Recenze: Francouzský komiks jde ve stopách golema. Prokazuje ho vliv slov i žen

Kateřina Čopjaková Kateřina Čopjaková
11. 2. 2021 11:53
Steskem po evropských superhrdinech trpí Serge Lehman jako málokdo. Šestapadesátiletý francouzský spisovatel rozvíjí nejen příběhy předválečných ochránců evropských metropolí, ale vytváří i vlastní. V komiksu Načmáranec, který nakreslil skvělý Frederik Peeters, své oblíbené téma zasadil do kulis židovské mystiky.

Deštivá podvečerní Paříž zakládá atmosféru grafického románu spisovatele a kritika Serge Lehmana, jedné z nejpsavějších osobností francouzské fantastiky a sci-fi, v překvapivě civilních konturách.

Betty, typická Pařížanka s ležérním drdolem a cigaretou v koutku úst, si dává drink po těžkém dni v práci. Poslední, na co má náladu, je sebevědomé flirtování osamělého lovce. Její nemoc - částečná afázie neboli porucha řeči, kterou trpí od dětství - jí tentokrát dobře poslouží. Žena odpálkuje nevítaného nápadníka doslova bez velkých řečí.

Následně spěchá na večeři s dospívající dcerou, která naopak pusu zavře, jen když spí, a matkou, jejíž vyřídilka charismatické autorky hororů pro děti je pověstná.

Chiméra superhrdiny

Kolem zajímavého trojlístku žen se točí vyprávění, které čtenáře postupně vtahuje do rodinného tajemství. To přetrvává v nevyžádaném dědictví, za nějž ženy musí platit daň, dokud "je jméno živé" nebo dokud je živý jejich věřitel Max Hawrann. Postava v bílé masce s nosem jako z židovské karikatury a plášti z černých brk, která na své oběti útočí ze vzduchu, aby jim během několika minut rozsápala vnitřnosti.

Než se stal prachsprostým vyděračem, byl ochráncem svého tvůrce, tiskaře Lévyho, který za druhé světové války vyráběl falešné dokumenty pro pronásledované Židy i běžné darebáky. Lévy je však dávno mrtev a jím stvořená bytost jako už tolikrát přerostla stvořitele.

Ukázka z komiksu Načmáranec.
Ukázka z komiksu Načmáranec. | Foto: Argo

Autor komiksu Lehman se v Načmáranci opět vrací, i když jen částečně, do svého oblíbeného období světových válek. Právě zde má kořeny jeho nejoceňovanější komiksová série La Brigade chimérique, nabízející fiktivní vysvětlení paradoxu zmizení před válkami tolik populárního sci-fi z evropské kultury a jeho nahrazení americkou verzí.

Nejenže do této ságy spisovatel zařadil původní evropské superhrdiny jako prvního kyborga Nyctalopa, kterého vymyslel Francouz Jean de la Hire, ale také vytvořil vlastní ochránce evropských velkoměst.

Lehmanova snaha oživit spící tradici a slávu evropských superhrdinů není kratochvílí, ale posedlostí. Sérii během let opakovaně rozšiřoval dalšími komiksy a ani jeho první spolupráce se Švýcarem Frederikem Peetersem na Načmáranci těchto motivů není prostá.

Max Hawrann je vlastně další z možností paralelní historie, jak to mohlo dopadnout s evropskými superhrdiny. Tentokrát ale rámec rýsuje židovská mystika.

Obrem na havrana

Jestliže byl golem, na kterého komiks pro jistotu jmenovitě vzpomíná, hliněnou figurou oživenou šémem, pak Max je jen představou, o které její tvůrce šíří legendy pro své bezpečí.

Jenže jak v příběhu poznamená potomek tiskaře Lévyho, i "nicota si myslí, že je živá, když dostane jméno," a na rozdíl od lidí není smrtelná. Slova tu tak mají ještě větší moc než v původní židovské legendě, kde šém byl sice pergamenem s kouzelnou formulí, pořád ale bylo potřeba i hmoty. V Načmáranci stačí jen slova, aby se Max zhmotnil a přemohl svého stvořitele.

Obal komiksu Načmáranec.
Obal komiksu Načmáranec. | Foto: Argo

Kdyby Lehman zůstal pouze u této dějové linie a propracoval ji do detailu, komiksu by to nesporně prospělo. Spisovatel ale paralelně rozjíždí ještě jednu téměř plnohodnotnou zápletku: je nutné vysvětlit, proč si babička Maud musela kdysi změnit jméno, odhalit, před čím utíkala. A zde se rozkládá další velké tajemství, související s vesnicí na náhorní plošině zasaženou neobvyklým sesuvem půdy a s legendou o svaté Otýlii a jejím vítězství nad obrem.

Do vyprávění tím sice Lehman vnáší další popkulturní odkazy, především na klasické hororové filmy plné monster jako King Kong, s významy už je to ale horší. Nelze se zbavit pocitu, že zápletka s obrem se objevuje jen účelově.

Jakkoliv je možná v rámci žánru fantasy vše v pořádku, spolupráce Lehmana s Peetersem měla potenciál vykročit k dalším čtenářům mimo fanouškovskou komunitu. Jejich spojení takovým záměrům nahrává. 

Peeters, známý autobiografickým komiksem Modré pilulky, zachycujícím život s HIV pozitivní partnerkou a jejím stejně nemocným synem, přešel v Načmáranci k realističtějšímu stylu. Ve více než třistastránkové knize předvádí svůj talent i to, že se během dvacetileté kariéry naučil využívat všech možností, které komiks nabízí. Používá nejrůznější velikosti i tvary panelů, výborně pracuje se střihem a vyprávění především díky němu plyne - i přes scenáristické nedotaženosti - do uspokojivého konce.

Komiks

Serge Lehman a Frederik Peeters: Načmáranec
(Přeložil Richard Podaný)
Nakladatelství Argo 2020, 332 stran, 498 korun.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Fotbalisté Turína uhráli remízu na Laziu a zachránili se, sestupuje Benevento

Fotbalisté FC Turín uhráli v dohrávce 25. kola italské ligy bezgólovou remízu na hřišti Lazia Řím, jež v závěru nastřelilo dvě tyče, a zachránili se v Serii A. Nejvyšší soutěž jako třetí opouští Benevento, které se připojí už k dříve známým sestupujícím Crotone a Parmě.

Turín získal potřebný bod navzdory tomu, že v posledních minutách čelil velkému tlaku favorizovaného Lazia. V 84. minutě domácí kanonýr Ciro Immobile nastřelil z penalty jen tyč, stejně jako v šesté nastavené minutě hlavou Manuel Lazzari.

Kolo před koncem tak Turín získal čtyřbodový náskok před osmnáctým Beneventem, které trénuje bývalý hvězdný útočník Filippo Inzaghi. Lazio vedené jeho mladším bratrem Simonem skončí šesté a bude hrát v příští sezoně Evropskou ligu.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Praze Kbelích dnes večer přistál první ze dvou nových letounů CASA pro českou armádu. Modernizovaný model doplní nynější flotilu čtyř letounů

Zdroj: ČTK
Další zprávy