Paseka vydává výbor z textů Petra Šabacha, doplní je dosud nevydané povídky

ČTK Kultura ČTK, Kultura
4. 9. 2019 19:33
Výbor z díla populárního spisovatele Petra Šabacha, jehož knihy se staly předlohami filmů Šakalí léta, Pelíšky či Pupendo, vyjde doplněný o dvě dosud nevydané povídky. Ke knize nazvané Dobře zašitej frajer napsal předmluvu Zdeněk Svěrák, přespříští středu 18. září ji na trh pošle nakladatelství Paseka spolu s pěticí Šabachových knih v nové grafické úpravě.
V hospodě vyslechnete spoustu historek. Hodně těch věcí je odposlouchaných, říkal Petr Šabach.
V hospodě vyslechnete spoustu historek. Hodně těch věcí je odposlouchaných, říkal Petr Šabach. | Foto: Václav Vašků

Petr Šabach zemřel před dvěma lety ve věku 66 let, podle nakladatelství by ale jeho tvorba měla být stále k dispozici dalším generacím. Vytvořil desítky povídek a románů, z nichž některé byly zpracovány filmově a staly se obecně sdílenou výpovědí o konci normalizace a náhle svobodných 90. letech.

Obálka výboru ze Šabachova díla nazvaného Dobře zašitej frajer.
Obálka výboru ze Šabachova díla nazvaného Dobře zašitej frajer. | Foto: Paseka

Nový výbor Dobře zašitej frajer připravili Šabachovi kolegové, spisovatelé Václav Kahuda a Emil Hakl. Přestože jde o výrazné autory s vlastní poetikou, v roli editorů se prý shodli.

"Neznamená to, že jsou některé texty lepší a jiné horší. Spíš šlo o to představit jejich autora pokud možno ve všech polohách, komplexně a pestře," uvádí Hakl.

Šabacha takto najednou a s odstupem nikdy nečetl. "Tudíž jsem nedokázal docenit živelnou autenticitu Petrových výpovědí, jeho vzácně prosté slovní eskamotérství, vycházející z přirozené řeči normálních lidí. Jejich vtip i jejich melancholie jsou provázány, proto ten vtip může jiskřit," doplňuje.

Dosud knižně nepublikovaná povídka Večerní matiné s mistrem Oldřichem Musilem je groteskou o tom, jak se zvrhne rozhlasový rozhovor se zasloužilým umělcem, když do něj vstoupí zvídavá posluchačka. Tu zajímá všechno možné, jen ne mistr a jeho úspěch v newyorské Metropolitní opeře.

Nová povídka Vesmírná podivnost pak vypráví o astronautovi, kterého přepadla podivná úzkost. Odmítá splnit rozkaz řídicího střediska a nakonec i prosby své manželky.

"Šabach v jednom z posledních e-mailů adresovaných redakci Paseka, kde byl bezmála čtvrt století kmenovým autorem, doporučoval poslouchat při čtení tohoto textu skladbu Davida Bowieho Space Oddity," popisuje mluvčí nakladatelství Lukáš Růžička.

Petr Šabach na snímku z roku 2012.
Petr Šabach na snímku z roku 2012. | Foto: Václav Vašků

Společně s knihou Dobře zašitej frajer míří na pulty také nová vydání Šabachových knih Babičky, Čtyři muži na vodě, Hovno hoří, Máslem dolů a Opilé banány. Grafickou úpravu připravil autorův syn Jan Šabach. Edici pojal jako typografickou stavebnici, jejíž části se vzájemně potřebují, a tvoří tak výslednou formu.

"Dobře načasovat a vypointovat vtipnou historku je jedna věc, ale zasadit ji do kontextu příběhu, aby působila přirozeně, je věc druhá. Táta měl pro tohle spojení talent a cit. Inspirací mi byla právě tato zdánlivá jednoduchost. Něco jde přečíst snadno, něco je potřeba možná trochu hledat," vysvětluje grafik Jan Šabach.

Petr Šabach, který žil v letech 1951 až 2017, byl autorem mnoha humoristických románů a povídek, k nejznámějším patřila povídková sbírka Hovno hoří, podle níž režisér Jan Hřebejk roku 1999 natočil Pelíšky. Na jejich scénáři pracoval scenárista Petr Jarchovský, stejně jako na dalších filmech podle Šabachových knih - Šakalích letech, Pupendu, U mě dobrý nebo na Občanském průkazu.

"Rád chodím na pivo a v hospodě vyslechnete spoustu historek. Hodně těch věcí je odposlouchaných. Vždyť já nejsem nic jiného než zloděj nejrůznějších příhod, které se snažím domýšlet," popsal před lety svou práci Šabach. "Mé spisovatelské cíle jsou celkem skromné - aby můj text aspoň pár lidí pobavil a abych se za něj nemusil stydět," říkal.

Roku 2004 v hospodě.
Roku 2004 v hospodě. | Foto: Jan Šilpoch

Šabach se narodil roku 1951 v rodině vojáka z povolání. V patnácti začal studovat střední knihovnickou školu, ale po prvním ročníku přestoupil na gymnázium. Když se o tři roky později v říjnu vrátil z prázdninového pobytu ve Velké Británii, byl z gymnázia vyloučen.

Později pracoval jako technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, noční hlídač v Národní galerii nebo odborný referent Galerie hlavního města Prahy.

"Osvojil si především útvar povídky, která je založena na anekdotickém vyprávění, často velmi blízkém hospodské historce: aby v tom byla zábavnost, aby to mělo i jistou mluvní rozšafnost a aby to spělo k nějaké pointě," napsal o něm literární vědec Jiří Trávníček v Hospodářských novinách.

"Byl autorem, který v textech plasticky zpřítomnil zkušenost své generace, takový ten středoevropský svár 'malých' a 'velkých' dějin. Šabach byl kronikářem vlastního dospívání, tato jeho poloha je asi nejpodstatnější. Líčení, jak se mladý chlapec střetává s autoritou rodičů, školy a státu − to je jeho citový svět. A na něj se také uměl ve svých prózách nejlépe vyladit," dodává.

Roku 2006 před hospodou.
Roku 2006 před hospodou. | Foto: Jan Šilpoch

Šabachovou první knihou byla sbírka povídek Jak potopit Austrálii, vydaná v roce 1986. O několik let později se stala předlohou pro muzikál Šakalí léta, na němž se podílel další z Šabachových přátel, hudebník Ivan Hlas. "Já jsem ty věci, než je Péťa začal psát, hlavně znal tak, jak je vyprávěl. Takže i Šakalí léta jsem znal z vyprávění z hospody. Byla to úžasná sezení, občas až naše ženy nebyly rády, protože se nám to protáhlo na delší dobu," vzpomínal.

Jan Hřebejk při Šabachově úmrtí vzpomněl na jejich společné procházky s Petrem Jarchovským po pražských Dejvicích. "Měl jsem rád jeho humor, který byl stejný, jako lidé znají z jeho knih," řekl tehdy Hřebejk. "Natáčení filmů se skoro neúčastnil," dodal. Občas se podle něj autor přišel podívat, ale pouze v roli spisovatele, stejně jako v minulosti Václav Havel.

Po Šabachově knižní prvotině Jak potopit Austrálii následovaly už po sametové revoluci publikované knihy Hovno hoří, Opilé banány nebo Putování mořského koně. Poslední více než dvě desetiletí je vydávalo nakladatelství Paseka.

Nová edice děl Petra Šabacha, kterou vydává Paseka.
Nová edice děl Petra Šabacha, kterou vydává Paseka. | Foto: Paseka
 

Právě se děje

před 16 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy