Nejnovější kniha, kterou Martin Nodl připravil k vydání, nese trudný název Mor, flagelanti a vraždění Židů. V druhé polovině osmdesátých let ji ve švýcarské Basileji napsal český exulant František Graus.
Vedle ní nakladatelství Argo, kde se Nodl redakčně stará o historickou literaturu, brzy vydá také Studie k počátkům husitského Tábora od legendy českého bádání o středověku, profesora Františka Šmahela. Právě on přitom stojí za Nodlovou volbou vystudovat historii a věnovat se témuž období.
Podcast s Martinem Nodlem si můžete poslechnout zde:
"V raných devadesátých letech přišel František Šmahel přednášet na fakultu jako externí figura. K publikaci už měl tou dobou připravené čtyři svazky své Husitské revoluce. Nikdy z nich ale nevydržel jen číst - po odstavci začal text interpretovat. Byla to přesně ta historická dílna myšlení, která mě pohltila. Našli jsme k sobě velmi osobní, přátelskou cestu, což zahrnuje i rovinu neustálého popichování," popisuje Nodl vztah k učiteli.
Dodává, že k historikově profesní výbavě by měla patřit schopnost snést kritiku a vést polemiku o vlastních názorech. Zároveň ale neskrývá, že podle jeho názoru už dnes skutečně věcnou debatu o historii v médiích prakticky vést nelze. Zejména proto, že si dějepisná témata jako Hus nebo Žižka uzurpují i přes své chatrné vědomosti třeba herci, zpěváci, politici nebo literární popularizátoři.
Martin Nodl, který je pod spoustou titulů podepsán nejen coby redaktor či editor, ale také jako autor, se v rozhovoru nebrání ani srovnávání středověkých morových ran se současnou pandemií. "V tomto smyslu jsem středověký člověk. Tehdejší intelektuálové měli také neustále dojem, že žijí uprostřed krize," říká.
Vítejte u podcastu Na dotek, hostem Petra Viziny je dnes historik Martin Nodl. K poslechu na platformách SoundCloud, Spreaker, Google Podcasts, Spotify i Apple Podcasts.
