruda zná v Česku asi málokdo, ale většinu přihlížejích si hned získala. Netradiční a nesmírně energická směs punku a žesťového tria - trubka, saxofon a pozoun - roztančila kotel pod pódiem Česká spořitelna stage, hlavní scény Rock for People. Zjednodušeně řečeno: francouzský nálet na hradecké letiště!
Zklamaní ale rozhodně budou ti, co se těšili na americkou formaci Gogol Bordello. Zpěvák kapely dostal nabídku zazpívat si dnes večer s Madonnou a Rock for People musel jít stranou. Malou útěchou pro ty, kteří přijeli hlavně kvůli nim - a takoví se bohužel objevili - může být aspoň náplast v podobě náhradního koncertu, který skupina odehraje 24.listopadu v pražském divadle Archa.
Středa 4.7. 16:30 - Na hradeckém letišti už muzikanti okupují všechny scény a s různým úspěchem baví přibývající návštěvníky. Zatímco punkrockoví Landmine Spring na velké O2 Stage u přihlížejících vyvolávají jen nesmělé podupávání do rytmu, písničkář Vladimír Mišík & jeho skvěle secvičení Etc si v cirkusově laděném stanu Filter Stage užili upřímných ovací. A určitě nejen díky tomu, že začal znovu vystupovat po zdravotních obtížích a před diváky přišel o berlích.
"Na začátek dáme Šmajdáky a ploužáky, dobře vím, o co jde," pronesl na úvod s hořkým humorem a pak už jen servíroval osvědčenou klasiku podepřenou skvělým zvukem. Dvacet deka a Večernici, řada přišla i na Sluneční hrob, který kdysi zpíval s Blue Effectem a mladší generace ho zná spíš jako ústřední melodii retrokomedie Pelíšky. Právě obnovený Blue Effect v čele s kytaristou Radimem Hladíkem na Filter Stage nastoupí za chvíli a "nostalgické" okénko uzavře.
P.S. Internetový novinář stále skučí. Nejenže vzývání Ducha stálého internetového připojení pořád nevedlo k úspěchu, ale v presscentrovém hangáru už došla i elektřina. A energetické zásoby notebooku se tenčí. Držte palce!
Středa 4.7. 14:50 - Rock for People není pro novináře snadnou disciplínou. Proto první příspěvek z letošního festivalu čtete až teď. A není o hudbě, ale o organizačních patáliích. V.I.P. kemp i press centrum na festivalové mapce chybí a nikdo nic neví. Když už se mi podařilo pečlivě ukryté press centrum objevit, nefungovalo tady připojení. Na wi-fi se neustále pracuje a mobilní připojení nemá šanci, novináři totiž dlí v hangáru. Proto teď vyběhnu na kopec a pošlu tenhle post. Odevšad už duní hudba, snad to bude příště i o ní. Pokud to bude...
