HN: Po válce jste začal mít výraznější úspěchy, v jednom kabaretu si vás všimla Édith Piaf a vy jste s ní pak vystupoval, hrál s její kapelou. To byla skvělá doba a také skvělá ženská, ne?
Co byste chtěla slyšet? Kdybych vám měl vyprávět o Édith Piaf, nestačily by nám tři dny.
HN: Škoda že je nemáme. Nepotkala jsem nikoho, kdo ji znal tak zblízka, osobně. Kolik let jste spolupracovali?
Dlouhé roky.
HN: Kolik dlouhých let?
To bylo před mou první svatbou, vlastně to trvalo déle než celé moje první manželství. Takže tak sedm let intenzivní spolupráce. Bydlel jsem u ní, řídil její auto, vozil ji na koncerty, zpíval s ní, doprovázel ji na piano, skládal jí písničky, hodně jsem s ní ponocoval, hodně kouřil, hodně pil. Všecko hodně.
HN: Byl jste do ní zamilovaný?
Ne. Nebyl to příběh lásky.
HN: Jak to? Většina chlapů v její blízkosti neodolala.
Ale to snad nemusím vysvětlovat.
HN: Upletla vám alespoň svůj pověstný svetr − jako většině milenců?
Nebyl jsem její milenec. Nebyla můj typ, když to chcete slyšet. Ale hodně jsme si rozuměli. Možná to bylo tím, že jsme byli oba děti ulice a ty si prostě rozumějí, chápou věci, které bych vám asi nevysvětlil.
HN: Vy jste také zpíval v pařížských ulicích?
Jsem dítě ulice, vyrostl jsem na ní, protože rodiče byli exulanti a měli co dělat, aby nás uživili, takže stále pracovali, ale pod okny jsem jako Édith nezpíval. Já začínal s tím kozáckým tanečkem, pak jsem zpíval po barech, v kavárnách, klubech. Édith tohle všechno také znala, věděla, co je to bída ulice. Přitom ale nebyla žádná tragédka, smutek ji zasáhl, až když umřel Marcel Cerdan. Byl jsem s ní, když ho čekala v New Yorku a jeho letadlo havarovalo. Potom už to byla trochu jiná Édith. Nicméně − pro mě vždy zůstala skvělým kamarádem, hodně jsme se spolu nasmáli. Je třeba se v životě hodně, hodně smát. To je velmi důležité.
HN: Postrádal jste ji, když tak brzy zemřela?
Žila na plné obrátky. Hodně pila, hodně žila, hodně milovala. Jen skoro vůbec nečetla. To bylo pozoruhodné. To všechno, co dokázala říct svým hlasem, ta síla, která z ní vycházela, byla přírodní živel. Vulkán. Nedotčený.
HN: Poslouchají dnes Francouzi Édith Piaf?
Dnes je slavná po celém světě, znají ji i tam, kde nikdy nebyla a kde nikdy nikdo její desky neposlouchal. Její písně jsou živé, fakt je nesmrtelnou hvězdou.
HN: Je mezi současnými zpěvačkami některá, která má šanci se jí přiblížit?
Ještě nezemřely. Těžko můžeme srovnávat. Uvidíme.
HN: No, myslím, že teď se tam nahoře Édith Piaf už směje vašim vtipům z plných plic.
V to doufám.
HN: Co by řekla tomu, že ve svých devadesáti jedna letech podnikáte další světové turné?
Jela by se mnou. Milovala to.
Celý rozhovor, který vyšel v magazínu ego!, si můžete přečíst na webu Hospodářských novin.
