Recenze - Zlatý kompas by s ohledem na náklady chtěl zaujmout dostatečně velké publikum. Má k tomu jisté předpoklady, ale ty mohou být zároveň překážkou.
Knižní předloha Philipa Pullmana je bestseller, ale do značné míry poutá tím, co může být vlastní jen literatuře. Je méně epická a hlavní požitek plyne z toho, že poznáváme jinou realitu. Zápletka se točí okolo kosmického "Prachu", který spojuje paralelní světy, mezi nimiž lze přecházet.
Film však tuto vrstvu oholí až na akční dřeň, navíc zmírňuje potenciálně dráždivý proticírkevní náboj knihy. Ústředním konfliktem trilogie je, že tamní "církev" zvaná Magisterium chce, aby obyvatelé světa o existenci Prachu a jiných světů neměli ani ponětí.
K tomu je potřeba "vykleštit" lidskou duši, což v tomto univerzu znamená zbavit lidi jejich "daemonů" - zvířat symbolizujících vnitřní podstatu člověka a kráčejících věrně po jeho boku.
Pullmanova kniha je jakýmsi beletrizovaným manifestem amerických ateistů. Spolu například se Šifrou mistra Leonarda působí na tu část americké veřejnosti, která v církvi vidí, zdroj potlačování svobodného názoru a volně šiřitelných informací. To vše zabaleno do kabátku napínavého dobrodružného příběhu.
Co může fungovat na menším knižním trhu, není však ideální pro větší trh filmový. Producenti tedy od počátku vyhlašují, že film nebude proticírkevní, natož protikatolický.
Fabule doznala určitých úprav, přinejmenším v tom, že Magisterium připomíná méně církevní instituci a vyhlíží jako něco na pomezí tajné služby a cenzurního úřadu. Stejně jako v Šifře je umravněn sexuální podtext o "dědičném hříchu" a dívce-vykupitelce, která může přinést spásu skrze fyzické spojení.
Celý ten kontext je nicméně pro konečné hodnocení stejně dost bezvýznamný. Zlatý kompas není příliš dobrý fantasy epos nikoli proto, co se snaží naznačovat či říkat zcela otevřeně - a někdy otravně i trochu naivně. Selhává jako vyprávění a v některých momentech dokonce i jako triková podívaná.
Na vině může být jak režisér Chris Weitz, který dosud točil komedie (Prci, prci, prcičky; Jak na věc) a neměl zkušenosti s nákladnými spektákly, tak tým scenáristů. Struktura filmu vypadá tak, že dívenka Lyra klopýtá přes magické rekvizity a bizarní postavy, nikde se neohřeje a emocionální prožitek z jejího putování má teplotu studeného čumáku.
Nejen kvůli tomu, že se část děje odehrává v krajině pokryté sněhem, či proto, že padouška paní Coulterová v podání přepudrované Nicol Kidmanové má skráně bledé jako mrtvola. Největší odvaz nakonec lze zažít u toho, když si dva mluvící lední medvědi - s prominutím - dávají přes tlamu.
Ano, film o svobodě, citech a poznávání nového, je nešťastně sešněrovaný, chladný, uspěchaný a častokrát klišovitý a předvídatelný. Z nebes se snáší záchrana na poslední chvíli, zlatý kompas dovede po vzoru utrženého sluchátka poskytnout odpověď na každou otázku, daemoni průhledně ukazují, co jsou jejich majitelé zač.
A končí bezohledně utnutý tak, že z povahy svého světa téměř nic neodhalí. Drze vyžaduje nutná pokračování a možná i nějaké vystřižené scény na DVD, aby to celé dávalo smysl, respektive, aby odhalení na konci přineslo katarzi.
Přitom dosud nebylo rozhodnuto, zda nějaká pokračování budou, a sledovat dvouhodinový dějový pahýl neskýtá velkou slast. Finální akční scéna je navíc neuvěřitelně slabá.
Do té doby film víceméně okouzloval triky zapuštěnými do reálného prostředí a zapůsobil i kompletně umělými sekvencemi (ze soubojů medvědů může někomu upadnout čelist i v sále, nejen na plátně).
Ale bitva na ledové pláni, kde se mydlí dva podobně vyhlížející, koženinami ověšené národy a na ně nalétávají étericky přioděné divoženky s luky, připomene přes všechnu pokročilou technologii pohádky z československé televize.
Na Zlatý kompas nepochybně budou chodit rodiče s dětmi. Při těchto návštěvách klesá míra kritičnosti hodně nízko; dítě je fascinováno barevným plátnem a těší se z útržkovitých atrakcí, rodič se maximálně soustředí, aby potomkovi vysvětlil, kdo je kdo a proč dělá zrovna to a to, což může být vysilující a zároveň naplňující činnost.
Ale ve chvíli, kdy je divák osamocen, necítí se být mentálně přitahován k dítěti a ví, že dílo by chtělo říkat cosi velmi dospělého, má právo být notně otrávený.
Zlatý kompas (His Dark Matterials: Golden Compass), USA/Velká Británie 2007. Režie Chris Weitz, hrají Dakota Blue Richardsová, Daniel Craig, Nicole Kidmanová, Eva Greenová a další. 113 minut, distribuce Warner Bros. Česká premiéra 13.12. 2007.
