Devátý den vypráví skutečný příběh kněze, který byl v době druhé světové války na devět dnů propuštěn z koncentračního tábora v Dachau, aby se pokusil přesvědčit lucemburského biskupa ke spolupráci s nacistickými okupanty. Hlavní roli abbé Kramera ztvárnil Ulrich Matthes, představitel Goebblese z Pádu třetí říše.
Devátý den se natáčel v Česku v české koprodukci, s českými členy štábu i s českými herci ve vedlejších rolích a komparsu. Dekorace koncentráku Dachau vyrostla v bývalém vojenském prostoru v Milovicích, Schlöndorff krom toho téma konzultoval s Čechem, který přežil Dachau, a také s českým knězem Jordánem.
Spolupráci s Čechy si každopádně pochvaloval, umožnila mu stlačit náklady. "Když dnes chcete točit umělecký film, musíte postupovat co nejrychleji, aby to bylo co nejlevnější," říká pragmaticky.
A k financování ještě dodává: "Získat peníze na takový film není těžké - to je přímo nemožné. Přečetl jsem si scénář a zeptal jsem se producenta: Opravdu to chcete financovat? To se chcete zruinovat? Ale když si člověk uvědomí, jaké jsou možnosti uměleckého filmu, rád se uskrovní a srazí náklady. Film jsme natáčeli v extrémních podmínkách, rozpočet byl jen 1,5 milionu eur."
Schlöndorff se tímto filmem vrací do nacistické minulosti své země, kterou zachytil už ve filmech Plechový bubínek či Netvor. Jeho záměrem však nebylo natočit pouhý historický záznam. Důležitější než ona doba pro něj prý bylo drama osobního souboje mezi knězem a nacistickým důstojníkem. "Zajímala mne postava, která se vzepřela proti špatnosti - a to je věc, která snad zajímá i dnešního diváka," věří.
Schlöndorff se při práci na filmu sešel i s příbuznými Jeana Bernarda, skutečného kněze, podle jehož deníků byl Devátý den natočen.
S hercem Matthesem pro hlavní roli počítal od začátku: "Měl tu roli slíbenou už léta, pak ale dostal nabídku na roli Goebblese v Pádu třetí říše. Rozmýšlel se, jestli může v krátké době ztvárnit Goebblese i jednu z jeho obětí, nakonec vzal obě," říká o herci, kterého kvůli roli donutil držet hladovku.
S filmem Pád třetí říše Devátý den mnohé spojuje, ale zároveň jsou to podle režiséra naprosté protipóly. "Náš film zachycuje jen výsek z oné doby, zatímco Pád třetí říše je obrovská freska. Pád třetí říše měl miliony diváků, ale i náš film měl své malé publikum," vypočítává Schlöndorff a neodpustí si malé rýpnutí: "Na nominacích na německé filmové ceny jsme měli jedenáct nominací, zatímco Pád třetí říše ani jedinou."
Pád třetí říše také Devátému dni trochu zkomplikoval cestu k divákům. "Měli jsme taktický problém," připouští Schlöndorff. "Dotočili jsme zároveň s Pádem třetí říše. Nevěděli jsme, jestli náš film uvést před ním, souběžně s ním, nebo vyčkat. Nakonec jsme Devátý den uvedli až tři nebo čtyři měsíce po Pádu."
A ocitl se někdy sám Schlöndorff v situaci jako hrdina filmu? "V takové situaci už jsem byl, ale nehrozil mi trest smrti. I souboj mezi integritou umělce a požadavky trhu je podobnou situací. Já nesnáším kompromisy, takže většinou se snažím takové věci vyřešit ještě před natáčením. Člověk nesmí nátlakům podlehnout - jinak by ho ta práce už vůbec nebavila."
V českých kinech film startuje tento čtvrtek v pouhých třech kopiích. Recenzi filmu přineseme na konci týdne.
