Los Angeles - Po sérii temných filmů, která vyvrcholila letos v Cannes uvedenou Slepotou, míří brazilský režisér Fernando Meirelles do lehčího žánru za pomoci Williama Shakespeara.
Tento týden začal s natáčením televizního seriálu o shakespearovském divadle, jež se zrovna ocitlo v krizi. Pořad inspirovaný kanadskou sérií Sound and Fury prý vypráví spíš o hercích než o dramatech slavného alžbětince, nicméně zazní tam úryvky z jeho her.
Zároveň už se dvaapadesátiletý saopaulský rodák chystá na další celovečerní snímek - adaptaci Shakespearovy rané komedie Marná lásky snaha.
"Shakespeare je jako droga," říká. "Čím víc toho přečtete, tím víc toho ještě chcete přečíst. Každý řádek je plný poezie, filozofie a hlubokého porozumění tomu, čím jsme."
Film vyjde z už existující brazilské adaptace filmaře Horte Furtada - ten také píše nový scénář. Romantická komedie Marná lásky snaha se začne natáčet příští rok.
Král Navarry Ferdinand se v původní hře spolu se svými třemi přáteli dohodli na paktu, že se po tři roky budou věnovat pouze studiu filosofie, a při tom nepohlédnou na jedinou ženu.
Jako naschvál ale přijíždí na návštěvu francouzská princezna se třemi dvorními dámami. Po setkání s nimi začnou mladíci hledat skuliny v ukvapeném slibu a za zády ostatních píší milostná psaníčka svým vyvoleným.
Meirellesova verze se bude odehrávat v New Yorku a Londýně; jejím hrdinou je mladý Brazilec, který se sem vydává studovat na shakespearovské stipendium, ale místo toho tu objeví lásku - v krásné arabské studentce.
Není to první filmová adaptace hry. Do 20. století ji posunul v roce 2000 shakespearovský specialista Kenneth Branagh a natočil ji jako swingový hollywoodský muzikál.
Marná lásky snaha (Love's Labour's Lost) je označovaná za velkou hostinu jazyka a ohňostroj vtipu; všeobecně je dnes pokládaná za první mistrovskou komedii Williama Shakespeara. Hru o lidské přirozenosti napsal v letech 1593-94, poprvé vyšla v roce 1598 a stylově se blíží Snu noci svatojánské.
Meirellese k ní přivedla snaha vybalancovat a odlehčit témata svých filmů. Do mezinárodního povědomí se dostal v roce 2002 s Městem bohů, na čtyři Oscary nominovaným dramatem o násilí v brazilských slumech.
V roce 2005 přišel s thrillerem Nepohodlný - o muži, který se vydává do Keni najít vrahy své manželky. Letos v Cannes si premiéru odbyla Slepota, postapokalyptické drama s Julianne Moore, jež by mělo v září vstoupit do světových kin.
I v tomto filmu vycházel Meirelles z literární předlohy, konkrétně z románu Slepota Josého Saramagy. Portugalský nobelista prý po jejím shlédnutí plakal, ale zároveň byl podle Meirellese šťastný - stejně jako když dokončil knihu, ve které je slepota ve fiktivní zemi metaforou pro soumrak lidskosti.
Meirelles sice pochází z drsné země, ale odkazy na brazilskou politickou korupci prý ve filmu hledat nemáme. Říká, že lepším kandidátem by byly Spojené státy - protože jen slepý může dvakrát za sebou zvolit prezidentem George W. Bushe.
