Zatímco dvě poslední alba vydala dvaatřicetiletá držitelka 11 cen Grammy bez předchozího upozornění, to desáté řadové nazvané Midnights ohlásila pěkně "postaru" s dvouměsíčním předstihem, když přebírala hlavní cenu na MTV Video Music Awards. Ke zveřejnění názvů nových skladeb využila sociální síť TikTok, kde den po dni před kamerou vytahovala pingpongové míčky z osudí a podle vylosovaného čísla prozrazovala, jaká se pod ním bude skrývat píseň. Bylo to právě tak vzrušující, jak to zní - vůbec.
Jestli ale chtěla Taylor Swift připravit posluchače na to, jaké album čekat, pak se podařilo. Midnights je kolekce nevýrazných a poněkud předvídatelných synthpopových skladeb, které spojuje téma nejistoty a úzkostí. Zrodily se ze "třinácti bezesných nocí", jež autorka prožila. Introspektivní náladu narušuje zaměnitelný zvuk retro syntetizátorů jako z 80. let minulého století. S ním se Taylor Swift zároveň vrací do předchozí dekády, k vlastním deskám 1989 nebo Reputation.
Zpátky do flitrů
Třicáté narozeniny mohou být pro někoho prvním výrazným milníkem po opuštění dětství, číselným štemplem skutečné dospělosti. Taylor Swift je oslavila uprostřed hořkého boje se šéfem vlastní bývalé nahrávací společnosti Big Machine. Aby nemohl dál vydělávat na jejím starém materiálu, zpěvačka se roku 2019 rozhodla, že znovu kompletně natočí celou svou diskografii a tím písně symbolicky osvobodí.
Dvě nově nahrané desky Fearless a Red, nyní zveřejněné s všeříkajícím dodatkem Taylor's Version, už jsou dostupné na streamovacích službách. Další měly následovat.
Jenže přišel covid-19 a Taylor Swift se místo plánovaného světového turné a dalších přetáček zavřela do studia, kde vymyslela hned dvě nové desky. Pro její kariéru znamenaly zajímavou žánrovou odbočku. Folklore a Evermore, vydané za prvního pandemického roku 2020 v rozmezí šesti měsíců, navazují na vlnu alternativního folkrocku a prozrazují vlivy melancholických indierockových sestav jako Bon Iver nebo The National. Člen posledních jmenovaných Aaron Dessner se ostatně na projektu podílel coby producent a spoluautor.
Taylor Swift v propagačních materiálech oblékla vytahané svetry či kostkované košile a opěvovala návrat k přírodě. Nahrávky slavily větší úspěch než její poslední čistokrevné popové desky. Folklore obdrželo Grammy pro album roku, což se zpěvačce podařilo už potřetí.
Rozjímavou náladu sebezpytu lockdownových měsíců si Taylor Swift zachovává také na novince Midnights. Nový materiál slibuje nahlédnout za oponu blyštivého života opěvované hvězdy, kterou trápí perfekcionismus a neustálé pochybnosti o vlastních schopnostech. Slibný koncept ale zabíjí často klopotné texty a hlavně zaměnitelná synthpopová aranžmá, která už známe z jejích starších desek jako Lover.
"Já jsem ten problém"
Do role hlavního spolupracovníka se vrátil osmatřicetiletý Američan Jack Antonoff, jeden z nejvyhledávanějších producentů poslední dekády. Bývalý kytarista skupiny Fun a člen projektu Bleachers nahrával se zpěvačkami Lorde nebo Lanou Del Rey, letos získal Grammy pro producenta roku. Svého času pomohl Taylor Swift s albem 1989, jímž překročila stín svých country začátků.
Antonoffovy novější nahrávky už však trpí opakováním a předvídatelností. A nápad znovu obléct Taylor Swift do blyštivých šatů syntetizátorů z 80. let to jen potvrzuje. "Ahoj. Já jsem problém, jsem to já," zpívá hvězda v singlu Anti-Hero o depresích. Doprovodný videoklip však vypadá spíš jako parodie na horor. Zpěvačka se tady honí po bytě s duchy oblečenými v prostěradlech a snaží se vyjít se svým druhým, zlomyslným já, které jí sráží sebevědomí. Důležité téma podkopávají klopotné verše jako "Všichni jsou 'sexy baby', kdežto já jsem ta příšera na kopci".
Traumata milostných eskapád z předchozích desek nahradily feministicky zabarvené texty. You're On Your Own, Kid vypráví příběh nerovného vztahu, v němž hudebnice musela všem dokazovat, že je pro svého partnera tou pravou. Midnight Rain pojednává o rozhodnutí ženy jít si za svým a nenechat se mužem svazovat.
Taylor Swift chce říct něco podstatného, zamotává se však do klišé a nedomyšlených metafor. Jako když zpívá: "Karma je kočka, která mi přede na klíně, protože mě miluje / Vychloubá se jako zatracenej akrobat / Já a karma se takhle kámošíme." V takových chvílích si posluchač jen přeje, aby zpěvačka měla ve svém týmu někoho, kdo jí řekne, že text nedává smysl.
Kouzlo nedokonalosti
Taylor Swift kdysi dostalo na vrchol jisté kouzlo nedokonalosti, které jí dodávalo punc autenticity. Když koncem minulé dekády vládl popu blyštivý a hlučný spektákl Lady Gaga, všichni najednou chtěli fandit náctileté holce s kytarou zpívající balady o zlomeném srdci. I díky obyčejnosti si vybudovala pověst holky odvedle, jež rozumí našim problémům.
Předloňská alba Folklore a Evermore těžila z návratu ke zpovědní lyrice, jež skvěle sedla do ponuré pandemické nálady. Desky působily uvěřitelně a neotřele. Midnights se snaží svézt na podobné atmosféře, slibovanou "cestu skrz hrůzy a sladké sny", o které mluvila tisková zpráva, ale stahuje do průměru popová produkce. Spíš to zní, jako by Jack Antonoff písně nahrával s pomocí umělé inteligence.
V tracku Vigilante Shit dokonce Taylor Swift rapuje, Bejeweled dominuje přeslazená melodie, zatímco Sweet Nothing příhodně k názvu zní jako cukrová vata. Rychle se rozpustí na jazyku a nic po ní nezůstane.
Aaron Dessner z kapely The National se vrací jako host v sedmi skladbách, které k původním třinácti přidává rozšířená verze desky pojmenovaná 3am Edition. Taylor Swift ji vydala o víkendu. Ani tady ale materiál nedosahuje kvalit nahrávek Folklore a Evermore.
V songu Snow on the Beach účinkuje jako druhý hlas Lana Del Rey, jejíž melancholické "smuténky" o nemožnosti štěstí a lásky výrazně ovlivnily, kam Taylor Swift aktuálně míří. Ještě znatelnější je ale vliv pět let starého alba Melodrama novozélandské zpěvačky Lorde, natočeného právě s Jackem Antonoffem. Vyprávělo o léčbě zlomeného srdce pomocí euforie klubové hudby.
Midnights zní jako pokus o něco podobného. Bohužel v podání autorky o dekádu starší, podle všeho aktuálně žijící ve šťastném vztahu a s trochu jiným pojetím klubové hudby. Ta pro Taylor Swift znamená spíš synthpopové projekty typu Chvrches nebo Purity Ring, které na osmdesátkové retro roubují aktuální generační témata.
Deska Midnights měla mohutný nástup, přepsala streamovací rekordy a rychle mizí i vinyly nebo kazety. Potvrzuje to, že Taylor Swift zůstává nejlepší kamarádkou jedné generace posluchaček a posluchačů, jež musí procházet globálními krizemi a dál předstírat, že je všechno v pořádku. Hvězda jim i na nové desce vzkazuje, že je normální mít pochybnosti, že i největší popová celebrita občas nenávidí sebe sama. K tomu, aby z alba vykřesala něco víc, to ale nestačí.
Album
Taylor Swift: Midnights
Republic Records 2022
