Glosa - Gottland, asi každému název něco říká. Většina čtenářů si představí zaniklé muzeum Karla Gotta, kde si návštěvníci mohli hromadně přičichávat k oblíbeným a použitým ponožkám oblíbeného a použitého zpěváka zatuchlého popíku.
Podle ironické, ikonizující a deikonizující knižní předlohy Mariusze Szczygiela vznikl film současné generace českých a slovenských filmařů, která už nějakou dobu klepe na dveře a vzbuzuje pozornost (Lukáš Kokeš a Klára Tasovská s Pevností nebo Petr Hátle s Velkou nocí).
Zatím ale spíše na festivalech a na mezinárodní úrovni než u českých diváků. V kinech se podobným snímkům totiž příliš nedaří. Většinou je přebíjejí mainstreamová jména a návštěvnost podobných filmů se pohybuje na hranici nuly. Ano, bohužel se bavíme o stovkách diváků i u oceňovaných českých filmů. Je to něco jako kdyby diváci dvakrát, možná třikrát naplnili kino a pak už se tam nikdy neukázali.
Artová kina se postupně stávají místem setkávání nad dobrou kávou než nad dobrými filmy. Rozumím tedy myšlence producenta filmu Tomáše Hrubého, že je potřeba hledat alternativy ke klasické kinodistribuci. S filmem Gottland se rozhodl přejít do protiútoku a vymyslel vlastní síť kin a dalších prostor, kde bude svůj film promítat.
Producent se zkrátka rozhodl, že si vyrobí vlastní kina, kam nikdo není ani zvyklý, ani ochotný chodit. Takže se v Praze od 18. srpna rozjede na dva, možná tři týdny letní kino na Nákladovém nádraží Žižkov, přímo v kolejích mezi nástupišti, vedle rozestavěných vagonů. V regionech se Gottland má promítat v opuštěných a zaniklých kinech.
Alternativní (ne)kinodistribuce bude mít v Čechách těžké začátky. Sympatické, odvážné, snímky, jako je Gottland, který měl těžký život od začátku (vznikal pět let), to budou mít nesympaticky těžké. Gottland se chlubí podtitulem „Již brzy neuvidíte ve vašich kinech“. Doufejme, že film diváci uvidí alespoň v jejich kinech. Kde se na film mohou podívat, se patrně dozvíme na Facebooku filmu.
