Kosatík: Jan Žižka jako Boží bojovník nesl odpovědnost, nenechal ji nebesům

Pavel Kosatík Pavel Kosatík
12. 4. 2020 16:38
Od začátku listopadu, kdy vyšel, životopis husitského válečníka Jana Žižky od historika Petra Čorneje nezmizel ze žebříčku bestsellerů. Snad s výjimkou období, kdy nakladatelství Paseka připravovalo dotisk, šlo dokonce o nejprodávanější knihu v zemi.
Historik Petr Čornej v Táboře podepisuje svou knihu o Janu Žižkovi, kterou vydalo nakladatelství Paseka.
Historik Petr Čornej v Táboře podepisuje svou knihu o Janu Žižkovi, kterou vydalo nakladatelství Paseka. | Foto: ČTK

Celou tu dobu nejenže se hojně čte, ale také recenzuje a pisatelé na všech úrovních čtenářského spektra s dílem vesměs vyjadřují radostný souhlas a obdiv k autorovým schopnostem. Čornejova práce má přitom 850 stran, není tedy levná. Hlavního hrdinu sice zná každý školák, jeho recepci však poznamenalo, že s jistotou nevíme, co si o husitském válečníkovi myslet.

Petr Čornej.
Petr Čornej. | Foto: Agáta Dolejší/Paseka

Poslední velká monografie o něm, kniha Žižka a jeho doba historika Josefa Pekaře, se po vydání za první republiky sice objevila znovu v roce 1992, četli ji však spíš vážní zájemci o dějiny, jimž byla koneckonců také určena.

Pozdější komunistický výklad Jana Žižky zase pro změnu rezignoval na prokázané pravdy a z husitského hejtmana udělal nesnesitelného předbojovníka proletariátu. Petr Čornej teď jako první napsal "Žižku pro všechny" a to, kolik lidí oslovil, naznačuje, že se dotkl čehosi podstatného v národní duši.

Vyprávění začíná na historickou monografii zvláštně: výzvou k vycházce do míst v jižních Čechách, kde se Jan Žižka v roce 1360 snad narodil. I když místo pořádně neznáme, stejně jako toho o celém Žižkově životě víme velmi málo.

Je to s ním trochu jako s věčně mizejícím Cimrmanem: nevíme, odkud přesně se vzalo jeho příjmení (podle některých šlo, ó hrůzo, o zkomoleninu jména Zikmund). Nevíme, jak přesně vypadala jeho životní a hlavně válečnická kariéra, když ani v té slavné bitvě u Grünwaldu roku 1410 možná nebojoval. Neví se, jak přesně to měl s očima, co doopravdy viděl nebo neviděl, když některé údaje o jeho špatném zraku, pocházející z per husitských oponentů, se zdají být spíše metaforami, které hnutí portrétují jako průvod zoufalců v čele s člověkem zaslepeným.

Nejvíc však chybí prameny a zprávy o tom hlavním: co se dělo v Žižkově srdci a mysli, když se nejdřív z lapky stojícího mimo zákon stal Božím bojovníkem a v této pozici následně opět přijal světskou odpovědnost pána nad životy nepřátel.

České Budějovice (na vedutě z roku 1602), královské město vzdálené čtyři hodiny chůze od Trocnova, bylo centrem Žižkova rodného kraje.
České Budějovice (na vedutě z roku 1602), královské město vzdálené čtyři hodiny chůze od Trocnova, bylo centrem Žižkova rodného kraje. | Foto: Paseka

V pozici psance

Čornejovo pozvání na cestu má hluboký smysl. Dají-li se historicky ověřené informace o Žižkovi shrnout do pár vět, pojďme společně přemýšlet o tom, co ty věty znamenají. Porovnávejme dobové psaní o Žižkovi s tím, jak se psalo o jiných jeho vrstevnících, zaznamenávejme podobnosti nebo rozdíly a přemýšlejme nad nimi.

Síla Čornejova myšlení a stěžejní kvalita jeho knihy spočívají v tom, že devětašedesátiletý autor, mnohaletým studiem obeznámený s nejrůznějšími dobovými a tematickými souvislostmi, může nabídnout "argumentaci kontextem" všude, kde chybí přímý, tvrdý fakt.

Nevíme-li, jak se voják Žižka choval v jisté době, srovnávejme, jak se tehdy chovali jiní vojáci. Výsledkem nejsou a nemohou být jistoty, jen větší nebo menší pravděpodobnosti. Způsob, jakým se k nim dospívá, však zároveň odkrývá, nakolik fascinující může být profesionální a zároveň tvůrčí myšlení.

Čornej předně Žižku přesvědčivě demytizuje: husitský válečník podstatnou část života zřejmě žil na dně společnosti, svůj vlastní hrad - Kalich u Litoměřic, dnes zříceninu - si dal postavit až těsně před smrtí, po překročení šedesátky. Celá desetiletí předtím se pohyboval na hraně zákona, přesněji řečeno Čornejovými slovy "z pohledu tehdejšího práva byl jednoznačně zločincem", "určitou dobu žil v pozici psance".

Pozdější Boží bojovník na to šel od lesa: jeho štěstím podle všeho bylo, když kariéru lupiče přepadajícího pocestné ukončilo náhlé angažmá u dvora krále Václava IV., kde Žižka přivykl i jiným způsobům.

Ukázka z knihy Jan Žižka – Život a doba husitského válečníka.
Ukázka z knihy Jan Žižka – Život a doba husitského válečníka. | Foto: Paseka

Zrod Božího bojovníka z lapky

Pro pochopení ústředního hrdiny, stejně jako celého hnutí, ten král hraje důležitou úlohu. I na něm se ukazuje, jak důležité je kontextové zaměření knihy, neustálé přepínání od konkrétního k obecnému a zpět. Všechny ty širokospektrální analýzy probírají domácí i evropskou politiku, vojenství, náboženskou víru i nejrůznější parametry dobového životního stylu.

V portrétu válečníka se tak zobrazuje celková situace, která pro jedny znamenala konec světového řádu, pro jiné snad zrod řádu nového. Souběžně s úpadkem ústřední královské moci a s marginalizací českého království v rámci Evropy se protipohybem rodí hnutí, které mělo tutéž Evropu brzy ovlivnit víc než jakýkoli jiný ideový produkt vzešlý z českého prostředí.

Pro Jana Žižku to znamenalo nutnost hned několikeré vnitřní proměny a je Čornejovou ctí, že vedle vnějškových změn, jako byl například vývoj dobového válečnictví, se snaží rekonstruovat, jak tento zrod Božího bojovníka z lapky vypadal uvnitř. Člověk, pro kterého lidský život ze začátku neměl žádnou cenu, se stal přívržencem reformního hnutí, jež odmítalo násilí a které - pokud k němu pod tlakem mezinárodního ohrožení mělo zase přistoupit - pro to hledalo náboženské vysvětlení.

Čornej portrétuje Žižku jako muže možná jednoduché, zároveň však vnitřně opravdové mysli, který se s novým hnutím beze zbytku identifikoval a uvěřil, že v boji s původní církví, Antikristem, najde osobní záchranu.

Co je však důležité: Boží bojovník i pak nesl životní odpovědnost jako člověk, nedelegoval ji na nikoho do nebes. I Žižkovy nejhrůznější a nejspornější válečné činy, jejichž popisům se Čornej nevyhýbá, má na svědomí nikoli divoch nebo barbar nebo náboženský fundamentalista, ale člověk, který vyhodnotil situaci jako pozemšťan a jako pozemšťan pak také dělá to, co považuje za účelné a správné.

Obal knihy Jan Žižka – Život a doba husitského válečníka.
Obal knihy Jan Žižka – Život a doba husitského válečníka. | Foto: Paseka

Tento Čornejův Žižka je tedy nikoli reliktem staré, ale předchůdcem nové, dalo by se říci i dnešní doby. Uprostřed košatého vyprávění stojí člověk, jedinec, který řeší téma odpovědnosti a to, jestli ji unese v míře, jakou mu nakládají dějiny.

Toto "mezi řádky" ukryté poselství je, vedle historiografické pečlivosti a vypravěčské bravury, jedním z hlavních důvodů, proč tolik čtenářů oslovila Čornejova kniha. Kniha, kterou autorovi, jak sám píše, "předurčily sudičky", kterou pak sám od dětství chápal jako povinnost, již jednou musí splnit, ke které potom po desetiletí sbíral materiál, kterou si v české krajině odchodil a kterou po tom všem nakonec dokonce i napsal. Kdo to přečte, riskuje, že se tím vším, celou tou autorovou opravdovostí a zároveň i jiskřivou tvůrčí energií, nakazí.

Petr Čornej: Jan Žižka – Život a doba husitského válečníka

Nakladatelství Paseka 2019, 844 stran, 799 korun

 

Právě se děje

před 59 minutami

NHL, NBA a MBL zrušily kvůli nepokojům v Minnesotě dnešní zápasy zdejších týmů

Po nedělním úmrtí dalšího černošského mladíka po zásahu policie v Minneapolis byly odloženy zápasy místních týmů Minnesoty v profesionálních ligách NHL, NBA a MLB. Do dnešního programu nezasáhnou hokejisté Wild proti St. Louis, basketbalisté Timberwolves proti Brooklynu ani baseballisté Twins proti Bostonu Red Sox. Vedení soutěží zápasy odvolalo s ohledem na tragickou událost a kvůli nejisté bezpečnostní situaci vzhledem k nepokojům v oblasti.

V Minneapolisu, kterým loni na jaře otřásla smrt George Floyda, o víkendu zemřel po zásahu policie dvacetiletý Daunte Wright. Na severním předměstí Brooklyn Center jej v neděli postřelila policistka a později byl prohlášen za mrtvého. Šéf tamní policie následně uvedl, že se jednalo o nehodu, při níž si strážnice spletla paralyzér s pistolí.

Událost v oblasti vyvolala protesty a nepokoje a místní úřady se rozhodly v Minneapolisu a sousedním městě St. Paul vyhlásit na dnešní noc stav nouze a zákaz vycházení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sevilla si parádním obratem upevnila čtvrté místo ve španělské lize

Fotbalisté Sevilly zdolali ve španělské lize po obratu ve druhém poločase Celtu Vigo 4:3. Tým českého brankáře Tomáše Vaclíka, který byl opět jen na lavičce, bodoval v pátém zápase za sebou a upevnil si čtvrté místo v tabulce znamenající postup do Ligy mistrů.

Sevilla se dostala do vedení v sedmé minutě, pak ale dvěma brankami otočil skóre Iago Aspas, poprvé se trefil z penalty. Na Fernandovo vyrovnání odpověděl ještě do přestávky Brais Méndez a poslal domácí do vedení 3:2.

Hosté obrat nastartovali po hodině hry, kdy se podruhé v sezoně trefil Ivan Rakitič. Výhru pak dokonal Alejandro Gómez.

Španělská fotbalová liga - 30. kolo:

Vigo - FC Sevilla 3:4 (20. z pen. a 23. Aspas, 43. Méndez - 7. Koundé, 35. Fernando, 60. Rakitič, 76. Gómez).

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Hokejisté CSKA Moskva jsou prvními finalisty KHL

Hokejisté CSKA Moskva jsou prvními finalisty Kontinentální ligy. Nejlepší tým základní části vyřadil Petrohrad po vítězství 4:2 na zápasy ve finále Západní konference. Postupový bod získal na ledě SKA po výhře 2:0.

Šestý zápas rozhodli ve prospěch posledních šampionů brankami ve druhé třetině Maximové Šalunov a Sorkin. Brankář Lars Johansson zlikvidoval všech 30 střel a vychytal potřetí v sérii čisté konto.

CSKA bude hrát o Gagarinův pohár potřetí za sebou. V sezoně 2017/18 prohrál finále s Kazaní, rok na to porazil Omsk. Vloni se play off kvůli pandemii koronaviru nedohrálo. Právě mezi oběma jeho předchozími finálovými soupeři se rozhodne o druhém účastníkovi závěrečných bojů. Po pěti zápasech vede Avangard s českým brankářem Šimonem Hrubcem nad Kazaní 3:2 a v úterý může na domácím ledě rozhodnout.

Další zprávy