Paříž - V Paříži má ve středu slavnostní premiéru dlouho očekávaná gangsterka Veřejný nepřítel č. 1 (L´Enemi Public No 1), v níž se sešel výkvět francouzských herců a od které se očekává, že bude hlavním hitem celého podzimu. Film je totiž dvoudílný, druhá část bude uvedena 19. listopadu.
Prozatímní zprávy hovoří rovněž o nejdražší francouzské produkci všech dob a tvůrci se netají ambicemi v oscarovém klání pro příští rok v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film.
Námětem pro Veřejného nepřítele č. 1 se stal život proslulého gangstera Jacquese Mesrina (1936-1979), který patří až k jakýmsi mytickým postavám moderní francouzské a kanadské historie. Bojoval v alžírské válce, pak se z něj stal bankovní lupič, vrah a král útěků z vězení.
Jde o legendární figuru, již chtěli hrát už Jean-Paul Belmondo, Alain Delon či Gerard Depardieu. Představitelem Mesrina se nakonec stal Vincent Cassell, který je dnes považován za nejuniverzálnějšího francouzského herce, a jeho věhlas roste s každým dalším filmem.
Střídá role romantických milovníků, akčních hrdinů, komických srábků a zženštilců i nepříčetných monster, účinkuje v evropských projektech i v Hollywoodu. V bulváru je také hojně probíráno jeho bouřlivé manželství s herečkou Monicou Belluciovou.
Cassell musel kvůli snímku, jehož děj pokrývá dvacet let, podstoupit náročnou přípravu, shodit a pak zase přibrat 22 kilo a vystřídat řadu paruk, umělých knírů a brýlí - Mesrine byl svým citem pro styl a módu splněným snem všech kostymérů a maskérů.
„Všichni ho chtěli hrát, protože ten člověk byl mýtus. Ale neděláme z něho hrdinu," říká Cassel. „Je stále populární postava kvůli svému výjimečného smyslu pro svobodu. Říkal všem, ať táhnou k čertu. Dnes máme Sarkozyho a Velkého bratra, kteří nás sledují."
Mersina prý nicméně neportrétují vysloveně pozitivně, ukazují ho i z temné stránky. „Když se vrátil z alžírské války, tak svou kariéru zločince začal tím, že zabil dva Araby - a zajímalo by mě, co by na to řekla dnešní děcka z předměstí."
Vzhledem k tomu, že Mersine proslul i bouřlivým milostným životem, vystřídá Cassell ve snímku několik hereckých partnerek - Elenu Anayovou, Cécile de Franceovou a Ludivine Sagnierovou.
Ve snímku se dále objeví Gérard Depardieu - který mezitím na roli Mersina zestárnul a hraje proto jeho prvního mentora - či Roy Dupuis.
Režisér Jean-François Richet se naposledy uvedl v Americe remakem drsné krimi Útok na 13. okrsek podle klasiky Johna Carpentera ze 70. let, ale výsledek mnoho diváků příliš nepřesvědčil.
Veřejný nepřítel č. 1 má být jeho rehabilitací a velkým revanšem. Na rozdíl od svazujících podmínek, které měl v Hollywoodu, mu ve Francii poskytli producenti maximální tvůrčí svobodu.
První ohlasy hovoří o tom, že vizuálně film připomíná styl režisérů, jako jsou Michael Mann (Insider, Colaterall, Miami Vice) a Brian DePalma (Neúplatní, Černá Dahlia). Richet často střídá filmový materiál, používá efekt děleného plátna, extrémní detaily i záměrně statické velké celky.
První část dvoudílné ságy prý připomíná staromódní gangsterky v duchu Kmotra či Zjizvené tváře; druhá část, kde stále více prosakují politická témata anarchismu a terorismu (jež fungují jako aktuální paralela k současnosti), se přibližuje více rebelantským filmům, jako je Bonnie a Clyde.
Film je nesen duchem nevyhnutelně špatného konce a obsahuje množství brutálních scén, zároveň se v něm ale objevuje i svérázný humor a mírně ironické romantické scény jako z Pretty Woman, kdy si Mersine přijede pro jednu ze svých dívek v bílém BMW.
Veřejný nepřítel č.1 - trailer
