Londýn  - Ochranné zóny vytvořené na ochranu zásob ryb v Indickém oceánu nechrání korálové útesy, nepomáhají urychlovat jejich obnovování a především nedokážou zabránit jejich rozpadu způsobenému teplejší mořskou vodou.

Informaci přinesla agentura Reuters.  

„Mnoho z těchto designovaných nerybolovných oblastí se nachází v teplých vodách, kde korálové útesy hůře přežívají", řekl podle agentury Reuters námořní biolog Nick Graham z university v Newcastlu.

Ochranná pásma nefungují

Výsledky studie ukazují, že ochranná pásma, která mají držet lodě a lidi dál od ohrožených míst, nefungují tak, jak vědci předpokládali.

„V Indickém oceánu jsou některé z nejrůznorodějších korálových útesů na světě," řekl Graham. „Nynější chráněná místa (ale) nemají žádný potenciál pro rychlejší obnovu než nechráněná místa."

Čtěte také: Koráli mizí, můžou za to hustě osídlená pobřeží

Nadměrné rybaření, klimatické změny a rozvoj lidských sídel ohrožují útesy všude na světe. V Indickém oceánu se navíc kvůli klimatickému jevu El Niño zvýšila teplota vody.

„Západní Indický oceán ztratil okolo poloviny svých korálů a některá místa až devadesát procent," říká Graham.

Korály ničí teplá voda

Autoři studie publikované ve vědeckém magazínu PLoS ONE sledují populaci korálů přes deset let.

Zjistili, že zřízení devíti ochranných pásem velikosti od jednoho kilometru čtverečního až po čtrnáct  kilometrů čtverečních na Seychellách a v blízkosti pobřeží Keni a severní Tanzanie, způsobilo pouze nárůst rybolovu a úbytek korálů nezastavilo.

Koráli se obnovovali daleko rychleji v nechráněných místech s chladnější vodou v jižní Tanzanii a v okolí ostrova Mauricius.

Autoři studie nenavrhují zrušení ochranných zón, ale prosazují především snahu zachovat místa, kde se korálům daří.

„Potřebujeme se zaměřit na místa, která se obnovují rychleji nebo unikají vlivu klimatických změn," říká. „To jsou místa, kde mladé populace korálů mohou pomoci obnovit další místa."

Čtěte také: Darwinova noční můra perutýn devastuje Karibik