Proč se říká také dýško nebo tringelt?
Spropitnému se někdy říká dýško, což je vlastně zkrácený tvar slova diškrece, pocházejícího z německého diskretion (diskrétnost). Ještě starší význam najdeme v latinském slově discretus, které znamená rozdělený, zdvořilý, tajný. Další ze starších hovorových výrazů pro spropitné - slovo tringelt - se k nám stejně jako dýško dostalo z němčiny. Doslovně jde o peníze za pití.
Spropitné dávejte, když je důvod
Dávat spropitné u nás rozhodně není automatická povinnost. Vyjadřujete jím, zda jste byli jako hosté spokojeni a nakolik. Jestliže vám v restauraci nepřinesou jídelní lístek nebo si o něj musíte říct, nesnaží se pomoci s výběrem, na objednané nápoje a jídlo čekáte věčnost, nezajímají se, jak vám chutnalo, nebo jsou dokonce nepříjemní, žádné spropitné zkrátka nedávejte. Nepodlehněte divadélku s pomalým vracením drobných, trpělivě vyčkejte, až obsluha dohledá i poslední korunu nazpátek. Rozhodnutí nedat spropitné nemusíte vysvětlovat ani komentovat.
Jak spropitné dávat?
Nezaokrouhlujte účet rovnou na vyšší částku. Nejvhodnější formou je nechat si vrátit peníze na talířek nebo misku s účtem a pak pod ubrouskem ponechat částku, kterou považujete za adekvátní. Jestliže restaurace talířky nebo misky na přinesení účtů nepoužívá, položte zkrátka spropitné před číšníka na stůl. V současné době je slušností dávat spropitné už i v lepších českých hotelech za služby pokojské, donášku kufrů či přeparkování auta. Výše se obvykle pohybuje kolem padesáti korun nebo dvou eur.
Jak je to se spropitným ve světě?
Jste-li v cizině, zjistěte si, kolik se v dané zemi obvykle jako spropitné dává. Předejdete tím nepříjemným situacím i tomu, že na vás bude pohlíženo jako na nevychovance. V některých zemích zaměstnavatelé se spropitným počítají. Základní mzda personálu je nízká, předpokládá se, že si ji vysokým pracovním nasazením patřičně navýší právě o vybrané spropitné. Jinde je zase spropitné zaúčtováno přímo do ceny služeb a obsluze už nic navíc dávat nemusíte.
Značka Q - Český systém kvality služeb
Tento článek je součástí značky "Q". Tato značka kvality je udělována českým hotelům, penzionům, restauracím, informačním centrům a dalším firmám působícím v cestovním ruchu. Ti, kteří již tuto prestižní značku získali, na sobě aktivně pracují a znamenají pro své klienty záruku certifikované kvality služeb. Kdo všechno značku získal, najdete na webu Služby Q. Značka je udělována v rámci Českého systému kvality služeb a organizace, které splní stanovené parametry, obdrží certifikát kvality a s ním právo užívat značku "Q".
Výše spropitného se v různých zemích liší
V zemích bývalého východního bloku je obvyklá výše spropitného deset procent. V Kanadě a USA se dává patnáct až dvacet procent, spropitné je však obvykle rovnou připočítáno k ceně uvedené na účtence. Ve Francii se dává deset až patnáct procent, ale i zde občas bývá spropitné automaticky připočteno k účtu. V Německu a Rakousku počítejte s pěti až deseti procenty, v Itálii, Španělsku, Řecku, Portugalsku nebo v Egyptě také. V Dánsku, Švédsku nebo třeba na Novém Zélandu obsluha spropitné obvykle neočekává. Ve Finsku záleží na vašem uvážení. V Číně není dávání spropitného zvykem, snad jen ve velkých městech. Obvykle jde asi o tři procenta. V Anglii, Japonsku nebo Thajsku bývalo spropitné považováno za urážku, jak se však svět sbližuje a globalizuje, zvyky se mění.
Jestliže jste s obsluhou spokojeni, je rovněž vhodné pochválit číšníky a další personál u nadřízeného.
