Dlouhá období sucha střídají přívalové deště a ničivé povodně. Voda, základní podmínka života, se z krajiny rychle vytrácí.
Jeden z velmi účinných způsobů, jak bojovat se suchem i záplavami, představují mokřady. Fungují jako obří přírodní houby - při deštích nasáknou obrovské množství vody, čímž zmírňují riziko povodní, a během sucha ji postupně uvolňují do svého okolí. Vytvářejí tím zdravou a odolnou krajinu, poskytují domov tisícům druhů rostlin a živočichů a přirozeně čistí vodu.
Přesto za posledních 150 let zmizelo více než 80 % původních mokřadů a lužních lesů podél Dunaje, životodárné tepny kontinentu. Musely ustoupit výstavbě a intenzivnímu zemědělství. Zvrátit tento stav je náročné, drahé, ale také nutné.
Návrat vody i života
Příkladem úspěšné mezinárodní spolupráce na ochranu vodních zdrojů je iniciativa Living Danube Partnership. V ní spojily síly Světový fond na ochranu přírody ve střední a východní Evropě (WWF-CEE), Nadace Coca‑Cola a další organizace a vznikl tak největší projekt na obnovu mokřadů v Evropě. Jen během první fáze se podařilo obnovit přes 5 400 hektarů mokřadů a záplavových oblastí v povodí Dunaje a krajina díky tomu dokáže zadržet miliony kubíků vody navíc.
Konkrétní projekty iniciativa Living Danube Partnership jako byla například obnova rozsáhlého mokřadu Gărla Mare v Rumunsku, revitalizace mokřadu na ostrově Persina v Bulharsku nebo obnova Starodravského potoka na maďarsko-chorvatské hranici ukázaly, že do obnovených lokalit se rychle vrací život, včetně ohrožených druhů rostlin, ptáků a další fauny.
Stovky příležitostí
Aktuálně probíhá druhá fáze iniciativy Living Danube Partnership, která rozšiřuje své aktivity i dál od Dunaje, včetně České republiky. Voda je totiž jen jedna a nezná hranic. V Česku se nachází 14 mokřadů mezinárodního významu, mezi které patří například Šumavská a Krkonošská rašeliniště, Třeboňské rybníky nebo unikátní lužní lesy v oblasti Podyjí. Mimochodem v jejím sousedství byla se začátkem prázdnin vyhlášena i nová Chráněná krajinná oblast Soutok, místo tradičně přezdívané Moravská Amazonie.
Kromě těchto unikátních a všeobecně známých lokalit se však u nás nacházejí stovky až tisíce mokřadů lokálního významu. Mnohé podobně jako v případě Podunají v průběhu času zanikly, mnohé ale také v posledních letech znovu ožívají. Z prostředků národních i evropských programů, ale také díky financování soukromého sektoru.
Příkladem posledního je i mokřad Coca-Cola, který vznikl jako přírodní prostor ve výrobním areálu společnosti Coca-Cola v pražských Kyjích. Na ploše tří hektarů zadržuje dešťovou vodu z průmyslových střech, která by jinak bez užitku odtekla do kanalizace. Ročně do přírody vrátí 12,5 milionu litrů vody, ochlazuje své okolí a stal se domovem pro desítky druhů rostlin a živočichů. Navíc lokalita slouží i jako přírodní učebna pro školy a veřejnost.
"Ochrana vody, její návrat do krajiny a její zadržování v přírodě je pro systém Coca‑Cola klíčovou prioritou v oblasti udržitelnosti. I lokální projekty představují zásadní přínos pro biodiverzitu a klima. A právě takovým příkladem je tento mokřad, který hostí přes 80 druhů rostlin a živočichů. Můžeme jej nazývat divočinou v centru města," doplňuje Veronika Němcová, ředitelka pro vnější vztahy a udržitelnost Coca‑Cola ČR.
Společná odpovědnost za budoucnost
Ochrana vody je úkol, který přesahuje hranice států i jednotlivých sektorů. Úspěšné projekty, ať už na mezinárodní, nebo lokální úrovni, dokazují, že klíčem je spolupráce mezi neziskovými organizacemi, státní správou a odpovědnými firmami. Voda je sdílený zdroj a její ochrana je společnou odpovědností.
