Vynikající drama, na které Oscaři zapomněli

Kamil Fila Kamil Fila
22. 2. 2008 18:08
Veterán Lumet vyvolává nenápadně silné emoce
Foto: Bontonfilm

Recenze - Je to téměř k neuvěření, ale režisér Sidney Lumet natočil v třiaosmdesáti film, který působí tak svěže a zároveň zrale a nesenilně, že bychom za jeho autora tipnuli spíš bratry Coenovi či Quentina Tarantina.

Lumet své první mistrovské dílo 12 rozhněvaných mužů stvořil před padesáti lety(!) a poslední snímek s názvem Než ďábel zjistí, že seš mrtvej - odkazující na irské přísloví - chápe zjevně jako závěť.

Udělal k němu i dokument o natáčení, v němž vysvětluje svoji celoživotní filozofii a jenž je doplňkem k jeho slavné učebnici Making Movies.

Kdyby existovala spravedlnost

V našich kinech pochopitelně uvidíme pouze hraný film, avšak i ten může citlivý divák kromě prožití příběhu chápat coby lekci promyšleného filmového vyprávění a jemu odpovídajícího stylu.

Foto: Bontonfilm

Je až s podivem, že po všech cenách kritiků, kterých se Ďáblovi v Americe dostalo, na něj zapomněla oscarová Akademie. Jistě, jsou tu velmi podobní Coenové se Zemí, která není pro starý, ale i tak byla Lumetovi učiněna zásadní křivda.

Přinejmenším někdo z herců měl získat nominaci. Philip Seymour Hoffman ji má za vděčně komediální roli agenta Avrakotose v Soukromé válce pana Wilsona, ale kdyby existovala spravedlnost, musel by sošku rovnou získat také za roli nezdárného Hanka v  Lumetovi.

Nezvykle obsazený je tu Ethan Hawke, jindy oduševnělý svůdce, tady rozklepaná bačkora.

Pokud se Ďábel blíží něčemu z autorovy předcházející tvorby, je to částečně Psí odpoledne z roku 1975, příběh o zpackané loupeži. Jen tentokrát zmizela satiričnost a absurdita zločinu nebaví, ale bolí.

Očekávatelné komplikace

Obtloustlý, sebevědomý a arogantní Hank sídlící na vysokém postu v bohaté firmě zpronevěřil kvůli drogové závislosti spoustu peněz. Jeho mladší, roztěkaný a slabošský bratr Andy se kvůli rozvodu topí v dluzích.

Foto: Bontonfilm

Nedostatek financí podnítí v Hankovi plán, který je dokonale čistý i amorální: vyloupit klenotnictví jejich rodičů. Peníze ze sejfu vlastně zůstanou "doma" a šperky jsou pojištěné.

Stačí najít nejvhodnější okamžik, sobotu ráno, kdy na ospalém předměstském parkovišti nikdo není a v krámě slouží jen letitá poloslepá prodavačka.

Při "praktické realizaci" ale přijdou (divácky) očekávatelné komplikace. Lumet navíc mírně komplikuje přehled tím, že vyprávění skládá z několika časových rovin. Postupně se tak odhalují různé úhly pohledu na vývoj situace a motivace jednotlivých aktérů.

Nohy v kalné vodě

Je to vlastně až nepřekvapivé v éře po tarantinovsky efektních puzzlech. Dřívější ozvláštnění, kdy se nechají sbíhat různě dlouhé časové nitky k jednomu fatálnímu či naopak nahodilému zvratu, dnes mohou vyznít neoriginálně.

Foto: Bontonfilm

U Lumeta jde ale o to, že se nesnaží být efektní, že změna perspektivy nám dovolí chápat lépe příčiny a uvědomit si hloubku a šíři následků. Všechny posuny v čase, změny úhlů, z nichž snímá toho, kdo právě hovoří, a toho, kdo se jenom dívá, jsou vzácně tlumené a nekřiklavé.

Film si udržuje zvláštní atmosféru: z plátna se přenáší pocit, jakoby se člověk brodil kalnou vodou, ale nad hladinou dýchal čerstvý vzduch. Nohy jsou svázané překážkami, omezení a zoufalství postav je zřejmé a opodstatněné, ale jejich mysl se nachází někde mezi vyprázdněností a svěžestí.

Nechtěná smrt matky v klenotnictví přinutí bratry hrát pro rodinu nějakou dobu divadlo, ale rozklad spikleneckého plánu i psychiky se už nedá odvrátit. Pomalý, minimalistický a naléhavý hudební motiv procházející celým filmem předznamenává, že nikdo nemůže skončit dobře.

Možnosti tu pořád jsou

Právě díky tomu, že očekáváme nejhorší, ale Lumet dovede vzbudit úžas a šok, protože dávkuje v nestřežených chvílích do děje intimitu a chvíle usebrání.

Foto: Bontonfilm

Nečekáme, že uvidíme otevřeně zabíranou soulož těstovitého Hoffmana a zachovale smyslné Marisy Tomeiové coby ukázku manželského štěstí a pak stejně dráždivě nahou Tomeiovou s Ethanem Hawkem, kdy nahota podtrhne vulgaritu a ubohost okamžiku.

Albert Finney se v roli zarputilého otce obou bratrů přerodí z dobromyslného staříka ve zlomeného muže a nakonec mstitele, který téměř nevěří tomu, co objevil, ani tomu, co je schopen udělat.

Než ďábel zjistí, že seš mrtvej zkrátka dává šanci poznat, že možnosti vyprávění až biblicky naturalistických příběhů nejsou vyčerpány. Důchodce Lumet umí být velmi moderní - i když to, o čem vypráví, se může odehrávat víceméně v libovolné dekádě.

Before the Devil Knows You're Dead, USA, 2007, režie Sydney Lumet, scénář Kelly Mastersonová , kamera Ron Fortunato, hudba Carter Burwell, hrají: Philip Seymour Hoffman, Ethan Hawke, Albert Finney, Marisa Tomeiová a další. 123 minut, distribuce Bontonfilm. Česká premiéra 21. února 2008.

 

Právě se děje

Další zprávy