Dřevo je stavebním materiálnem 21. století. U dřeva záleží na tom, jak dokážeme využívat jeho vlastnosti v náš prospěch. Mezi hlavní výhody dřeva patří pevnost v tlaku rovnoběžně s dřevními vlákny (s podélným směrem dřeva), ten nejlépe simuluje sloupek v rámové konstrukci dřevostavby. Obecně platí, že čím má daný prvek větší rozměry, tím je únosnější. K jeho porušení dochází většinou důsledkem bočního vybočení. Pokud je tlak příliš velký a prostor k vybočení malý, tak dojde k zhuštění a prolisu dřevních vláken.
Nejvíce sledovanými jevy ve statickém posudku dřevostavby jsou: ohyb dřeva, tlak kolmo na dřevní vlákna, projevy poruch dřeva, tlak rovnoběžně s dřevními vlákny, smykové napětí, vzpěrný tlak, kroutící napětí a rázová houževnatost. Níže přiblížíme jevy nejčastěji posuzované.
Ohyb dřeva
Simulovat dřevěný ohyb je velmi snadné. Stačí si představit luk nebo v případě dřevostavby nosný prvek dřevěného trámového stropu. Ohyb dřeva je nejčastěji řešenou věcí v otázce dřevostaveb. Velmi jednoduše se dá ohyb eliminovat přidáním průvlaku o velkých rozměrech, případně navýšením rozměrů jednotlivých trámů. Při řešení stropních konstrukcí bychom měli dbát na pár základních pravidel.
- Vzdálenost podporových částí (stěn) na kterých je stropní trám uložený, by neměla být větší než 4,5 m. Pokud je větší, musejí být dimenzovány prvky statikem, případně je třeba použít lepené dřevo, které má lepší vlastnosti díky lepenému spoji a jeho předchozímu zpracování
- Stěžejní je dále výška profilu, šířka se dorovnává pomocí jednoduchého pravidla 4:3 (výška: šířce)
- Dostatečné zpevnění trámů konstrukčními deskami typu OSB a zabránění jejich klopení.
K ohybu dřevěných prvků dochází rovněž i ve střešní konstrukci, kde jsou takto namáhány krokve, vaznice a pozednice.
Tlak kolmo na dřevní vlákna
Při zatěžování prvku tlakem kolmým na dřevní vlákna, dochází obvykle při vysokých zátěžích k protlačení dřevěného prvku. Protlačení je dáno tím, že stěna buňky se zbortí a tím se buňka poruší. To pokračuje dál a přibývají takto porušené buňky, zhušťují se až do doby, kdy se podklad stane dostatečně pevným.
Projevy poruch dřeva
Dřevo Vám dá jako jediný materiál vždy vědět dopředu, že se s ním něco děje. Projev může být vizuální nebo akustický. Jelikož je dřevo tvořeno soustavou na sebe navazujících buněk tak k porušení materiálu nedochází najednou. Postupně se začínají bortit stěny jednotlivých buněk. Akusticky se tedy projevují jako drobné praskání ve dřevě známé třeba jako výsušné. Opticky lze toto praskání pozorovat pouze na povrchu dřeva, kde se začínají oddělovat, lámat či praskat jednotlivá dřevní vlákna.
Statika z pohledu nejvyšších dřevěných staveb
Na území ČR se staví obvykle do výšky třech podlaží. Technologicky jsme však vyspělejší země a zvládli bychom i vyšší stavby. Doposud nejvyšší stavba ze dřeva se nachází v Kanadě. Na výšku měří 53 metrů, což odpovídá 18 patrům. Ještě vyšší stavbu plánují v Londýně. Zde chtějí pokročit o kus dále a postavit dřevěný mrakodrap o výšce 304 metrů. Projekt je zatím v plenkách, ale technologii na stavbu takového monstra už našli. Zbývá tedy pouze dokončit projekt a započít se stavbou.
Zvažujete -li stavbu dřevostavby ať už ve staveništní montáži nebo v panelovém konstrukčním systému, rádi Vám pomůžeme s vytvořením Vašeho domova. Ukázky realizací i zkušeností našich zákazníků naleznete na www.woodsystem.cz.
