Mohl byste představit, z čeho se technologie bitcoinu skládá?
Technologie, která byla v roce 2009 představena bitcoinem, nám umožnila vytvoření globální platformy pro platby, která je otevřená všem lidem. Je to ale mnohem víc než jen to. Je to globální platforma, která umožňuje lidem a počítačovým systémům vytvářet transakce a navzájem si důvěřovat přes internet, bez potřeby se navzájem znát.
Jedná se o systém, jenž zajišťuje spravedlnost a bezpečnost pro všechny bez jakékoliv centralizované kontroly. Nikdo bitcoin nevlastní, stejně jako nikdo nevlastní internet. I proto je často označován za internet peněz.
Zároveň je to vynález, který nám umožňuje řídit důvěryhodné operace na globálním měřítku, které jsou otevřené pro všechny a není k nim třeba žádné povolení nebo identifikace. Lidé si prostě jednoduše stáhnou aplikaci a stanou se součástí globální ekonomiky.
V článku pro Forbes jste uvedl, že když jste se hlouběji seznámil s bitcoinem, hned jste věděl, že je to víc než “jen měna”. Co je tedy pro vás bitcoin?
Bitcoin nám představuje model, který je nejužitečnější pro měnu a platební systémy, ale má i jiné implikace. Můžete ho použít na vytvoření důvěryhodných interakcí mezi jakýmikoliv dvěma lidmi, stroji nebo počítači na internetu. Bez jakékoliv nutnosti vzájemného poznání si mohou být lidé jisti, že samotná transakce je důvěryhodná.
To znamená, že stejný systém můžete využít nejen na platby. Na bitcoin si můžete nahrát například vlastnictví svého auta nebo pozemku a vyměnit si ho s někým, koho neznáte, s tím, že mu bitcoin zaručí řádný přístup k dané věci.
Andreas Antonopoulos
- je jedním z předních odborníků na bitcoin a autor knih Internet of Money a Mastering Bitcoin
- působí jako poradce několika firem zabývajících se bitcoinem, cestuje po světě a přednáší o významu a budoucnosti bitcoinu.
- kromě toho je také bezpečnostním expertem a technologickým podnikatelem
- uvádí pořad Let's Talk Bitcoin a učí na univerzitě v Nikósii.
Můžete ho využít k nahrávání faktů, jako třeba že se někdo narodil, vdal, nebo že se stala nějaká událost. Tento fakt bude nahrán na globální systém tak, že ho nikdo a nikdy nebude moci změnit. Zůstane tam navždy bez možnosti, aby ho někdo upravil nebo zcenzuroval.
Otevírá to prostor pro mnoho nových aplikací, které jsme si zatím ani neuměli představit. Dva lidé, kteří by chtěli spolu něco podniknout, ale neznají se, mohou využít neutrální systém, který mezi nimi vytvoří důvěryhodné prostředí.
Jaká je tedy podle vás budoucnost bitcoinu?
Klíčovou charakteristikou budoucnosti bitcoinu je vytvoření decentralizovaného systému, který bude založený na důvěře. Až doteď měly všechny systémy založené na důvěře ve svém středu důvěryhodnou osobu: nějakou instituci, zákoník, vládu, firmu nebo soud. Tyto systémy založené na autoritě, které vyžadují důvěru jedné entitě, bohužel vytvářejí korupci. Důvěryhodné pozice jsou totiž obsazovány lidmi, kteří je chtějí zneužít pro svoje vlastní dobro. Bitcoin nám umožňuje vytvořit důvěru bez této centrální autority. Možnost řešit takto finanční transakce je pochopitelně jen prvním krokem.
Chcete tedy říci, že jsme teprve na začátku toho, co nám může bitcoin a systém, na kterém je založený, představit?
Jsme ještě před samotným začátkem. Nacházíme se ve velmi rané fázi, kdy pouze několik tisíc lidí na celém světě skutečně rozumí tomu, co bitcoin znamená a jaký bude jeho význam. Je zde pár set tisíc lidí, kteří ho pravidelně používají, a několik milionů, kteří ho využijí občas nebo ho použili jednou.
Přirovnal bych to k počátkům internetu v roce 1990 až 91. Velmi raná fáze, kdy je využíván především lidmi zajímajícími se o moderní technologie. Ale stejně jako na počátku 90. let, kdy jsem viděl poprvé internet, jsem i u bitcoinu hned věděl, že bude mít ohromný dopad na svět.
Vše, co je třeba k jeho skutečnému pochopení, je čas, aby do jeho tajů pronikli další a další lidé. Do budoucna bude mít ohromný dopad, stejně jako měl ohromný dopad internet, ale na to si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
Dočetl jsem se, že jste nejenom velkým zastáncem bitcoinu, ale zároveň kritikem institucí, které se pokouší centralizovat kontrolu nad digitálními penězi. Chápu správně, že se bojíte centralizace kontroly nad bitcoinem?
Jedna z věcí, kterou si lidé většinou neuvědomují, je skutečnost, že pouhých osm procent světových peněz existuje v hotovosti. Zbylých 92 procent je v databázích kontrolovaných bankami. Naše peníze jsou již dnes z velké části digitální a bude jich neustále přibývat, až hotovost takřka vymizí.
Problémem je, že naše systémy peněz, které banky a vlády budují, nejsou otevřené a svobodné. Jsou to systémy, které jsou kontrolovány, mají v sobě zabudované sledování a jsou ovládány malou, ale velmi mocnou skupinou entit.
Není to tedy tak, že by se banky snažily centralizovat kontrolu nad bitcoinem, protože to je nemožné. Jde o to, že budoucnost peněz, finančních trhů a směny obecně je digitální. A otázkou zůstává, jaká ta budoucnost bude.
Jak to tedy bude podle vás vypadat s finančními toky?
Existují dvě možnosti. Tou první je budoucnost, kde má každá země svou vlastní digitální měnu, nad kterou mají plnou kontrolu banky a vláda. Kde když půjdete na špatný protest, nebo podpoříte špatnou politickou stranu, vaše peníze zmizí.
Je to budoucnost, kde vše, co děláte, od chvíle, kdy se narodíte, je sledováno. Každá platební transakce, kterou uděláte, je sledována. Což v podstatě znamená, že vlády a bezpečnostní složky vědí naprosto přesně, kde jste a co děláte. Vědí, co jste měl k snídani, s kým se bavíte, koho podporujete a jaké jsou vaše názory. Vlády to nejen vědí, ale mohou vás za to potrestat tím, že vás naprosto vymažou z finančního systému. To je budoucnost, která může nastat v příštích dvaceti letech.
Bitcoin tedy znamená změnu – anonymní transakce?
Po tisíce let mohli lidé obchodovat způsoby, které jsou naprosto anonymní. Když bych vás potkal na ulici a dal vám sto korun, nemusíte mě znát, abyste věděl, že ty peníze jsou reálné. Vláda nemá tušení, že jsem vám ty peníze právě dal, žádná společnost tuto transakci neschválila. Po tisíce let jsme mohli svobodně obchodovat, vytvářet hodnoty v našich komunitách, otevírat si obchody, nakupovat si zboží a služby, jednoduše řečeno se svobodně finančně projevovat.
To se nástupem digitálních peněz změnilo. Čím více používáme platební systémy, kreditní karty nebo elektronické platby, tím hlouběji se propadáme do světa, kde odevzdáváme vládám a společnostem kontrolu nad jedním z nejdůležitějších aspektů naší osobní svobody.
Není to trochu černobílý pohled na věc?
Vláda je mechanismus na ochranu osobní svobody. A je to velmi efektivní mechanismus, pokud je vláda vybírána volbami a hlasováním svobodných lidí. Shodneme se na tom, že demokracie je krásná věc, rozhodně lepší než monarchie nebo fašismus. Problémem je, že nevěřím vládám, abych jim svěřil moc nad základními lidskými svobodami. Historie nás učí, že když má vláda moc nad náboženstvím, volným pohybem nebo lidským chováním, tak ji ta moc korumpuje. A čím více moci má, tím více ji korumpuje, až nakonec proběhnou jedny špatné volby, kdy si zvolíte špatnou osobu, a žádné další volby už nebudou. Demokracie přestane.
Možná to v současnosti není problémem České republiky, ale v mnoha zemích světa to takto je nastavené. Fašistické vlády, autoritářské režimy a řídicí systémy berou lidem mnohem víc svobody, než jim poskytují. V současnosti vás vůbec nemusí trápit, jestli bude mít česká vláda digitální peníze. Pokud jí ale dáte absolutní kontrolu nad svými penězi, za dvacet let můžete skončit s vládou, která bude mnohem mocnější, a tím pádem i mnohem zkorumpovanější, než si dokážete představit. A takové rozhodnutí už nemůžete vzít zpět, což je problém.
Vy tedy vládám, ani těm demokratickým, příliš nevěříte?
Není to tak, že bych nevěřil vládám, ale jednoduše tak, že žijeme ve světě, kde můžeme používat počítačové sítě a technologie k tomu, abychom si sami mohli dělat to, co pro nás dělají vlády. Abychom se organizovali, vytvářeli důvěru, chránili spotřebitelská práva, prováděli hlasování nebo chránili naše peníze. Pomocí technologií jsme schopni organizovat společnost na daleko větším měřítku než vlády, jejichž význam se tak pomalu vytrácí.
Takže v podstatě více věříte technologiím a sítím než lidem?
Více věřím otevřeným technologiím a otevřeným sítím než centralizovaným institucím, které když dostanou moc, začnou přitahovat lidi, kteří jsou fascinováni mocí a kontrolou nad lidmi. A čím více té kontroly mají, tím nebezpečnějšími se stávají. Pokud svěříte velkou moc málo lidem, stane se vždy něco špatného. To je lekce, kterou nás učí historie stále dokola a my na ni vždy zapomeneme.
Myslíte si, že se v současnosti nacházíme na rozcestí a musíme se rozhodnout, kterou cestu si zvolíme?
Na rozcestí se nacházíme jako druh každý rok naší existence. Jedná se o nekončící boj o naše svobody, který svádíme již tisíce let s lidmi, kteří chtějí kontrolovat jiné lidi. Králové, despotové, vládci nebo maniaci.
V současnosti máme počítačové sítě, na kterých budeme bojovat ty stejné bitvy, které jsme bojovali v dobách industriální revoluce s industriálními zbraněmi a které jsme bojovali v dobách agrárních s agrárními zbraněmi. Boj o svobodu a o přístup stále většího počtu lidí ke svobodě s námi byl vždy. Jediným rozdílem je, že ho provádíme na nové scéně.
Již dříve jste velmi zdůraznil anonymitu, která je pro vás moderním světě důležitá. Zároveň jste ale veřejná osoba, jež svým vystupováním část své anonymity ztrácí. Není to trochu schizofrenní?
Svobodně jsem se rozhodl stát se veřejnou osobou. Lidem poskytuji náhled do svého nitra a veřejně všem ukazuji, jaký jsem, ale to neznamená, že si nechráním soukromí. Lidé znají moje jméno, názory, znají mou práci, ale nevědí, kde bydlím, s kým se stýkám nebo co dělám. Můj veřejný život je velmi veřejný a můj osobní život je velmi osobní.
V pátek jste se potkal s ministrem financí Andrejem Babišem. O čem jste si povídali?
Ministr Babiš se chtěl dozvědět více o bitcoinu, o Paralelní Polis a lidech, kteří zde pracují. Pokusil jsem se mu vysvětlit, proč jsou tyto globální peníze potřeba a proč vytvářejí byznys pro firmy a pracovní pozice pro mladé lidi. Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou jsem mu řekl, je skutečnost, že se Praha stala jedním z nejvýznamnějších center invence a kreativity v prostředí bitcoinu. To vše díky společnostem, které sídlí v této budově.
V Evropě existuje jedna, možná dvě další komunity, které jsou takto aktivní. V mnoha zemích vznikají různé HUBy, centra inovací, které se snaží shromažďovat mladé a nadějné lidi. U vás vše vzniklo samo od sebe a jediné, o co lidé v Paralelní Polis žádají, je, aby jim to vláda nezničila schvalováním špatných zákonů, kterým nerozumí.
Je to i vaše zpráva vládám? Jako veřejná osoba a jeden z nejznámějších řečníků v oblasti bitcoinu se jistě setkáváte s představiteli vlád.
Jedním z důvodů úspěchu bitcoinu je skutečnost, že nepotřeboval žádné povolení k tomu, aby mohl existovat. Prostě se objevil, protože ho lidé vymysleli. A když lidé něco vymyslí, neexistuje žádná vláda na světě, která by to dokázala odvymyslet.
Bitcoin upřímně nepotřebuje žádnou vládní asistenci, i proto je mým vzkazem většinou žádost, aby vlády nevytvářely špatné zákony omezující bitcoin, když problému nerozumí. Vlády problému ani nemůžou rozumět, protože mu pořádně nerozumíme ani my. Jediným důvodem vzniku podobných zákonů by pak byla snaha bank zbavit se konkurence. Bankovnictví je systém, který v mnoha zemích neslouží lidem a má obří moc, která vytváří hodně korupce.
Zákony by měly vznikat, jen když existuje jejich skutečná potřeba. Má zpráva vládám je tedy většinou ve smyslu: “Nechte nás být, nechte nás dělat svou práci, pozorujte, co se ze systému vytvoří, a zákony dělejte pouze tehdy, když budete cítit potřebu, že musí být zákazníci chráněni.”
