Lid, který tančí na úpatí Pyrenejí. Do Baskicka se zamiloval Hemingway i Orson Welles

Lid, který tančí na úpatí Pyrenejí. Do Baskicka se zamiloval Hemingway i Orson Welles
Baskičtina, baskicky euskara nebo euskera, je původní jazyk oblasti známé jako Euskal Herria neboli Baskicko, která je rozdělená mezi území Španělska a Francie. Výraz Euskal Herria je možné přeložit do češtiny jako země, kde se mluví baskicky.
Txakoli neboli čakolí je jemně perlivé, velmi suché bílé víno s vysokou kyselinkou a nízkým obsahem alkoholu vyráběné v Baskicku, Kantábrii a severním Burgosu ve Španělsku.
Zelené kopce jsou pro Baskicko hodně typické.
Vlajka Baskicka, jednoho ze španělských autonomních společenství, je zároveň symbolem národa Basků. Vlajka má červenou barvu, symbolizující krev baskického lidu, bílý kříž poukazuje na křesťanské vyznání místních a ondřejský kříž připomíná, že na den svatého Ondřeje roku 867 vyhráli Baskové bitvu u Padury.
Foto: Shutterstock
Petra Stěhulová Petra Stěhulová
9. 5. 2024 13:33
Když se řekne Španělsko, vybaví se nám asi nejdřív slunečné počasí, sangria a flamenco. Baskicko se ale takové představě naprosto vymyká. Říká se, že Voltaire popsal Basky jako "lid, který tančí na úpatí Pyrenejí", čímž poukázal na hluboké kořeny baskického tradičního tance a povahy místních lidí. Tanec je ale jen jedním z dokladů zdejšího bohatého folklorního dědictví.

"Jsem Bask," říká průvodce Igor, který se narodil v San Sebastianu, ale od dětství žije ve Vitorii-Gasteiz, hlavním městě Baskicka. Vyslovuje to s hrdostí, která byla Čechům naposledy vlastní někdy v dobách národního obrození. Baskové jsou totiž považováni za praobyvatele Pyrenejského poloostrova a dost možná i evropského kontinentu. Podle lingvistů je baskičtina nejstarším živým jazykem v Evropě. 

První slova napsaná v baskičtině pocházejí z 1. století před naším letopočtem, ale její původ je ve své podstatě záhadný, protože nemá nic společného s žádným jiným jazykem. Odhaduje se, že řečí stále mluví asi 750 tisíc lidí, a alespoň trochu baskicky umí 62,4 procenta lidí žijících v baskické autonomní oblasti. Jazyk je to složitý, rychlý a velmi obtížně se učí. Mezi místními se říká, že se ďábel sedm let snažil naučit baskičtinu a pak to vzdal.

Přestože baskičtina v polovině 20. století upadala, Basky utlačoval španělský diktátor Franco, kterému se nelíbila myšlenka regionální rozmanitosti, dnes se v regionu oficiálně používá a je i úředním jazykem. 

Země, která přitahuje umělecké duše

Spisovatel Ernest Hemingway ve svém románu z roku 1926 I slunce vychází napsal, že když tento kus země objevil, nechtělo se mu už nikdy odejít. Venkov, města a lidé se stali součástí jeho života a námětem mnoha povídek, dopisů a článků. Spisovatele uchvátilo jídlo a víno, býčí zápasy, baskická hra pelota, moře a rybaření. Po celý svůj život se vracel do Paříže, Madridu a do této konkrétní části Španělska, kde navázal celoživotní přátelství. Na jeho počest dokonce vznikla Hemingwayova trasa Baskickem.

Režisér Orson Welles natočil v roce 1955 pro BBC dokument s názvem Země Basků. Snímek zkoumal aspekty baskické kultury, lovu velryb a také  dovedností a vlnu emigrace do Ameriky. Mnoho pastýřů totiž odešlo do různých částí USA, Argentiny a dalších částí amerického kontinentu. Někteří se usadili, jiní se ale vrátili do převážně venkovských částí Baskicka, kde si za peníze vydělané v zámoří postavili domy.

Baskicko zahrnuje širokou škálu krajin od pobřeží podél Biskajského zálivu přes strmá úzká údolí až po úpatí a hřebeny Pyrenejí.
Baskicko zahrnuje širokou škálu krajin od pobřeží podél Biskajského zálivu přes strmá úzká údolí až po úpatí a hřebeny Pyrenejí. | Foto: Shutterstock

Baskicko je zemí horalů a prvních lovců velryb. Vědkyně Selma Huxleyová se zaměřila na málo známé baskické expedice na Terra Nova, dnešní atlantické pobřeží Kanady, během 16. a 17. století. Do Basků se zamilovala natolik, že jim obětovala léta, kdy hledala a studovala tisíce rukopisů v přibližně 40 archivech. Baskové hráli důležitou roli v kolonizaci Nového světa, plavili se společně s conquistadory a jako jedni z prvních využívali velrybářské oblasti Biskajského zálivu a lovili tresky u Newfoundlandu. 

Květ slunce a baskická keramika

Při procházce po baskických uličkách si návštěvník všimne, že si místní na dveře věší rostlinu podobnou slunečnici. Jedná se eguzkilore, což v baskičtině znamená květ slunce. Je to suchý květ pupavy bezlodyžné, která roste na slunných a skalnatých úbočích hor. V baskické mytologii představuje slunce ochránce před zlými duchy a bouřemi. Eguzkilore je symbolem síly a odhodlání Basků, kteří v historii čelili mnoha výzvám, ale dokázali si zachovat svou jedinečnou kulturu a tradice.

Jeden takový květ visí i na dveřích starého hrnčířského domu nedaleko Vitorie-Gasteiz, kde před lety Blanka Gómez de Segura založila Muzeum baskické keramiky. Ke staré keramické dílně je připojená přes 300 let stará pec, která už dnes tvoří jen jeden z artefaktů muzea. Je tak dalším oknem do baskické historie. Zdejší keramické nádoby nejsou skoro vůbec zdobené, baskické ženy v nich v minulosti přenášely vodu na hlavě, stejně jako to známe u Afričanek.

"Agur," říká španělská keramička Blanka svému vnoučeti, když do dílny přinese čerstvě sesbíraná vajíčka. Agur znamená v baskičtině "Ahoj". Stará keramická dílna je pravým baskickým domovem. 

Baskicko, kulinářský ráj

I gastronomie pochopitelně tvoří důležitou součást každodenního života Basků. Baskicko je, co se týče jídla, pravděpodobně nejvýznamnější turistickou destinací ve Španělsku. Jeho rozmanité kulinářské speciality vznikají směsí přímořských a horských kultur s moderní špičkovou kuchyní. Michelinských kuchařů tu najdete přes dvacet.

Pintxos jsou malé chlebíčky na jedno či dvě kousnutí a obvykle drží pohromadě pomocí párátka.
Pintxos jsou malé chlebíčky na jedno či dvě kousnutí a obvykle drží pohromadě pomocí párátka. | Foto: Shutterstock

Nejznámnější jsou ale stejně pintxos, španělsky pinchos. Tohle malé jídlo najdete ve většině místních restaurací a barů. Ale pozor, přestože si to mnozí lidé myslí, pintxos a tapas nejsou totéž. Tapas jsou talířky s jídlem, ale pintxos jsou malé chlebíčky na jedno či dvě kousnutí a obvykle drží pohromadě pomocí párátka. 

Pintxos bývají vystaveny za sklem na barech. Neexistují žádná přísná pravidla pro to, co může tento pokrm obsahovat, najdete v něm maso, zeleninu i mořské plody. Turisté si specialitu dávají místo oběda nebo večeře. Místní je konzumují postupně. Nezůstávají v jednom baru, ale během večera jich navštíví několik. V každém si dají nějaké pintxos a třeba sklenku txakoli neboli "čakolí", což je jemně perlivé, velmi suché bílé víno s vysokou kyselinkou a nízkým obsahem alkoholu. 

Baskicko zahrnuje širokou škálu krajin od pobřeží podél Biskajského zálivu přes strmá úzká údolí až po úpatí a hřebeny Pyrenejí. Baskové se mohou - navíc v porovnání se Španěly z jihu - zdát poněkud chladní a uzavření - jedno z jejich přísloví, ale prozrazuje, že tak možná působí jen na první dojem: "Štěstí je jediná věc, kterou můžeme dát, aniž bychom ji měli."

 

Právě se děje

Další zprávy