Los Angeles - Ve věku 89 let zemřela americká herečka Lauren Bacall, která je divákům známa především z noirových filmů 40. let se svým tehdejším manželem Humphreym Bogartem.
O její smrti informovala v úterý Bogartova rodina. K nejoceňovanějším výkonům Bacallové patří role z filmu Dvě tváře lásky, za niž byla nominována na Oscara. Zlatou sošku však získala herečka, jejíž kariéra trvala přes půl století, až před pěti lety za celoživotní dílo.
Hollywood začal její herecké schopnosti uznávat již v prvních letech kariéry, kdy se jako čerstvá dvacátnice objevila po Bogartově boku v raně poválečných filmech Hluboký spánek a Temná pasáž, které jsou považovány za klasická noirová díla. V té době se také stala Bogartovou manželkou a žila s ním až do jeho smrti v roce 1957. Měli spolu dvě děti.
Později účinkovala i v komediích jako například Jak si vzít milionáře, kde hrála s Marilyn Monroe. Známá je i její role ve Vraždě v Orient Expresu.
Na plátně se objevila i po boku Johna Wayna, Gregoryho Pecka či Kirka Douglase. Na divadelních prknech se prosazovala zejména v muzikálech, za Applause z roku 1970 získala prestižní cenu Tony.
Nominaci na Oscara a Zlatý glóbus si vysloužila až více než půlstoletí po svém filmovém debutu za Dvě tváře lásky v roce 1996, kde ztvárnila autoritativní matku Barbry Streisand.
Jejím druhým manželem byl další slavný herec Jason Robards, po jehož boku žila v letech 1961 až 1969, než jej opustila, prý kvůli jeho alkoholismu. Měla s ním syna, který je rovněž hercem.
Bacallová se narodila jako Betty Joan Perskeová v rodině židovských přistěhovalců v Bronxu. Rodiče se rozvedli, když jí bylo osm let, a matka se pak vrátila ke jménu své rodiny Bacall. Lauren toužila stát se tanečnicí, ale připadala si neohrabaná. Byla štíhlá a šéfredaktorka časopisu Harper´s Bazaar Diana Vreeland spatřila v této dlouhonohé krásce ideál pro modeling. Doporučila ji také filmu a Bacallová dostala v roce 1944 roli v přepisu slavného románu Mít a nemít Ernesta Hemingwaye.
Právě v něm se poprvé objevila na plátně se svým budoucím mužem Humphreym Bogartem. Bylo jí tehdy 19 let a režiséra tohoto filmu Howarda Hawkse uchvátila na titulní fotografii Harper´s Bazaar. Změnila si jméno a z Betty Joan Perske se stala s využitím matčina jména Lauren Bacall.
Setkání s Bogartem prý nebyla láska na první pohled. Při natáčení se ale třásla tak, že nebyla schopná zapálit si cigaretu a režisér musel scénu rozstříhat. "Zjistila jsem, že chvění hlavy zabráním, když ji skloním, dám bradu skoro na prsa a zvednu oči k Bogartovi. Fungovalo to," vzpomínala v životopisné knize By Myself.
S Bogartem se stali slavným párem nazývaným důvěrně Bogie a Bacall. Nepatřili k romantickým typům a na rozdíl od Spencera Tracyho a Katharine Hepburn, kteří byli příkladem dvou přitahujících se protikladů, si byli podobní svou zemitostí. I když byla Bacallová o polovinu mladší než její manžel, vyrovnala se mu moudrostí i výdrží. Pořádali večírky dlouho do noci a vysmívali se snobům.
Po Bogartově smrti se Bacallová stále držela vlastní cesty - byla přímá i cynická, náročná i věrná. Špatně se u ní vedlo každému, kdo se dotkl Bogarta, kdo zkřížil cestu jejím přátelům nebo kdo volil republikány.
Legendou se stal její dialog s Bogartem z Mít a nemít: "Nemusíš nic předstírat, Steve. Nemusíš nic říkat, nemusíš nic dělat. Stačí, když hvízdneš. Víš, jak se to dělá, Steve? Sevřeš rty a foukneš."
