Luční bouda je největší a nejstarší horská chata Krkonoš. A v ní sídlí nejvýše položená restaurace a pivovar v Česku. Přesněji ve výšce 1410 metrů nad mořem.
V zimě je tady zima. Ne ta městská, ale ta skutečná. Počasí tu meteorologové říkají arktické. My máme štěstí, koncem května je to na kraťasy, ale jakmile zajde slunce, teplota okamžitě spadne na čtyři stupně. "Postavili to na klimaticky kritickém místě. Tady když začne foukat, tak se fakt plazíte po břiše. Když napadne sníh, jsou ho metry,“ říká současný majitel.
Ten nás vítá se svým devadesátikilovým bernardýnem Bohoušem a hned se dozvídáme zajímavá fakta. Bouda stojí poblíž státní hranice s Polskem, na Slezské stezce. To byla od konce 15. století obchodní trasa z Čech do Slezska a za každé vlády i za každého režimu to byla význačná pašerácká stezka.
Od 17. století byla Luční bouda zemědělskou usedlostí, ve které se později konaly zábavy a akce pro horaly. V roce 1914 ji přestavěli a fungovalo zde několik nocleháren. V osmatřicátém vyhořela a nynější podoba je z roku 1940. A představte si, že ji opravila německá armáda pro školení leteckých radistek.
Ve sklepích Wiesenbaude je původní vinotéka, kterou vybudovali vojáci wehrmachtu z betonu a slámy. Když jsme se zbavili Němců, stali se z nás vlastníci boudy - tenkrát totiž vše patřilo socialistickému lidu. Od 50. let byla z Luční boudy turistická ubytovna Československého svazu tělovýchovy a sportu.
V posledních letech se tu rozjel pivovar. K vaření nejrůznějších druhů piv se využívá voda z pramene Bílého Labe. "Děláme čtyři druhy vlastního piva. To jsme pojmenovali po jelenech, které po večerech vidíte i na pár metrů," směje se potutelně místní sládek, protože se pivo jmenuje Paroháč.
"On je to i takový gigantický bufet, za rok uděláme 40 tisíc polévek a asi 19 tisíc gulášů,“ říká šéfkuchař. Jsou tu také pivní lázně. Prostě se koupete v pivu, pak následuje masáž. Luční bouda není jen obyčejná bouda, je to zároveň hotel, restaurace, pivovar a lázně.
Speciál: Hospody se nevzdáme
Mapujeme osobité restaurace, hospody, kluby a putyky po celém Česku.
Nechte se inspirovat nevšedními příběhy a nahlédněte do zákulisí míst, kde se točí skvělé pivo a vládne jedinečná atmosféra.
Připravili jsme pro vás sérii reportáží a video dokumentů, kterými vás provede moderátor a režisér Zdeněk Suchý.
Vždycky mě zajímalo, jaký má horský vzduch vliv na člověka při konzumaci alkoholu. Jestli tedy konzumace toho vzduchu umí potlačit konzumaci toho alkoholu. Prostě jestli se tady lépe střízliví. Už nám konečně doktoři přiznali, že pravidelné pití alkoholu v malém množství je zdravější, než když nepijete vůbec. Má dobrý vliv na oběhový systém, pokud tedy neobíháte hospody a neopíjíte se do němoty.
Na horách se lépe střízliví
Takže po pár pivech budete mít jen malou kocovinku, a kdyby nedopatřením přišla ta velká, tvrdí se, že v přírodě a zvláště v horách se lépe střízliví.
Další studie tvrdí, že alkohol poškodí mozek už za šest minut. Takže když vypijete cisternu piva za pět a půl minuty - jste úplně v pohodě. Na horském vzduchu to rozdýcháte. Svižná chůze v Krkonoších podle některých od kocoviny pomůže. Jiní tvrdí, že nejlepší je fyzická práce. Já ale myslím, že je nejlepší se z toho vyspat.
A proč se téhle hospody nevzdat? Protože kde jinde si dopřát dobré pivo na opravdu dobrém vrcholu starých dobrých Čech.
Tento článek je součástí speciálního projektu Hospody se nevzdáme, který je sponzorovaný společností Budějovický Budvar. Ten můžete sledovat na stránce projektu nebo na sociálních Instagram a Facebook.
