Praha - Přimhouřené oči a vztyčený ukazovák. Přísným pohledem na fotografii staré pár dekád láká Václav Havel na dvacátý ročník Trutnov Open Air Music Festivalu. Neboť on, náčelník, je pro tento rok jeho patronem.
Právě perspektiva doby, kdy někdejší prezident a ještě někdejší disident nosil mikinu s nápisem U. S. S. Forces, tvoří z Trutnova ojedinělý podnik v kontextu českých festivalů.
V průběhu dvou desetiletí totiž vůbec neodsekl undergroundové kořeny, jež zapustil na sklonku socialismu. Nyní ovšem otázka zní, zda je to i dnes živoucí postoj, nebo jde o setrváváni v krásné iluzi někdejší revolty.
Čtvrteční zahřívací večer představí v areálu Na Bojišti plnohodnotné koncerty Monkey Bussines, New York Ska Jazz Ensemble Harmful, což je sólový projekt baskytaristy Faith No More Billyho Goulda.
Od pátku se ale už jede naostro s headlinery Young Gods a zahraničními hosty, kteří reprezentují především žánr world music balkánská dechna Boban i Marko Markovič Orkestar, bubeníci z Indie a Pakistánu The Dhol Foundation nebo brazilští perkusioniste Afoxé Loni.
PROFIL: Young Gods vezou meditace i neurózu světa
Tuto skladbu doplňují všichni čeští zasloužilci v čele Plastic People of The Universe. Nechybí Hudba Praha, Psí vojáci, Pražský výběr II, Marta Kubišová, Garage, Sváťa Karásek, Vlasta Třešňák, kterým v programu sekundují mladší kapely, jež se vejdou do ideologického profilu celého line-upu Esgmeq, Deverova chyba, Vypsaná fixa, UDG nebo Prohrála v kartách.
Coby bonus je třeba přičítat i tradiční a nezbytné dramaturgické "úlety" v podobě zahajujících Bambini di Praga nebo Banjo Bandu Ivana Mládka.
Na letošním line-upu je i Václav Neckář, ten si ale bude moci zazpívat podle vyjádření pořadatelů jen pokud se zodpoví z obvinění ze spolupráce s StB.
Definitivní zakotvení "východočeského Woodstocku" v nostalgické náladě disentu stvrzují i doprovodné akce. Open air bohoslužba nebo odvíjení kulturního pásma undergroundových návratů v Hospodě ve stanu čili přehlídka kapel a autorských čtení těch, kteří měli na festivalu vstupovat již v roce 1987.
Trutnov neochvějně kombinuje indiánskou image, lze ji nalézt v logu, typografickém provedení plakátu i ve stylu, jímž o sobě organizátoři hovoří, tedy s moralistickým podtextem, který stále těží z rozvržení společnosti v době normalizace.
Není se co divit, světy indiánek i totalitního režimu nabízejí přehledný model dobra a zla, v němž je snadné se zorientovat a profilovat se. Trutnovský festival tak kromě pořádné porce hudby nabídne i vhled do svérázného skanzenu životního pocitu.
