Syn Vjačeslava Kotěnočkina je představil na zlínském filmovém festivalu. Uvedl tu i jejich projekci pro děti, publicitu ale očividně rád nemá. Odpovídal stručně a stěžoval si, že se ho stejně všichni ptají na to samé. Třeba jestli má radši vlka, nebo zajíce.
A koho máte radši?
Vlka. Ten představuje mého otce, teď tedy představuje mne.
A proč jste ho připravil o cigaretku?
Jednou tam má místo ní lízátko. Ve světě je zákaz, aby v dětských filmech byla propagace kouření. Špatně by se to prodávalo.
A vy kouříte?
Kouřil jsem víc než 20 let, pak jsem přestal. A vlk pod mým vlivem také.
Využíval váš otec při práci na seriálu některé momenty z vašeho života?
U Jen počkej ne, ale ve svých dřívějších filmech ano. Jednou tam někdo tancoval, takže jsem musel doma tancovat taky; otec pak tuhle scénu vytvořil podle mě.
Záviděly vám ostatní děti, že jste synem autora jejich oblíbeného seriálu?
Nepociťoval jsem to jako nějakou výhru, že jsem synem autora Jen počkej, zajíci. Popularita a sláva dětem spíš ubližuje.
Věčnému srovnávání s otcem se patrně nevyhnete...
Mám samozřejmě strach, že nové příběhy budou srovnávány s otcovými. Skupina, která jej financovala, vyžadovala, aby nové díly byly stejné jako ty staré. A to nebylo úplně jednoduché. Bylo třeba najít umělce, kteří budou schopni vytvořit stejnou animaci, protože ani jeden z původních animátorů už nežije.
Jaké jsou v Rusku první ohlasy?
Všichni milují ty staré díly, v jednom ruském žebříčku byly na prvním místě deseti nejzásadnějších kreslených filmů. Vyrostla na nich i spousta lidí v Polsku a Československu. Nové díly ještě skoro nikdo neviděl, film nebyl v prodeji ani v televizi. Zatím se promítal jen v malých kinech.
Jste také autorem komiksu o potomcích vlka a zajíce. Uvažujete o jeho zpracování?
Ano, chystáme ho se scenáristou Alexandrem Kurliandskim jako seriál. Stejně jako v knize bude tentokrát zajícův syn ten zlý, zatímco syn vlka ten hodný. Díly budou mít kolem třinácti minut a půjde o 3D animaci. Zatím je to ale úplně na začátku, nic ještě není podepsáno.
Sledujete americké kreslené seriály?
V televizi. Nejvíc se mi líbí Futurama, víc než South Park nebo Simpsonovi.
Znáte i českou animaci?
Jako dítě jsem sledoval Krtečka, líbilo se mi to. Ale vlka a zajíce jsem měl samozřejmě radši.
Jen počkej bylo často srovnáváno se seriálem Tom a Jerry.
V Rusku se tyhle seriály také hodně srovnávají. Ale můj otec viděl Toma a Jerryho až v 80. letech, kdy už s prací na vlkovi a zajícovi končil. Takže ani nemohl čerpat z amerického seriálu inspiraci, jak si mnozí myslí.
Máte i projekt, ve kterém nevycházíte z práce svého otce?
Nová je přece myšlenka, že v chystaném seriálu prohodíme charaktery vlka a zajíce. Jinak dělám to, co si objednají, o co je zájem. Kdyby byl zájem o veverku, udělám film o veverce. Zatím je zájem o Jen počkej, tak dělám Jen počkej.
Konzultovali jste práci na nových dílech se Svetozarem Rusakovem, výtvarníkem původní série?
Je mu třiaosmdesát a je vážně nemocný. Na začátku nám prodal práva, ale dal nám i výkresy a náčrty, spolupracoval.
U rozhovoru byl i scenárista Alexander Kurliandskij, který pracoval na starších i nových dílech. Spolupracovalo se vám lépe s Vjačeslavem Kotěnočkinem, nebo s jeho synem Alexejem?
Kurliandskij: Práce s Vjačeslavem byla nádherná. Dělali jsme spolu osmnáct dílů. S Alexejem to je naprostá hrůza, protože vyrostl v jiné generaci, nic se mu nelíbí, nic nemá rád. Ani se starým to občas nebylo jednoduché, žádný scénář nepřijal bez výhrad. Ale postupně, když jsme na něm pracovali, se mu líbil čím dál víc. To mladému se na začátku scénář líbí vždycky, ale postupně tam nachází čím dál víc věcí, které mu nevyhovují
Alexej Kotěnočkin je původně filmovým a knižním výtvarníkem. Od roku 1982 pracuje jako režisér a výtvarník animovaných filmů. Na letošním zlínském filmovém festivalu měly premiéru epizody 19 a 20 ze série Jen počkej, zajíci, kterými navázal na práci svého otce Vjačeslava.
